Krocan III.4

Kniha III. Syn syna

6. Příbytek Zlého

Oheň červený na břehu Řeky   /   přes hladinu zelenou hledí, přikrčený   /   žhavé tělo jeho na zemi nalehlo   /   pomalu utichá hlas ohně praskavého

princ dvojí krve, zamyšlený   /   co své jméno dosud nezná   /   v jazyce lidském   /   zelené a modré stíny říční   /   s myšlenkami svými proplétá

po jeho boku sloup světla bělavého   /   tiše houstne, lidského těla tvar   /   zvolna získává   /   duše Krocana krále, rozptýlená   /   hovořit se učí, těžce a znova   /   když Lesem bezbřehým   /   po tisíce nocí nekonečných   /   sama bloudila

na dno Řeky sestup, princi z krve mojí   /   v zeleném přítmí rozhlédni se, oči otevři   /   nyní čas se láme, na dva kusy nestejné   /   na tobě teď záleží   /   jaký osud domu našemu   /   kraji celému a všem příbytkům lidským   /   doba přichystá

na dně písčitém, na nějž voda prudká   /   písmem tajným příběhy kruté vypráví   /   černá větev je, holá a křivá   /   vodou Řeky napitá, dlouho tam leží   /   od těch dob, kdy otec rodu našeho   /   světlo hvězdy severní   /   co na noční obloze stojí a nehýbe se   /   a kterou Hvězda Hřeb nazýváme   /   na zemi spoutal, paprskem slunečním   /   a meč přeostrý z něj ukul   /   a Modrým jazykem jej nazval

vezmi tu větev, do ruky jí uchop   /   na straně jedné bílý hrot z ní trčí   /   jak otec rodu našeho    /   ze stromu silného ulomil ji   /   aby světlo hvězdy severní   /   na zemi spoutat mohl   /   z Řeky s ní vystup, na břeh strmý   /   tam, kam půjdeme, oporou nám bude

hladina vodní, zelená, modrá   /   zlatými záblesky ozdobená   /   čekáním napjatá, nehýbe se   /   ruce rozpažené, na místě stojí

vody říční opouští   /   princ krve dvojí   /   Řekou smáčen, unavený   /   větev černou v ruce svírá   /   hrotem bílým napřed, na břeh strmý   /   kde duše Krocanova na něj čeká   /   to, co měl vynést, vynáší

do příbytku Zlého vydáme se   /   kde syn můj Rolle, co Temný se mu říká   /   pohár krve černé, co neleskne se   /   vypít se chystá, aby nad krajinou naší   /   panovat věčně mohl   /   neboť nikdo nepřemůže toho, kdo krev černou   /   pod srdcem nosí

Zlý, Zlý, ach třikrát Zlý   /   nad krajinou ruce rozpřahuje   /   nožem kamenným srdce její   /   obnažit se chystá   /   a syn bratra matky tvé   /   bránu mu otevírá

do příbytku Zlého nevede cesta   /   a kdo jí hledá, nenajde jí   /   neboť není

jen ten, kdo duši Zlému odevzdal   /   a v srdci znamení jeho nosí   /   vejít k němu může   /   však ten, kdo nežije, a nezemřel   /   kdo mezi světy chodí a nepatří nikam   /   jen ten, kdo Lesem bloudí, rozptýlený   /   a cestu, která není, najde   /   a otevře ji   /   ten vejít může

povedu tě princi z krve mojí   /   kterou s krví Vlka srdce tvé mísí   /   abys mohl, v příbytku Zlého   /   osudu svému podat ruku   /   neboť hoří čas nad říší Krocanovou   /   hoří ach hoří   /   plamenem červeným

bránu nehledá, Krocan král   /   tam, kde cesta není, vejít se dá všude   /   otevřel dveře, kníže zahubený   /   na práh se postavil, a čekal   /   až stín nelítostný, temný a ohnivý   /   ve dveřích povstal   /   a oslovil ho :

neživý, nemrtvý, stále se vracíš   /   v příbytku Zlého odpověď hledáš   /   na otázku, jež zlomila ti duši   /   propasti ohnivé překračuješ   /   skrze hory bolestiplné   /   sám chodíš, skály prostupuješ   /   proč tedy dnes   /   dveře zas otevíráš   /   čeho chceš dosáhnout,   /   co hledáš   /   v příbytku Zlého,   /   pána veškerenstva ?

ty nejsi ten, komu účty já složím   /   Krocan král stínu odpovídá   /   proč ptáš se toho, kdo ti neodpoví   /   a marníš tak čas, strážce neoblomný   /   zastavit mě nemůžeš, ale propustit musíš   /   odejdi tedy zpět

ode dveří odešel stín   /   temný ach ohnivý   /   bránu nezavřel, neboť Zákon je jen jeden   /   a překročit se nedá   /   a Krocan král dovnitř vkročil   /   a sestry jeho syn  /  ho následoval

temné jsou chodby v příbytku Zlého   /   propasti bezedné hlubokým ohněm září   /   vrcholy hor, jež bolest navršila   /   k shlédnutí nejsou   /   a hladiny tmavé řek nehybných   /   slova neznámá pohlcují