Temelín nebo Dukovany? Kde udělali (soudruzi?) chybu.

Dnes byly zveřejněny údaje o množství vyrobené elektrické energie našimi jadernými elektrárnami. Ač se to zdá méně pravděpodobné, tak více elektřiny, přesně  15,68 terawatthodin (TWh) v roce 2013 vyrobila „stará“ jaderná elektrárna Dukovany (EDU) a méně (i když jen o trochu) 15,065 miliardy kWh elektřiny „nová“ jaderná elektrárna Temelín (JETE). Nevím, proč ČEZ neuvádí produkci svých elektráren ve stejných jednotkách, ale pokud je důvodem znesnadnit srovnání, tak to je hodně velké podcenění gramotnosti českých čtenářů, kteří si musí umět poradit i s dokonale nepřehledným vyúčtováním záloh za odběr elektřiny domácností.

1) Technické a technologické rozdíly EDU a JETE.

Nejsem expert na jadernou energetiku, ale jeden odborník mně pro pochopení a případné srovnání technologie EDU a JETE uvedl přklad, že je to jako srovnávat parní válec s letadlem s tryskovým motorem. Stejně “srovnatelné” jsou i následky případné havárie, když se ve městě vybourá parní válec, nebo tam spadne plně naložený “Jumbo Jet”. Pomůžu si informacemi od nejpovolanějšího. Co píše samotný ČEZ o Dukovanech: “První reaktorový blok byl uveden do provozu v květnu 1985, poslední čtvrtý blok v červenci 1987. Maximálního projektového výkonu 1760 MW dosáhla elektrárna v červenci 1987. Spuštění dvou jaderných bloků – druhého a třetího – v jediném roce 1986 a na jedné lokalitě bylo ve své době zcela unikátní a doposud se ve světě neopakovalo. Více než 80 % použitých zařízení je vyrobeno v ČR”. Zvláště zajímavá je poslední věta a v té souvislosti bude zajímavá struktura dodavatelů u (případné) dostavby Temelína.

O JETE se u ČEZu dočteme: “Elektřinu vyrábí ve dvou výrobních blocích s tlakovodními reaktory VVER 1000 typu V 320. Po listopadu 1989 bylo v nových politických a ekonomických podmínkách rozhodnuto o snížení počtu bloků na dva. Přes období velkých nejistot byla redukovaná a v technologii modernizovaná stavba dokončena a v červenci 2000 bylo zavezeno palivo do reaktoru. 21. prosince 2000 vyrobil první blok první elektřinu. Elektrárna pracuje na výkonu 2 x 1055 Mwe”. Jako laik bych doporučoval postavit další EDU než JETE, ale odborníci to určitě vidí jinak a lépe.

2) Nýklady na výstavbu a provozní náklady.

Srovnání nákladů na výstavbu našich dvou  jaderných elektráren EDU a JETE je, vzhledem ke změnám ke kterým došlo v ekonomice a celé společnosti po roce 1989, velmi obtížné. Pokud by se však k takovému srovnání někdo odhodlal, tak výsledek, bez ohledu k jakému by dospěl, by byl předmětem nejpřísnějšího státního tajemství.  Když čtu odhady nákladů na plánovanou dostavbu Temelína, kde jednotkou „míry nepřesnosti“  je 100 miliard korun,  je zřejmé, jak velká „vata“ je v nákladech skryta a kolik miliard asi skončí v kapsách „zainteresovaných a opovědných“  osob a firem. Ale dobře víme, že bohatou společnost tvoří bohatí jednotlivci, a tak závist nechme stranou. „Skutečné“ provozní náklady na výrobu jednotky elektrické energie v jaderných elektrárnách jsou taky pravděpodobně předmětem minimálně obchodního (když ne státního) tajemství, vzhledem k tomu, jaký strategický význam má používané palivo. Pamatuji si, že hlavní argument pro výstavbu Temelína bylo umožnit odstavení tepelných elektráren spalujících hnědé uhlí. Považuji se za mírně podvedeného občana, když v současnosti „jedou“ tepelné elektrárny na plný výkon a celá produkce JETE jde na vývoz, a proto bych rád znal „skutečné“ důvody dostavby Temelína. Jsem příznivcem jaderné energetiky a nebudu se zlobit, pokud mně někdo zasvěcený v datech opraví nebo doplní.