na Řece tekuté hladina oslepla / řadí se lodi pernaté, vesla vztyčená
Kniha III. Syn syna
9. Král lodí pernatých
na Řece tekuté hladina oslepla / řadí se lodi pernaté, vesla vztyčená / povely strohé, světlo draka červeného / v očích všem hoří, mužům mlčícím
na břehu bílém, v písku co přesýpá se / mladý muž stojí, bokem nakročený / ruce k zemi splývají, však nejsou prázdné / světlo tvrdé, co modře září / meč ostrý, k zemi se dívá / strašlivou žízeň utišit se chystá
první oddíl z lodi sestupuje / spěchá plemeno dračí, na břehu se řadí / rozlomit dveře domu Krocanova / jeho rod vyvrátit, král lodí pernatých / v boji se chystá / však muže mladého, jež v písku bílém stojí / nikdo si nevšímá
nečeká syn Vlka, až oddíl se přiblíží / sám dopředu vyráží, meč přeostrý / světlem modrým, světlem tvrdým oslepuje / a muže, co z lodi sestoupili / na životě vyvrací / a čas hoří, ach hoří / v očích Krocanových
nepočítá mrtvé své plemeno dračí / povely úsečné vzduchem se mísí / třemi proudy k chlapci mladému / meče vztyčené, muži se řítí
smrt si osedlal Vlkův syn / závrať mlčenlivá / srdce mu stiskla / nemyslí, nevidí, mlčky tanec krvavý / na hlavách nepřátel tančí / a čas plamenem červeným / v očích mu hoří
poklesly paže mužům statečným / co z lodí sestoupit se chystají / mrtví a mrtví, písek ach bílý / krev jejich pije / druhové ve zbrani na zemi leží / a ten, jenž život jim odejmul / bokem nakročený / meč přeostrý v ruce své drží / a krev, zvolna a měkce, z něj do písku stéká
a smrt zpívá a tančí, vlasy rozpuštěné / ruce divoké / pokryté krví
zastavil útok král lodí pernatých / sám na břeh sestoupil, k Vlku se blíží / zbraně připravené, k boji vychován / strach nezná, muže své mrtvé / rychle překračuje
kdo jsi, zastavil se král v písku krvavém / kdo jsi, že jako smrt muže mé pohlcuješ / život jim piješ, sám nezraněný / jsi člověk smrtelný, zdali krev lidská srdcem tvým protéká / nebo ze země rosteš, osudem tesaný / a jako ruka trestající / na nás dopadáš
sklonil princ krve dvojí / meč, co otcové mu dali / k zemi ho namířil, ostřím naplocho / a králi lodí pernatých / odpověděl
jsem Krocan, Vlkův syn / jsem Drak červený / Had mořský, jsem Pták zubatý / ve mně všechno se koření / všechno ke mně se vrací / krev červená srdcem mým protéká / lidská je a vlčí / a oheň času v očích mých zažehla / když cesta osudu mého / život můj uchopila
ušetřím životy těch, kdo na lodích zbyli / když slib služby mi složí, nechám je jít / ať vrátí se tam, kde lodě své tesali / na ostrovech mořských, tam ať čekají / až k službě slíbené zpět je povolám
však tobě, králi lodí pernatých / jež vyvrátit dům předků mých / na lodích válečných přijel jsi / však tobě, králi z ostrova mořského / jež přede mnou stojíš, válkou vyzbrojen / tobě já život odejmu / a nevrátím ti ho
písek červený schne a vychládá / těla zabitá do něj se noří / odpluli lodě pernaté, slibem svázané / k ostrovům mořským se vrací / však jedna z nich ostatní nesleduje
uprostřed Řeky loď ohněm stojí / dary obtěžkána, kořistí válečnou / král mrtvý, života zbavený / do země předků svých vstupuje / skrze plameny šlehavé / s knihou života se loučí
10. Otec
Na hrudi Lesa, skála kamenná / z kamene studeného / z kamene kamenného / v zemi koření, rozkročená / a nehýbe se
na boku leží jelen ach lunobílý / pán očí zelených / co duši Lesa nosí / krev horká, červená / z rány mu vytéká / a srdce jeho opouští / a ořešák hořký / stínem ho hladí
ten u něj klečí, kdo smrtí ho zranil / princ krve dvojí, na konec cesty došel / on duši Lesa bere si / a jméno poprvé své šeptá / ach otec náš / z něhož všichni pocházíme
Tyrros Veliký
