Hezké čtení. Připomnělo mi to hlášky mojí maminky, která tu už řadu let není, a musím říct, že vaše máma je měkota. Ta puberta to chápu, ale ta poslední hláška o tom jak vám sukně sluší, to už mi připadá milé.

I když...chápu... Já si kdysi koupila sukni ze které jsem měla děsnou radost, opravdu mi slušela, zkoušely jsme si ji doma s o 24 let mladší neteří, a moje máma to komentovala slovy: No nic moc, Martince sluší teda o moc víc! Tak mě to nefér přirovnání vytočilo, že jsem jí řekla. Tak si ji oblíkni ty a uvidíme, komu bude slušet líp! A to máš jen o dvacet víc jak já... No pamatuju si jak dlouho mě to žralo...Proč to říká? Chce mě otrávit? Naštvat? Pokazit mi radost? Proč neumí nic pochválit! No nikdy jsem na to nepřišla....a teď si s autorkou říkám, ona za to nemohla!!!!!

No, mně to milé nepřišlo, protože mi tím nepřímo řekla, jsi tak tlustá, že už ti nic nesluší a v tomto jediném vypadáš trochu k světu, tak sis to měla vzít dvakrát - pro jistotu ......kdybych sem měla tak všechno napsat, to by byl panečku román na pokračování.... vrrrrrr .....pro mě je důležité, že jsem pochopila, proč.... odpustila jsem mnohé a odpouštím dál

Karma a pochvala. Krásnej článek a hezky jsem se zasmál. Taky si něco podobného pamatuji, ale už je to dlouho, je mi 60

Děkuji, myslím, že to co nás v mládí urputně dráždilo k uzoufání, máme právě teď pro zasmání..... život ....

matky ví a znají

...ano, tak se to říká. Ale jak, kdy.

Trapných hlášek své matky, kdy jsem zvažovala, jestli to dělá naschvál nebo je to dáno nějakými neznámými fyzikálními vlivy, jsem si stejně jako Vy užila taky spoustu. Teď jakožto matka dospívajících dcer občas zřejmě trpím stejným ́postižením ́. Poznám to bezpečně podle vražedného pohledu svých dětí, které si asi v ten moment říkají, jestli by nebylo jednodušší být sirotkem.

já už mám děti z domu.....radši se neptám....

Mlýnky - Radějov?

ano, na Mlýnkách přes kopeček a jste v Radějově