Je před volbami a Paroubek je zase fotbalistou
Národní fotbalový stadion bude na Letné (fotbal.idnes.cz, 17. května 2006)
Národní fotbalový stadion, který bude moderním sídlem české reprezentace, vyroste proti původním předpokladům na Letné na místě dnešního stánku Sparty. Oznámil to první místopředseda fotbalového svazu Vlastimil Košťál po středečním jednání s premiérem Jiřím Paroubkem.
Výstavba národního stadionu přijde na 2,5 až 3 miliardy korun. Miliardu přislíbil ze státního rozpočtu premiér Paroubek, zbylé finance musí zajistit fotbalový svaz ze soukromých zdrojů.
Na národním stadionu by samozřejmě mělo hrát české národní mužstvo, domovské právo tam budou mít také sparťané. Zda se tam budou odbývat zápasy dalších klubů, to je podle Košťála záležitostí dalších jednání a dohod. Premiér Paroubek však dobu optimisticky předběhl: "Národní stadion by měl sloužit nejen reprezentaci, ale měly by se na něm hrát mezinárodní zápasy pražských i mimopražských mužstev a samozřejmě liga."
Otázka, zda se po případné změně osoby premiéra po volbách nebude o národním stadionu jednat nanovo, Paroubka z míry nevyvedla. "Vzhledem k tomu, že výstavbu takového stadionu podle průzkumů podporuje 88 procent našich občanů, jsem přesvědčen, že tato podpora jde i napříč politickým spektrem," poznamenal Paroubek.
Fotbalové Euro 2020 v Česku? Proč ne, říkají šéfové Hašek s Paroubkem (fotbal.idnes.cz 16. února 2010)
Předseda fotbalového svazu Ivan Hašek a šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek se na úterní schůzce shodli, že Česko by v roce 2020 mohlo společně se Slovenskem uspořádat fotbalové mistrovství Evropy. "Tohle datum si v souvislosti s evropským šampionátem představit dovedu," uvedl velký příznivec fotbalu Paroubek.
V souvislosti s eventuálním spolupořádáním evropského šampionátu se mluvilo i o tom, že prvními novými stadiony v Česku by měl být národní stadion v Praze a městské v Brně a Ostravě. "Výstavbu těchto stadionů jsme připraveni podpořit," řekl Paroubek.
Paroubek v této souvislosti upozornil, že sportu by hodně pomohla změna loterijního zákona. "Pak bychom získali nový významný finanční zdroj, který by se dal uvést do života hodně rychle."
Co dodat? Jestli fotbalisté všech barev uvěří oranžovému předsedovi, že si jednou za čtyři roky, náhodou pár měsíců před volbami, oblékne montérky a málem jde sám kopat základy národního fotbalového stadionu, je to jejich věc. My ostatní bychom je ale měli vrátit pevně na zem!
V této zemi dnes není ani jeden stadión, který by splňoval parametry pro uspořádání mistrovství Evropy. I ten nejnovější a nejhezčí, nová aréna v Edenu, o kterou slávisté bojovali mnoho let, je kapacitně nedostatečná! A o tom, zda mají aspoň jeden na Slovensku, bych si také dovolil pochybovat.
Přesto Jiří Paroubek navrhl takovou akci za miliardy korun, zjevně na dluh, a to v ten samý den, kdy se pokusil vnutit ostatním stranám podpis dohody o konsolidaci veřejných financí (a strašně se divil, že se mu vysmály).
Paroubkova argumentace, že peníze se objeví samy po změně loterijního zákona, je také mylná. Nebulíkujme lidem, že si loterijní společnosti dnes všechny peníze nechávají – pravda je, že sice nejsou zdaněny, ale mají povinnost odvádět značné částky na bohulibé účely. Můžeme pochybovat, zda všechny účely skutečně bohulibé jsou, můžeme na tom zákonem něco změnit, ale miliardy navíc tak nezískáme.
Ne, že by mi bylo proti mysli, kdyby v naší zemi byla tak sledovaná a navštěvovaná akce, jakou mistrovství Evropy ve fotbale je. Ne že bych namítal, že u nás na fotbal chodí málo lidí, protože to se může za pár let změnit. Ale mějme rozum – v nynějším stavu veřejných financí si čtyři velké stadiony opravdu nemůžeme dovolit!
A na závěr, jen jako perlička, ještě jedna citace ze zprávy idnes.cz z května 2006, pár dnů před volbami. Na dotaz, zda se po změně premiéra nebude o národním stadionu muset jednat nanovo, Jiří Paroubek dodal: "A jistě sledujete průzkumy veřejného mínění. Tak víte, že mám naději, že za tři týdny tady budu stát taky."
Martin Kocourek
Evropská dluhová brzda – pozdě, ale přece
Takže Evropská unie chce, zatím ústy německé kancléřky Merkelové a francouzského prezidenta Sarkozyho, prosadit do ústav členských zemí Eurozóny protidluhové brzdy? Pozdě, ale přece, chce se mi říci.
Martin Kocourek
Sociální demokraté se tetelí radostí, že penze řeší někdo jiný
Skutečnost, že tento týden v Poslanecké sněmovně prošly do druhého kola klíčové reformní zákony v oblasti zdravotnictví a důchodů, je zdánlivě pozitivní jen pro nás coby vládní koalici. Přinejmenším proto, že je důkazem naší schopnosti shodnout se na věcných řešeních, pokud se k nim přes vnitřní koaliční (a možná spíš vnitrostranické) problémy dostaneme.
Martin Kocourek
Co se stane, až do Porýní nebo Bavorska přijde tsunami?
Začnu dvěma výňatky ze zpráv na téma německé jaderné energetiky na idnes.cz. První je ze 7. září a pod titulkem «Německé jaderné elektrárny budou fungovat déle, prosadila Merkelová» se v něm mimo jiné píše: «Německá kancléřka Angela Merkelová prosadila, že místní jaderné elektrárny budou moci vyrábět elektřinu až o 14 let déle, než se dosud počítalo. Koaliční dohodu musí ještě schválit parlament. Merkelová jí však chce poslat jen do dolní komory, ve které má koalice většinu. Horní komoru hodlá vynechat. Středopravá německá koalice křesťanských (CDU/CSU) a svobodných demokratů (FDP) se dohodla, že sedm bloků postavených před rokem 1980 ponechá v činnosti o osm let déle, než počítá stávající plán. Deset novějších zařízení pak bude fungovat o 14 let déle. V praxi tak mohou elektrárny v zemi fungovat i po roce 2040.»
Martin Kocourek
Náklady na nemilované politiky stát neruinují
Různí lidé, známí i neznámí, čas od času zavzpomínají na někdejší slova Václava Havla o „blbé náladě“ v naší společnosti a vyvozují z nich závěry pro naši nynější realitu. Dopustím se toho též, ale jen proto, abych ukázal, že si někdy náladu kazíme sami.
Martin Kocourek
Nic proti angličtině – ale němčina pro nás nemůže být druhořadá řeč
Konec přechodného období na volný pohyb pracovních sil v sousedních zemích je samozřejmě dobrou zprávou. Neměli bychom však zároveň očekávat, že se v noci ze 30. dubna na 1. května počet našich občanů pracujících v Rakousku a Německu razantně zvýší.
Další články autora |
Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky
Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím
Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...
Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali
Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...
Pavel se zranil na motorce. V nemocnici na pozorování zůstane několik dní
Prezident Petr Pavel se zranil při jízdě na motorce. Zranění nejsou vážná, ale vyžádají si...
Opozice vytýká Jurečkovi tvrzení, že lidé v penzi v stráví v průměru 21,5 roku
Přímý přenos V diskusi o návrhu důchodové reformy, která má zvýšit věk odchodu důchodu nad 65 let podle doby...
Meta začíná trénovat svou AI na lidech. Omezuje to ochranu dat, říká právnička
V Evropské unii (EU) budou od konce letošního roku platit nová pravidla o regulaci umělé...
Senát rozhodne o nové definici znásilnění i výši příspěvku na péči
Přímý přenos Změnu vymezení znásilnění v trestním zákoníku ze silou vynuceného na nesouhlasný pohlavní styk bude...
Řekli mi, že nepochodím. Drtivá většina soudních úředníků stávkuje za lepší mzdy
Přes devadesát procent soudních úředníků vstoupí dnes podle justičních odborů do stávky. Některé...
- Počet článků 35
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2303x