Muži a muži
Když říkám konají, nemyslím tím nutně to, že vás odvláčí za vlasy do ložnice nebo na první trochu skryté místo a dovedou k fyzické nirváně, ze které se týden nevzpamatujete. I když proč ne, i to totiž v rámci konání dělají. Jenže i hodně dalšího. Stlučou poličku, která vám udělá radost, vyřídí si to se sousedem, který na vás křičel přes plot káčo pitomá, dojdou na nákup, když padáte únavou, dokonce uvaří pětichodovou večeři, protože tak nějak tuší, že přesně ona vás postaví na nohy. Tyhle dva typy, skoro bych si dovolila říct archetypy, krásně popsala v knížce Dům v Bretani Marta Davouze, bývalá manželka Vladimíra Železného a současná žena francouzského lesníka, pana Davouze. Stručně shrnuto a do neumělecké řeči přeloženo, jeden žvaní a dívá se při tom do zrcadla, druhý koná a hledí na vás. Hádejte, kdo byl kdo, a s kterým je život pro paní Martu snazší.
Nejen pro ni. Když jsem viděla charakteristiku černou na bílém, uvědomila jsem si, kolik z nás potkalo ryzí intelektuály a doširoka rozkročené lesníky. A kolik z nás se dodnes zachvěje blahem, když ví, že zvolily správně.
„Kašlu na intoše,“ říkávala má bývalá kolegyně s pragmaticky odhodlaným výrazem, „potřebuju pořádnej sex. Jo a je špatný, když chlap stráví víc času u zrcadla než ty a pořád řeší, jak je psychicky v hajzlu. Deprese mám já! Chci, aby mě jich zbavil, ne se patlat v těch jeho.“ Tehdy jsme se smály, že možná tváří v tvář kňučícímu jedinci by na ty svoje rychle zapomněla. Kolegyně, která většinu svého dospělého života strávila s cigaretou, nohou přes nohu a samozvaným poetou v kavárně, se zamilovala do řezníka se zálibou v lepení modelů železnic a orientačním běhu. Nikdy před tím jsem ji neviděla tak šťastnou.
Když se trochu přiopije má kamarádka, líčí příběh s poštou. „Víš, kde jsem pochopila, že to nebude na celý život? Na poště,“ začíná vyprávět stokrát opakovanou historku, která rozhodla o jejím budoucnu. „Stojím ve frontě asi pěti lidí, můj přítel na mě čeká v autě. Lidé se posouvají k okénku poštovní rychlostí, znáš to. Ještě jeden a jsem na řadě. Najednou k přepážkám vtrhne on a táhne mě pryč. Už budu na řadě, ohrazuju se. Nenenenene, já už to prostě nevydržím. Blbá pošta, blbá fronta, nechci svůj (SVŮJ!) život strávit na nějaký blbý poště. Ještě chvíli a složím se, hysterčí. Snažím se chabě namítnout, že sem budu muset zítra znovu a zabere mi to znovu minimálně půlhodinu, nakonec vzdávám a odcházím těsně před cílem.“
Každý jsme jiný, někdo žvaní, někdo koná. Když škrtneme, jako rozhodčí, kteří bodují krasobluslaře, extrémy, dojdeme k tomu, že většina z nás obě činnosti kombinuje. Troufám si říct, že nikdo není čistý intoš, slovy mé kolegyně, a nikdo kovaný lesník. Protože i básník občas dokáže složit brambory a lesníka chytne světabol kvůli množícímu se kůrovci. Jistě, můžeme si muže dělit podle typů, je to zábava. O tom, s kým nakonec budeme, koho budeme milovat, komu budeme chtít léčit úzkosti, tolerovat blbý kecy a odfláknutou poličku, rozhoduje úplně něco jiného. Láska. A ta je jen jedna.
psáno pro Marianne
Klára Mandausová
Duše z vosku
Na šest set tisíc lidí v Česku pravidelně zobe antidepresiva. Dalším desítkám tisíc se válejí po kabelkách a šuplících „antiúzkostliva“, neuroly, lexauriny a spol. Omlouvá se to dobou, žijeme prý ve stresu, ve zrychleném čase, kde se musí pracovat víc, aby se vlastnilo víc, vylézt výš, vyskočit výš, dosáhnout výš a vypadat nej. Vyrobit supervýkonnou superbezchybnou bytost. Jen ta má totiž šanci, říká se, a proto ta kvanta chemie.
Klára Mandausová
Moje medaile
Kdybych byla prezidentka, vyznamenala bych Radku, Ludmilu, Josefa, Aloise, skupinu Nirvana, Viggo Mortensena, Mr. Beana a pochopitelně dceru, muže, maminku, tatínka, babičku, dědečka. S prázdnou by neodešli kočky Ronďa a Hruška, psi Frodo a Cony a osmáci Jacuše a Maluše. Všichni si totiž medaili rozhodně zaslouží.
Klára Mandausová
Kam se poděla ženskost
Říkala mi onehdy velmi milá a hezká slečna, „nebudu si přeci kupovat boty, protože nějak vypadají. Rozhoduje, jestli se mi v nich dobře chodí. Fakt mi jedno, jestli se zrovna nosí. Nechci bejt jako spolužačky, který se potácí na podpatcích tak, že z nich málem spadnou, a výstřihem je jim vidět až na kolena.“ V duchu jsem zatleskala. „Je přeci důležitý, jaká jsem, ne co mám na sobě,“ dodala větu jako z motivační knihy. Pravdu máš děvče, pomyslela jsem si. Jenže...
Klára Mandausová
Paragrafy zdravého rozumu
Nejspíš dostanu od právně vzdělaných přes prsty. Ať. Paragrafy by měly souznít se zdravým rozumem. A v některých případech by onen rozum měl mít jednoznačně navrch. Kauza H-Systém je podle mého přesně takový případ.
Klára Mandausová
Supermatky útočí
Podle průzkumu provedeného mezi americkými matkami, osmdesát procent z nich raději uklízí než by si hrálo se svými dětmi. Může být něco lepšího, než stavět z lega policejní stanici a pochodovat s bárbínami po gauči? Může.
Další články autora |
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky
Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...
Turisté si zajeli do Afghánistánu. Střelci část Evropanů povraždili i s průvodci
Neznámí ozbrojenci v pátek večer v provincii Bámján v centrální části Afghánistánu zabili tři...
Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím
Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...
Útok ze severu už máme pod kontrolou, řekl Zelenskyj. Navštívil Charkov
Ukrajinské síly získaly „bojovou kontrolu“ nad oblastmi, kterými ruské jednotky tento měsíc...
Víme, kde má Putin bunkry, tvrdí Kyjev. Šéfa Kremlu přirovnal k upírovi
Známe polohu bunkrů ruského vůdce Vladimira Putina, prohlásila ve čtvrtek ukrajinská vojenská...
Výdejní boxy zahlcují města. Vizuální smog, hodnotí je radnice a chtějí nájem
Otevřeno nonstop a skoro na každém kroku. Výhody, které oceňuje asi většina lidí, kteří si něco...
Na výletě žačku srazilo auto a ochrnula. Škole pojistka nestačí, není ani povinná
Premium Počet školních úrazů narostl v uplynulém školním roce o šest procent. Celkem se jich stalo přes 45...
- Počet článků 198
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 5111x