Sportovci, pozor na vábení pana Paroubka!

Předseda sociální demokracie Jiří Paroubek si před několika dny svolal představitele sportovních svazů, aby jim sdělil své představy o dalším vývoji sportu a tělovýchovy. Z memoranda, které bylo po schůzce zveřejněno, jsme se sice nedozvěděli, jestli sportovci dostali nějaké cílené úkoly, kolik medailí mají během příštích čtyř let přivézt, ale na webu ČSSD jsme si mohli přečíst, že „Sportovní svazy podporují naše návrhy v oblasti sportu".

Nechci být jizlivý, ale myslím, že by si přinejmenším vrcholoví sportovci, kteří svým činovníkům zvyšují prestiž, měli ve svých svazech s vedením trochu popovídat. Proč? Hokejisté vydělávají v zahraničí milióny dolarů. I v podmínkách nejvyšších soutěží v Česku mají nejlepší fotbalisté a hokejisté stotisícové měsíční platy. Špičkoví atleti a lyžaři dostávají za umístění na mezinárodních soutěžích i desítky tisíc dolarů nebo švýcarských franků. Olympijské zlato je u nás oceněno 1,5 miliónem korun, bronz čtyřmi sty tisíci.

Společné prohlášení se sice tváří, že v něm jde i o prosté sportovce, ale s těmi se jaksi pan Paroubek nikdy moc nefotil. Kupodivu se před objektiv dostává spíš se sportovci vrcholovými, a ještě navíc s úspěšnými, třeba se svou oblíbenou „krasobruslařkou“ Martinou Sáblíkovou. Nezazlívám mu to, není sám. Ale měl by jim říct celou pravdu – že se focením s nimi dostává do médií, aby zlepšil šance na volební úspěch, a že je po volbách, pokud se mu podaří sestavit vládu, zkásne vyššími daněmi.

Co je však v zmíněném memorandu skutečně neuvěřitelné, je čtvrtá část o potřebě zásadního zvýšení finančních prostředků na sport a sportovní aktivity. ČSSD a předsedové šesti sportovních svazů zde společně říkají: „V době hospodářské krize však musí dojít k posílení prostředků nejen ze státního rozpočtu a z rozpočtu krajů, měst a obcí, ale také z prostředků loterijních a sázkových společností a soukromého sektoru.“

Nejen, že Jiří Paroubek chce přenášet své sliby na soukromý sektor (tím se míní zlé soukromé podniky, ve skutečnosti zaměstnavatelé milionů lidí), nejen, že se tváří, že loterijní společnosti mají nějaké zisky, které je možné zdanit (ve skutečnosti velkou část prostředků povinně odvádějí na bohulibé účely už dnes – možná neefektivně a někdy neúčelně, jistě je prostor se na tyto jejich aktivity více zaměřit). Ale on už dokonce zatahuje do svých slibů kraje, města a obce, bez kterých by spousta sportovních klubů už dávno neexistovala.

Jsem opravdu zvědavý, jak budou pánové Paroubek a Šlégr tyto samosprávné subjekty k čemukoli nutit!