Je před volbami a Paroubek je zase fotbalistou
Národní fotbalový stadion bude na Letné (fotbal.idnes.cz, 17. května 2006)
Národní fotbalový stadion, který bude moderním sídlem české reprezentace, vyroste proti původním předpokladům na Letné na místě dnešního stánku Sparty. Oznámil to první místopředseda fotbalového svazu Vlastimil Košťál po středečním jednání s premiérem Jiřím Paroubkem.
Výstavba národního stadionu přijde na 2,5 až 3 miliardy korun. Miliardu přislíbil ze státního rozpočtu premiér Paroubek, zbylé finance musí zajistit fotbalový svaz ze soukromých zdrojů.
Na národním stadionu by samozřejmě mělo hrát české národní mužstvo, domovské právo tam budou mít také sparťané. Zda se tam budou odbývat zápasy dalších klubů, to je podle Košťála záležitostí dalších jednání a dohod. Premiér Paroubek však dobu optimisticky předběhl: "Národní stadion by měl sloužit nejen reprezentaci, ale měly by se na něm hrát mezinárodní zápasy pražských i mimopražských mužstev a samozřejmě liga."
Otázka, zda se po případné změně osoby premiéra po volbách nebude o národním stadionu jednat nanovo, Paroubka z míry nevyvedla. "Vzhledem k tomu, že výstavbu takového stadionu podle průzkumů podporuje 88 procent našich občanů, jsem přesvědčen, že tato podpora jde i napříč politickým spektrem," poznamenal Paroubek.
Fotbalové Euro 2020 v Česku? Proč ne, říkají šéfové Hašek s Paroubkem (fotbal.idnes.cz 16. února 2010)
Předseda fotbalového svazu Ivan Hašek a šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek se na úterní schůzce shodli, že Česko by v roce 2020 mohlo společně se Slovenskem uspořádat fotbalové mistrovství Evropy. "Tohle datum si v souvislosti s evropským šampionátem představit dovedu," uvedl velký příznivec fotbalu Paroubek.
V souvislosti s eventuálním spolupořádáním evropského šampionátu se mluvilo i o tom, že prvními novými stadiony v Česku by měl být národní stadion v Praze a městské v Brně a Ostravě. "Výstavbu těchto stadionů jsme připraveni podpořit," řekl Paroubek.
Paroubek v této souvislosti upozornil, že sportu by hodně pomohla změna loterijního zákona. "Pak bychom získali nový významný finanční zdroj, který by se dal uvést do života hodně rychle."
Co dodat? Jestli fotbalisté všech barev uvěří oranžovému předsedovi, že si jednou za čtyři roky, náhodou pár měsíců před volbami, oblékne montérky a málem jde sám kopat základy národního fotbalového stadionu, je to jejich věc. My ostatní bychom je ale měli vrátit pevně na zem!
V této zemi dnes není ani jeden stadión, který by splňoval parametry pro uspořádání mistrovství Evropy. I ten nejnovější a nejhezčí, nová aréna v Edenu, o kterou slávisté bojovali mnoho let, je kapacitně nedostatečná! A o tom, zda mají aspoň jeden na Slovensku, bych si také dovolil pochybovat.
Přesto Jiří Paroubek navrhl takovou akci za miliardy korun, zjevně na dluh, a to v ten samý den, kdy se pokusil vnutit ostatním stranám podpis dohody o konsolidaci veřejných financí (a strašně se divil, že se mu vysmály).
Paroubkova argumentace, že peníze se objeví samy po změně loterijního zákona, je také mylná. Nebulíkujme lidem, že si loterijní společnosti dnes všechny peníze nechávají – pravda je, že sice nejsou zdaněny, ale mají povinnost odvádět značné částky na bohulibé účely. Můžeme pochybovat, zda všechny účely skutečně bohulibé jsou, můžeme na tom zákonem něco změnit, ale miliardy navíc tak nezískáme.
Ne, že by mi bylo proti mysli, kdyby v naší zemi byla tak sledovaná a navštěvovaná akce, jakou mistrovství Evropy ve fotbale je. Ne že bych namítal, že u nás na fotbal chodí málo lidí, protože to se může za pár let změnit. Ale mějme rozum – v nynějším stavu veřejných financí si čtyři velké stadiony opravdu nemůžeme dovolit!
A na závěr, jen jako perlička, ještě jedna citace ze zprávy idnes.cz z května 2006, pár dnů před volbami. Na dotaz, zda se po změně premiéra nebude o národním stadionu muset jednat nanovo, Jiří Paroubek dodal: "A jistě sledujete průzkumy veřejného mínění. Tak víte, že mám naději, že za tři týdny tady budu stát taky."
Martin Kocourek
Evropská dluhová brzda – pozdě, ale přece

Takže Evropská unie chce, zatím ústy německé kancléřky Merkelové a francouzského prezidenta Sarkozyho, prosadit do ústav členských zemí Eurozóny protidluhové brzdy? Pozdě, ale přece, chce se mi říci.
Martin Kocourek
Sociální demokraté se tetelí radostí, že penze řeší někdo jiný

Skutečnost, že tento týden v Poslanecké sněmovně prošly do druhého kola klíčové reformní zákony v oblasti zdravotnictví a důchodů, je zdánlivě pozitivní jen pro nás coby vládní koalici. Přinejmenším proto, že je důkazem naší schopnosti shodnout se na věcných řešeních, pokud se k nim přes vnitřní koaliční (a možná spíš vnitrostranické) problémy dostaneme.
Martin Kocourek
Co se stane, až do Porýní nebo Bavorska přijde tsunami?

Začnu dvěma výňatky ze zpráv na téma německé jaderné energetiky na idnes.cz. První je ze 7. září a pod titulkem «Německé jaderné elektrárny budou fungovat déle, prosadila Merkelová» se v něm mimo jiné píše: «Německá kancléřka Angela Merkelová prosadila, že místní jaderné elektrárny budou moci vyrábět elektřinu až o 14 let déle, než se dosud počítalo. Koaliční dohodu musí ještě schválit parlament. Merkelová jí však chce poslat jen do dolní komory, ve které má koalice většinu. Horní komoru hodlá vynechat. Středopravá německá koalice křesťanských (CDU/CSU) a svobodných demokratů (FDP) se dohodla, že sedm bloků postavených před rokem 1980 ponechá v činnosti o osm let déle, než počítá stávající plán. Deset novějších zařízení pak bude fungovat o 14 let déle. V praxi tak mohou elektrárny v zemi fungovat i po roce 2040.»
Martin Kocourek
Náklady na nemilované politiky stát neruinují

Různí lidé, známí i neznámí, čas od času zavzpomínají na někdejší slova Václava Havla o „blbé náladě“ v naší společnosti a vyvozují z nich závěry pro naši nynější realitu. Dopustím se toho též, ale jen proto, abych ukázal, že si někdy náladu kazíme sami.
Martin Kocourek
Nic proti angličtině – ale němčina pro nás nemůže být druhořadá řeč

Konec přechodného období na volný pohyb pracovních sil v sousedních zemích je samozřejmě dobrou zprávou. Neměli bychom však zároveň očekávat, že se v noci ze 30. dubna na 1. května počet našich občanů pracujících v Rakousku a Německu razantně zvýší.
Další články autora |
Poslala manželce zprávu, že jsme milenci. Sekal jsem ji do hlavy, vypověděl primář
Šokující detaily mimořádně brutální vraždy dnes zaznívají u Krajského soudu v Plzni, kde stanul...
Advokát Prouza spáchal sebevraždu. Nechal po sobě dopis na rozloučenou
V sobotu spáchal sebevraždu renomovaný padesátiletý advokát a bývalý českobudějovický soudce Daniel...
Rudé prádlo a finta se třpytkami. Strip klub v Charkově nabízí show i útěchu
Když si dvacetiletá Lisa na svou směnu ve striptýzovém klubu v ukrajinském Charkově obouvá boty na...
Sláva v Přešticích. Na svatbu komtesy z rodu Černínů přijel i belgický král
Své ano si v Kostele Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích řekli v sobotu v poledne osmadvacetiletá...
Decroix odstraňuje magisterský titul. Vzdělání z Francie je výhoda, zastal se jí Fiala
Ze stránek vlády zmizel ve středu večer titul Mgr. u jména nové ministryně spravedlnosti Evy...
Ruský velvyslanec naznačil statisícové ztráty ve válce s Ukrajinou
Obrovská čísla, která nevycházejí. Ruský velvyslanec ve Spojeném království Andrej Kelin v...
Trump mu hrozil deportací. Soud teď nařídil propalestinského aktivistu propustit
Prominentního aktivistu Mahmúda Chalíla nechá soud v USA propustit z imigrační vazby. Mahmúd se...
Jak Rakušan lovil hlasy v Berlíně. Krajany zajímalo přijetí eura nebo Blažkova aféra
Češi žijící v zahraničí letos poprvé mohou volit korespondenčně. Předseda STAN Vít Rakušan v pátek...
Koridor u Budějovic stál. Závada na vedení ovlivnila až tři desítky spojů
Na trati Praha – České Budějovice se mezi stanicemi Ševětín a Chotýčany poškodilo trakční vedení....
- Počet článků 35
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2303x