Duše z vosku
A já na to říkám, houby s voctem. Protože tohle je A, a kde je A, nemělo by chybět ani B až Zet.
Naši předci taky měli stres. A vůbec ne malý. Občas neměli co jíst například. Občas je někdo fláknul potěhem přes záda. Domy jim vypalovaly armády nájezdníků a občas jim někdo znásilnil ženu. Kosily je nemoci. Zdá se neuvěřitelné, že v první třetině dvacátého století nedosahoval průměrný věk ani třicítky. Občas nebyla práce, občas nebylo dobré bydlení, občas nebylo dobré vůbec nic. A nezobali.
Slyším první, úplně správný argument, nebylo přeci CO zobat. Jistě. Ale kdyby bylo? Troufám si tvrdit, stejně by se tolik nezobalo.
Nebylo totiž mnoho času se v sobě nimrat. Když musíte obstarat dětem kus chleba, dojít do lesa, aby bylo čím zatopit, pak do úmoru tlouct sekerou do tvrdého špalku, stát dvanáct i víc hodin u ohlupujícího stroje a pobrat za to pár krejcarů, chcete přijít domů a spát. Případně se pomilovat a spát. Duše instinktivně velí, nepitvej, jinak se pomátneš. Mimochodem víte, že dnes existují mezi psychiatry tací, kteří mají za to, že žádné duševní nemoci neexistují? „Bláznivé“ chování, na které vypisují lékaři diagnózy, je prý jen zoufalá snaha organismu přizpůsobit se podmínkách, ve kterých by se jinak nedalo žít...
Když už nějaký splín přišel, rozhodně se s ním neběželo k doktorovi. Co by s ním taky dělal? Přiložil pijavice? Zavřel do klece? Šlo se vykecat třeba tam, kde se zrovna dralo peří, nebo do hospody, nebo do kuchyně. Mnoho lidí, mnoho problémů, mnoho návodů na jejich řešení. Úlevné sdílení bolesti.
My z toho často nic neděláme. Nimráme se a s gustem. V sobě nejvíc. Mačkáme si duši do krychličky. Ohlazujeme jí hrany, znovu je hrotíme. Jako by byla z vosku. Naučili jsme se v dnešní superkorektní společnosti neubližovat. Nikoho nepřetáhneme klackem po hlavě, nekopneme do zadku, nekřikneme hej, víš, že seš pěknej hajzl. Jsme asertivní, shovívaví, tolerantní. Bereme ohled na všechno a všechny, kromě svojí duše. Ta to schytává, za všechno a za všechny.
Žijeme proti sobě. Žijeme jiné životy. Životy těch druhých. A oni zase ty naše. Začarovaný kruh. Čí je to vlastně život? Oblékáme se jako oni, leháme na stejném nábytku, jezdíme na stejné dovolené, pijeme stejné víno a jíme stejné jídlo, nakupujeme ve stejných supermarketech. Žijeme si vzájemně své životy, které nás občas zoufale nebaví a vzájemně se ujišťujeme, kdybych já mohl, udělal bych všechno úplně jinak... A druhý den zase sáhneme po předloze, duše si pomalu zvyká, že je vosková. Když moc měkne a bortí se, vyztužíme ji pilulkou. Aspoň na chvíli podrží stěnu.
Vždycky se budou rodit lidi s nemocnou, nebo spíš jinou, předlohám se vzpírající duší, která možná pilulku potřebuje (a možná taky ne). Bylo to tak od věků. Šest set tisíc jich ale nebude.
Klára Mandausová
Moje medaile
Kdybych byla prezidentka, vyznamenala bych Radku, Ludmilu, Josefa, Aloise, skupinu Nirvana, Viggo Mortensena, Mr. Beana a pochopitelně dceru, muže, maminku, tatínka, babičku, dědečka. S prázdnou by neodešli kočky Ronďa a Hruška, psi Frodo a Cony a osmáci Jacuše a Maluše. Všichni si totiž medaili rozhodně zaslouží.
Klára Mandausová
Kam se poděla ženskost
Říkala mi onehdy velmi milá a hezká slečna, „nebudu si přeci kupovat boty, protože nějak vypadají. Rozhoduje, jestli se mi v nich dobře chodí. Fakt mi jedno, jestli se zrovna nosí. Nechci bejt jako spolužačky, který se potácí na podpatcích tak, že z nich málem spadnou, a výstřihem je jim vidět až na kolena.“ V duchu jsem zatleskala. „Je přeci důležitý, jaká jsem, ne co mám na sobě,“ dodala větu jako z motivační knihy. Pravdu máš děvče, pomyslela jsem si. Jenže...
Klára Mandausová
Muži a muži
Existují muži, kteří vám do rána dokážou vysvětlovat, cože chtěl vlastně Nietzsche říct. Vypijí u toho tři litry červeného, v mezičase při otevírání lahve popíšou rozdíl mezi neřízeným vinným kvašením, jen tak mimoděk precizně rozeberou důvody vašeho včerejšího neúspěchu při pracovní prezentaci a navrch přidají radu hodnou promovaného terapeuta. Jsou muži, kteří vás vezmou okolo ramen, položí vám prst pusu, řeknou pssst, bude dobře a konají.
Klára Mandausová
Paragrafy zdravého rozumu
Nejspíš dostanu od právně vzdělaných přes prsty. Ať. Paragrafy by měly souznít se zdravým rozumem. A v některých případech by onen rozum měl mít jednoznačně navrch. Kauza H-Systém je podle mého přesně takový případ.
Klára Mandausová
Supermatky útočí
Podle průzkumu provedeného mezi americkými matkami, osmdesát procent z nich raději uklízí než by si hrálo se svými dětmi. Může být něco lepšího, než stavět z lega policejní stanici a pochodovat s bárbínami po gauči? Může.
Další články autora |
Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky
Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím
Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...
Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali
Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...
Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla
Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...
Ortel měl hrát v dětském zábavním parku, po tlaku rodičů koncert zrušili
Pražský zábavní park Krtkův svět v Horních Měcholupech ohlásil na 7. července koncert. U lunaparku,...
Opozice vyčetla Jurečkovi tvrzení, že lidé v penzi stráví v průměru 21,5 roku
Poslanci opozičního ANO se přeli s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou z KDU-ČSL...
V čele fakulty po Ševčíkovi bude Zubíková, zvolil ji akademický senát
Kandidátkou na děkanku Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze je Adéla...
Do Prahy přiletěl šéf diplomacie USA Blinken. Zúčastní se zasedání ministrů NATO
Do Česka ve středu večer přiletěl šéf americké diplomacie Antony Blinken. V Praze se zúčastní...
- Počet článků 198
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 5111x