Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Matky to myslí vždycky dobře, přestože to říkají naprosto a úplně blbě.

Moje matka má jednu zvláštní schopnost. Občas řekne něco, co vás naprosto a úplně konsternuje, uzemní, vztekne, rozčílí, namíchne, rozesmutní, ba i někdy rozpláče. Zvlášť, když je vám třináct a chcete být před světem dokonalá.

Celý život jsem řešila, proč to tak je, a až studium významů čísel, pronikání do tajů numerologie a karmalogie mi dalo plné a uspokojivé vysvětlení. Ona za to nemůže! Má to prostě v číslech, že říká věci tak, že to vyzní naprosto jinak. Kdybych to věděla už v těch třinácti, možná bych měla větší pochopení, ale moje puberta určitě ne, takže to poznání přišlo asi tak akorát. No a nejvíce jí jde udělování životních rad a mouder, které mi uděluje ještě i teď, na prahu mých šestačtyřiceti let.

Naší oblíbenou letní destinací byla chatová oblast Mlýnky, ke které patří menší přehrada. Trávili jsme tam velkou část léta u vody a taky prací ve vinohradu. Vinohrad mojí oblíbenou destinací nebyl. Tam se muselo makat. Táhl se do kopce a alespoň krásný malokarpatský výhled, mi všechnu tu „dřinu“ vynahrazoval.

Bylo mi fakt tehdy asi třináct, puberťačka, která se při každé příležitosti červenala tak, že přezrálá jahoda by mi mohla závidět. Naštěstí se to dalo svést na sluníčko. Bylo léto a já se opalovala zásadně do červena. Hmm, blbé geny. Takže červenání se dalo převést na opálení, a tak jsem z toho zase až takové trauma neměla. Tedy v létě. Zima byla horší.

Větší trauma mi připravovali kluci z vedlejšího města, kteří se tam jezdili pravidelně koupat a mně se nezapalovaly jen tváře, ale i lýtka. Jen ujít ty tři metry, než jsem vlezla do vody, která mě milostivě schovala až po krk, trvalo celou věčnost a plameny ze mě musely doslova šlehat. Samozřejmě, že jsem byla přesvědčená, že jejich všechny pohledy sledují mé nejisté kroky směrem k vodě. Chladivá voda byla milostivá, uhasila alespoň ten oheň.

Milostivá ovšem ke mně nebyla má matka. Po dvaceti metrech plavání na mě začala z břehu křičet: „Maaajííí, a neplav daleko, ať ti nenastydnou vaječníky!“ Jediné, co mě mohlo před tou největší ostudou světa zachránit, by byl vodník Česílko, který by mě v ten moment stáhl pod hladinu. Byla bych mu šťastnou a oddanou ženou a klidně i porodila několik malých Česílčat, jen abych se nemusela otočit a potupně před zraky těch nádherných, do hněda opálených krasavců, nakráčet z vody zpátky na deku ke svojí matce.

Tehdy jsem plavala hodně daleko. Přeplavala jsem přehradu tam i zpátky a měla co dělat, abych to vydržela. Naštěstí pár klučinů zmizelo, takže neslyšeli brblání mé matky, že si nemám dovolovat plavat přes celou přehradu sama. Těšila jsem se, že začne pršet, že se pokazí počasí a já už nikdy, ale opravdu nikdy na tu přehradu nepůjdu. Od té doby asi taky miluju déšť a vůbec….. červenám se dodnes, opaluju se blbě dodnes, jen ta lýtka mi jaksi přestala hořet a nešla by už asi ani zapálit, možná tak podpálit.

Přišel podzim a s ním odjezdy mé sestry vlakem na internát. Móda tehdy byla krutá. To se vypraly rifle, do kterých byl problém vlézt už před opráním. Po vyprání byly ještě menší. To se muselo skákat, soukat, šponovat a nakonec nedýchajíc, vleže na zádech zapínat zip, protože to prostě a jasně bylo snazší. Vestoje to nikdo nebyl schopen udělat. Ne ten, co měl ty správné rifle. Zapínala jsem zip na riflích své ležící a nedýchající sestře a tiše záviděla. Já své rifle tehdy ještě neměla.

Nasedly jsme všechny tři i s matkou do auta a jelo se do vedlejší vesnice k vlaku. Sestra nastoupila a stáhla okýnko, aby nám mohla zamávat. V tom se projevila matčina asi praktičnost, nicméně z pohledu puberťaček největší trapnost. „A než si sedneš, tak si rozepni konflík, aby ti neuletěl a nevystřelil někomu oko!“ Hlásala na peróně důrazně máti směrem k sestře, vědoma si jejích velmi natěsnaných riflí. Nevzpomínám si, jestli zrudla sestra. Já rozhodně ano. V ten moment jsem neznala matku a plížila jsem se potají jak špion od ní co nejdál, protože ten trapas, kdy se všichni střídavě dívali na moji matku a sestru, jaksi nešlo ustát.

Je fakt, že jsem díky těmto zážitkům, kterých bylo celkem hodně, dost vzdorovala a dělala všechno jinak. Takže logicky došlo na občasné lamentování mé máti: „Panebože, po kom jsi tak blbá?!“ Měla jsem vždycky strašnou chuť říct: „Tak já bych řekla, že to máte s taťkou tak padesát na padesát.“ Ale „rozum“ mi říkal, buď zticha, nebo ti jednu flákne za drzost.

Ještě teď mě umí docela slušně uzemnit, jako například nedávno. Zvědavě si mě prohlížela a říká? „A toto vzalas kde?“ Tak jsem jí vysvětlila, kde jsem to koupila a ona na to: „Měla sis vzít dvoje, zdáš sa v tem štíhlejší. Člověk by měl mět takových věcí ve skříni víc.“ Uštědřila mi pochvalu máti a já jsem měla v tu chvíli chuť rozfikat své šaty na cimpr campr. Připadla jsem si v tu chvíli jak Halina Pawlowská. Mlčky a potupně jsem kráčela pryč. V zádech jsem cítila pronikavý pohled, jak si mě prohlíží a toužila jsem být tím nejmenším broučkem na světě. Před očima mi běžel název knihy Haliny – Charakter mlčel a mluvilo tělo. Připadala jsem si stejně. Charakter sice asi dobrý, ale nějak prostě neměl k tomu co říct, zato tělo mě sprostě napráskalo. Vypadám, jak vypadám.

 Ale je náhodou úžasné sledovat, jak si užívá své první pravnouče, jak ho umí krásně uspávat. Houpá ho v náručí a zpívá mu nakřaplým hlasem starou hitovku…. „Můj malý broučku, běž klidně spát, o svojí mámě, nechej si zdát, máš jeden z nejhezčích darů, že můžeš tak klidně spát, tvá máma tančí teď v baru……“ ……po těchto slovech to Tobík vzdává a blaženě usíná…. Člověk by čekal nějakou, takovou, typicky dětskou ukolébavku, ale evidentně jí vyhovuje máma tančící v baru a ostatně, miminku taky.

A tak si to své celoživotní soužití užíváme, každá po svém, a každá si myslíme to svoje. A i když mám po dvou gynekologických operacích, vaječníky jsem nikdy nastydlé neměla. To asi ze vzdoru, aby náhodou neměla matka pravdu. :-)

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Marie Novotná | sobota 23.4.2016 13:04 | karma článku: 27,00 | přečteno: 1200x
  • Další články autora

Marie Novotná

Noční můra

Dnes se stalo asi nemožné. Po roce léčení i druhá kontrola potvrdila že jako už konečně zdravá!!! A učím se tomu věřit.

6.12.2021 v 21:46 | Karma: 17,24 | Přečteno: 715x | Diskuse| Ostatní

Marie Novotná

Ááá, Merkur se otočil ...

Konečně! Moc se mi tomu nechtělo věřit, protože já jsem byla pořád nějaká zastavená, ale včera to tak nějak nenápadně plynule nastoupilo a doufám, že to nějakou dobu vydrží. Ba co víc, že se to zlepší. Že se zlepším já.

24.6.2021 v 10:45 | Karma: 10,29 | Přečteno: 300x | Diskuse| Ostatní

Marie Novotná

Holub na přechodu a jiná zvířátka ...

Asi začnu žít naplno nočním životem. Nabývám totiž dojmu, že je mnohem lepší, zajímavější, barvitější a takový nějaký, jak to říct, upřímnější? Čistší? Přirozený? Na nic si nehrající?

13.6.2021 v 11:27 | Karma: 15,85 | Přečteno: 285x | Diskuse| Ostatní

Marie Novotná

Dobré ráno, milá ...

Asi to nebyl dobrý nápad zpívat si tuto písničku v půl desáté večer ve sprše, ale když ona mi jaksi sama naskočila a nešla z hlavy. A to se ukázalo velmi záhy jako problém. Hlava se nastavila do nočního módu „dobré ráno, nespi“.

2.5.2021 v 8:25 | Karma: 12,63 | Přečteno: 403x | Diskuse| Osobní

Marie Novotná

Tuto noc psi spali...

Je to už dlouho, co jsem tady napsala blog „Když psi v noci nespí...“. Tehdy jsem psala, že se mi občas v životě dějí zvláštní zážitky a odkaz na blog dávám na konec tohoto, protože spolu úzce souvisí. Byť uběhlo pár těžkých let....

18.3.2021 v 14:49 | Karma: 24,79 | Přečteno: 721x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda

12. května 2024  12:11

Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...

Důchod daleko, ale práci nedostanou. Nezaměstnaných šedesátníků přibývá

11. května 2024

Premium Lidé kolem šedesátky při hledání zaměstnání narážejí na zeď. Zaměstnavatelé o ně nestojí, preferují...

Publikace Nerudové jsou ostuda. Zesměšňuje všechny vědce, míní europoslanec

9. května 2024  12:08

Ekonomka a kandidátka do Evropského parlamentu za hnutí STAN Danuše Nerudová publikováním do...

Letouny F-16 budeme považovat za nosiče jaderných zbraní, varovalo Rusko

7. května 2024  14:14

Rusko bude považovat stíhačky F-16 americké výroby za nosiče jaderných zbraní bez ohledu na jejich...

Tragické úmrtí na ministerstvu. Zaměstnanec podle policie spáchal sebevraždu

15. května 2024  10:41,  aktualizováno 

V budově ministerstva průmyslu a obchodu bylo ve středu nalezeno tělo mrtvého muže. Mluvčí pražské...

Ruská ofenziva u Charkova zpomalila. Invazní síly budují nárazníkovou zónu

15. května 2024  9:21,  aktualizováno 

Sledujeme online Tempo ruských útočných operací v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny zřejmě zpomalilo. Ve...

Žáci mají výsledky přijímaček na SŠ, přijato je 94 procent uchazečů

15. května 2024  7:16,  aktualizováno  10:31

V informačním systému DiPSy jsou k dispozici výsledky přijímacích zkoušek na střední školy. V...

Moucha na útěku. Francie po krvavém útoku dál hledá vězně a jeho osvoboditele

15. května 2024  10:13

Ve Francii druhým dnem pátrají po uprchlém vězni a dalších čtyřech ozbrojených mužích, kteří při...

  • Počet článků 67
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1182x
Píšu si jen tak pro radost. Někdy vážně, někdy nevážně, s nadsázkou, prostě podle nálady.... jen tak ....

Seznam rubrik