Co nám zvěstují mudrci z východu? Kázání na svátek zjevení Páně.

Kázání na 11. 1. 2014

Biblická čtení: Izajáš 60, 1-6; Efezským 3, 1-12; Matouš 2, 1-12

 Sestry a bratři,

na úterý připadl svátek Zjevení Páně. Církev si tradičně v tomto období připomíná, kým Ježíš ve skutečnosti byl, čtou se místa, která více než ostatní osvětlují tyto skutečnosti.  A ekumenický lekcionář k tomuto svátku přiřazuje oddíl o klanění mudrců. Také tento oddíl, i když tam Ježíš vystupuje pouze jako nemluvně, vyjadřuje, kým Ježíš byl, jaké je jeho poslání. Zde můžeme hledat základ pro slavení svátku tří králů. Tradice si z těchto mudrců, v řeckém originále mágů, udělala krále. Nebyli to však ani králové. Zřejmě ani nebyli tři. To ale pro důvod, pro který se tímto příběhem zabýváme, není podstatné.

 Tři mágové, zřejmě babylonští astrologové, hvězdopravci, přišli a ptají se po králi židů přímo v Jeruzalémě. Chtějí se mu poklonit. Není divu, že se Herodes a s ním celý Jeruzalém znepokojí.

 Herodes se bojí o moc. Vyptává se podrobně mudrců na zjevení hvězdy. Svůj skutečný úmysl zastírá záminkou, že se chce nově narozenému mesiáši poklonit. Král Herodes se chová podobně jako mnoho vládců předním i po něm. Mocní se často vydávají za zbožné a spravedlivé lidi. Mají plná ústa slov o lásce, pravdě a pokoře. To vše ale mnohdy slouží jen k tomu, aby co nejlépe zmátli lidi kolem sebe a rozšířili dále svoji moc. Když se však takoví vládcové setkají s někým, kdo skutečně pravdu, spravedlnost a lásku obhajuje, s někým, komu jde v první řadě o následování Hospodina, většinou se jej snaží odstranit. A neplatí to jen o mocných. Vlastně  celý svět kolem nás má takovou povahu.

 Proč se však znepokojil i Jeruzalém? Na obzoru je mocenský spor, který může ohrozit vývoj země, rozpoutat občanskou válku. Je to však zřejmě i z toho důvodu, že jim zvěst o narození mesiáše přinesou pohanští mudrci, okultisté. Vždyť mesiáš se má narodit pro židy. Má je osvobodit právě z nenáviděného pohanského područí! Jak je možné, že Bůh nerespektuje vyvolenost Izraelského národa?!

 Bůh prostě převrací naše zaběhané pořádky a představy. Skutečným králem je malý Ježíš ležící ve chlévě a ne Herodes. První se o mesiáši nedozví církev, ale pohané, o kterých si tehdejší zbožní mysleli, že u Boha pro ně prostě nemůže být místo.  Je důležité si uvědomit, že se zde nemyslí jen lid staré smlouvy, ale Boží lid jako celek.  Bůh se zkrátka zjevuje především těm, kdo jej upřímně hledají, ne těm, kdo si myslí, že jim něco zaručuje jejich členství v církvi, nebo původ. Bůh často upozorňuje svoji církev na zvlažnělost, strnulost tím, že své poselství nechává zaznít z míst, kde by to nikdo nečekal.

  Ještě jiné důležité poselství v sobě nese příchod pohanských mudrců. Přicházejí z východu, odkud pocházejí starobylá náboženství a jejich tisíciletá moudrost. I dnes tam mnoho lidí hledá odpovědi na své životní otázky. Nejmoudřejší východní mudrci onoho věku však hledají Ježíše. Svým příchodem k němu vyznávají: „ Ano, jsme moudří a vzdělaní. Ale v tomto dítěti je zjeveno něco, čeho ani naše moudrost a vzdělanost nedosahuje.“ Tím, že se dítěti v jesličkách klanějí, vzdávají mu Božskou poctu. V tomto dítěti se zjevil tomuto světu Bůh samotný. V něm je objasněn smysl celého světa a života. Jak to vyznává apoštol Pavel v epištole  Koloským: On je obraz Boha neviditelného.

  Mudrci mu obětují zlato, kadidlo a Myrhu. To bylo v té době to nejvzácnější, co mohli přinést. V obětování tak vzácných darů je skryta zvěst. Bohu, který se zjevil v Ježíši Kristu, patří vše. On je hoden toho, abychom mu obětovali to nejcennější, co máme. On nám ukáže jak jím stvořené věci užívat tak, aby to pro nás bylo k dobrému.

 Mnozí lidé dnes říkají, že věk křesťanské církve končí. Věřící člověk se však nemusí příliš dívat na okolnosti, ve kterých žije, to jak hodnotí perspektivy křesťanské víry svět kolem něj. Můžeme vědět, že věříme v někoho, kdo dává našemu životu skutečný smysl a naplnění. V někoho, v kom je skryta nejhlubší moudrost. Bůh v něm zjevil svoje záměry, svůj vztah ke světu.

Bezradnost a přiznejme si to i zvrácenost tohoto světa je pro nás tím největším impulsem, abychom se snažili evangelium našeho Pána znát ve všech jeho hloubkách, i v tom, že je pro naše chápání všelijak skandální. Potom teprve pochopíme, co znamená následovat jej. Stojí to za to, i kdybychom tím měli pomoci třeba jen jednomu člověku.

                                                    Amen