Velikou předností Písma svatého, Bible, je to, že se jedná o knihu příběhů, obrazů, poezie. Umění má schopnost vyjádřit mnohem víc než běžná řeč. Tím je dáno, že Bibli můžeme číst mnohokrát a znova a znova nás nově osloví. Někdy se mi stává, že když čtu po určitém čase některý biblický text, zdá se mi, jakoby ho někdo za tu dobu přepsal. Často si představuji, že se u vyprávění těch příběhů asi lidé docela dobře bavili a smáli.
Jedním z nádherných příběhů, plných hluboké zvěsti, je i dnešní vyprávění o Naamanovi.
Naaman byl úspěšný, určitě bohatý muž. Po císaři druhý nejmocnější v říši. Ale problémy a neštěstí se nevyhýbají nikomu. Nic nového pod sluncem. Naaman se nakazil malomocenstvím. V té době to byla nevyléčitelná nemoc. Ten, kdo se jí nakazil, byl pro své okolí vlastně již mrtvý. Naamana očekává pomalé bolestné umírání o samotě.
tvujjean Kázání na 12. 2. 2012 Biblická čtení: 1 Královská 5, 1 – 14; 1. Korintským 9,24–27; Marek 1,40–45 Sestry a bratři, Velikou předností Písma svatého, Bible, je to, že se jedná o knihu příběhů, obrazů, poezie. Umění má schopnost vyjádřit mnohem víc než běžná řeč. Tím je dáno, že Bibli můžeme číst mnohokrát a znova a znova nás nově osloví. Někdy se mi stává, že když čtu po určitém čase některý biblický text, zdá se mi, jakoby ho někdo za tu dobu přepsal. Často si představuji, že se u vyprávění těch příběhů asi lidé docela dobře bavili a smáli. Jedním z nádherných příběhů, plných hluboké zvěsti, je i dnešní vyprávění o Naamanovi. Naaman byl úspěšný, určitě bohatý muž. Po císaři druhý nejmocnější v říši. Ale problémy a neštěstí se nevyhýbají nikomu. Nic nového pod sluncem. Naaman se nakazil malomocenstvím. V té době to byla nevyléčitelná nemoc. Ten, kdo se jí nakazil, byl pro své okolí vlastně již mrtvý. Naamana očekává pomalé bolestné umírání o samotě. V příběhu vystupuje ještě jedna postava. Naprostý opak Naamana. Malé, bezejmenné izraelské děvčátko, zajatec, otrok. Dítě, navíc ještě holčička. V té době bylo postavení otroků naprosto bezvýznamné. A děti vůbec znamenali mnohem méně než dnes. Ale tak Hospodin jedná. Totiž skrze takové lidi, kteří k tomu podle obecného mínění nemají žádné předpoklady. Zkusím jít trochu nad to, co je zmíněno v textu. Třeba se Naamanova rodina k ní pěkně chovala. Děti poznají dobré lidi. A tak holčička cítící se v bezpečí vysloví s naprostou naivitou, prostotou a srdečností vlastní dětem, pro které žádný problém není nepřekonatelný, svůj nápad. Nechápe společenské rozdíly, nepřátelství národů. Chceš být, Pane, zdravý? Tak běž za prorokem, on tě uzdraví. Vždyť je to tak jednoduché. Hned jsem si vzpomněl na titul nádherné knihy spisovatele Fulghuma - Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce. Kdyby tak tu holčičku poslechli. No ale ti dospělí to umí jen komplikovat. Všechno musí jít oficiální cestou. A tak píše král králi. A jsou z toho jen nepříjemnosti a strach. Naštěstí se o tom prorok doslechl a vyzývá Naamana, ať za ním jde. A jeho excelence Naaman přijede k domu proroka, asi k prosté hliněné chýši. Čekali bychom velkorysé přijetí. No ale milý prorok Hospodinův se ani neobtěžuje vyjít. Klaní se Hospodinu. Má asi důležitější věci na práci, možná odpočívat po obědě. A tak když mu sdělí, že velectěný generalissimus přijel, vzkáže mu po svém sluhovy prostě a jasně, ať se vykoupe v potoce. Naaman, který čekal úctu a náboženské představení hodné jeho velikosti, je uražen a odjíždí. Nakonec ale přece jenom tak učiní a je uzdraven. Jak už jsem řekl, příběhy dokážou říci víc než běžná řeč. A co podstatného nám svědkové víry chtěli sdělit tímto příběhem? Ono malé děvčátko symbolizuje Izrael. Ten v době kdy vznikal Starý zákon, se také dostal do zajetí. Byl zbaven všeho, v co skládal naději. A nezbývalo mu nic než spoléhat na Hospodina a o něm svědčit. Stejně jako se k pohanům dostala zvěst o Hospodinu skrze bezmocný Izrael, dozvídá se o něm i malomocný Naaman skrze malou bezvýznamnou holčičku, zajatkyni. Život zaměřený na moc a majetek se může podobat v určitém pohledu životu malomocných. Je to pomalé bolestné umírání. Něco asi v životě Naamana bylo dobrého. Jinak by mu Bůh nedaroval vítězství. Třeba se to projevilo i v tom, že se zajaté děvčátko v jeho domě mělo dobře. A to ho přivedlo i k tomu, že nakonec dá na domluvy služebníků a poslechne prorokovu radu. Naaman byl uzdraven, protože v pokoře poslech radu malého děvčátka a dokázal přemoci i svoji pýchu, když přišel za prorokem a on mu uložil udělat naprosto obyčejnou věc. I malomocný z evangelia byl uzdraven, když pokorně přišel k Ježíši, padl na kolena a poprosil jej. Tak i my přicházejme k našemu Pánu a v důvěře, pokorně a prostě vyznávejme vše, co se snaží mít moc nad naším životem, úzkost, zlobu, závist. Dělejme to včas a pravidelně, ať se to jako malomocenství nezmocní celého našeho života a nezničí jej. Amen
