Ona vždycky svítí
http://fc03.deviantart.net/fs15/f/2007/077/7/e/my_red_hair_by_ga
Ženil jsem se hned po vysoké škole. Tenkrát to tak prostě bylo. Markétka byla těhotná. Narodil se nám syn a tři roky po něm jednovaječná dvojčata - holky. Žili jsme ve víru každodenního nestíhání. Markétka lítala okolo dětí a nemocné mámy. Podotýkám, že mojí. Já skákal z práce přímo do montérek - rekonstruovali jsme dům a firma, kterou jsem založil, se teprve rozbíhala. Markéta si nestěžovala, ona je to holka do nepohody. Byl jsem rád, kdyby ještě přestala být spolehlivá ona, už bych se snad musel jít oběsit. Občas jsme se milovali. Tak nějak tiše a plaše, bráno z dnešního pohledu. Potmě, hlavně nenápadně a po-ti-chu. Markéta to tak chtěla a já to neřešil. Nikdy jsme o tom nemluvili. Nebyl čas. Nebyl důvod. Až do doby, než se rozsvítilo. Mně.
Katka je sousedka a sousedské vztahy se u nás na vsi pěstují. Potřebujeme se víc než lidé ve městě a dobře to víme. Měli jsme stejně staré děti. Katka byla čerstvě rozvedená a občas přišla s výměnným obchodem - ona buchty, já opravený protékající záchod. Jednou jsem jí takhle vyměňoval šňůru na lampě. Byla ten den zamyšlená, vypadala uplakaně, ale neměl jsem čas ani chuť se tomu věnovat. Prostě jsem měnil šňůru. Ptala se, jestli si dám kafe, ohlédl jsem se po ní přes rameno a najednou TO viděl. Zrzavé vlasy se jí uvolnily z gumičky a ramínko trička se svezlo skoro k lokti. Polkl jsem nasucho a vrátil se ke šňůře. Z mysli mi nemizel ten pramen vlasů, který nevyhnutelně a nutně musel spadat mezi její ňadra. Vstal jsem a obešel ji, abych se přesvědčil, že to tak je. Bylo. Vlasy se stočily na hraně tílka. Postavila konvici, kafe zavonělo, podívala se na mne a to, co přeskočilo, nebyla jiskra ale ohňostroj. Přísámbohu, vůbec nevím, jak jsme se v té posteli ocitli. Fakt mám tmu. Černo. Byla naprosto bez zábran a já nestih ty svoje včas aktivivovat. Byla hladová po dotecích a byla v tom okamžiku neuvěřitelně krásná. A hebká. A naprosto bez výhrad přijímající každý dotek, byla jako mořská voda - objímající, přizpůsobující se, ve vlnách vycházející vstříc. A nezhasínala. Ani světlo v ložnici. Ani svoji touhu. Ani tehdy. Ani jindy.
Jo, ani jindy. Vrátil jsem se od ní domů, u stolu v kuchyni si uvařil čaj a civěl do hrnku. Zní to teď cynicky, ale ono to nebylo kvůli Katce. Bylo to kvůli té zkušenosti, která mi naprosto zaplnila všechny smysly. Já ji měl v náruči. Topil jsem se v její vůni. Slyšel jsem ji. Viděl jsem ji. Její vlasy zářily, pokožka se matně leskla. Byla měkká. Čas běžel dopředu i pozpátku současně.
Byl jsem na sebe neskutečně naštvaný a zhoršilo se to, když jsem uviděl Markétku. Klidně spala. Jako vždycky voněla deštěm. Odjakživa voněla letním deštěm. Dodnes voní. Už za Katkou nikdy nezajdu.
Co vám mám povídat, šel jsem při první možné příležitosti. A ona nejenže nezhlasla, nejenže nezavřela oči, ještě mne nechala rozsvítit všechna světla. Byla neuvěřitelná, byla zázrak, byla ztělesnění všech mých sexuálních představ. Dodnes si pamatuji poslední společný večer. Byla Božská. A najednou seděla v posteli, zabalená do deky, oči jí temněly: "Už sem nechoď, jo? Jedině s dětma. Nebo tak. Sám ne." Kývl jsem. Tohle jsme nechtěli. Tohle se vymklo. "Dobře, Kati." Odešel jsem a tehdy jedinkrát jsem viděl její siluetu u okna. Stála tam ještě tehdy, když jsem mizel za rohem. Od té doby jsem se jí nedotkl. Už nikdy.
Nehnul jsem se z domova. Bylo pár dní do Vánoc, doma už se všechno chystalo, Markétka pekla cukroví. Babička si odvezla holky, bylo jim tehdy pět a jejich "pomoc" byla něco jako uragán. Stál jsem a Markétčiny kratičké vlasy klouzaly po šíji. Pomáhal jsem jí a ona voněla jako letní bouřka. Ten večer jsem poprvé nezhasl. A když se natáhla po lampičce, přišpendlil jsem jí zápěstí k polštáři.
Ani jsem vlastně netušil, jak je krásná.
Ani jsem vlastně netušil, jak umí být Moje.
Ani ona netušila.
Náš mikrosvět se změnil. Usínala mi v náručí i když byla unavená. Šeptala mi milostná slovíčka o tom, co bude zítra. A každý její dotek elektrizoval. A elektrizuje dodnes. Umíme to.
Děti rostly, práci se dařilo, starosti jsme zvládali jako dobrý tandem. Markétka prostě vždycky byla holka do nepohody. Jiskřivá holka do nepohody.
Ale od té doby, vždycky když stojím v naší ulici, hledám pohledem okno Katčiny ložnice a vlastně jí v duchu děkuji. A Katka i dnes, po čtrnácti letech od těch vymknutých týdnů, svítí. Nějak si nechci připustit, že čte.
Jana Majová
Má dcera si to přála
Potkala jsem je ve vlaku. Dvě ženy jely se třemi dětmi. A povídaly si. Tak, že je slyšel celý vagón.
Jana Majová
Jak jsem se zamotala do dne vyplněného krásou. (povídání s fotkami)
Děsně dlouhé povídání o tom, jak se zhmotnil jeden sen a zrealizoval jeden plán. Plán přivést na jedno místo lidi, kteří se v rámci své profese zabývají lidskou krásou, propojit je mezi sebou a spojit je s ostatním lidmi.
Jana Majová
Já, moje druhé já a svět 2
Psala jsem o něm vloni. V říjnu. O svém druhém já, které má svůj veřejný příběh a žije si vlastním životem, aniž bych ho mohla jakkoliv ovlivnit.
Jana Majová
Tož co mi přišlo pod ruku
Aneb o dávných i dnešních koláčích, přebírání žezla či vařečky a o historii, která se opakuje pořád dokola. (Literární útvar: Lehce sentimentální čtení ke kávě.)
Jana Majová
Předzahrádky - ženy ze sousedství
v životě to tak je. Jaký si to uděláme, takový to máme. A s každým přibývajícím dnem (pokud nám slouží zdraví) je to hmatatelnější.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Hasiči celou noc zasahovali v pralese Mionší, vodu nosili na zádech
Beskydský prales Mionší v noci zachvátil požár. Hasiči celou noc zasahovali v jeho nejvyšším...
Volby by jasně vyhrálo ANO, mimo Sněmovnu by zůstaly TOP 09 a KDU-ČSL
Sněmovní volby by v dubnu vyhrálo ANO s 32,5 procenta, ODS by měla 13 procent, SPD a Piráti shodně...
Protesty studentů eskalovaly i v Kalifornii, jeden člověk skončil v nemocnici
Na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) se v noci na středu střetli proizraelští a...
Amsterdam bojuje proti nerovnosti v močení. Vyčlení miliony na veřejné záchodky
Radnice v Amsterodamu po několikaletém nátlaku ze strany žen vyčlenila čtyři miliony eur (přes 100...
Prodej BJ 3+1 s možností dokoupení garáže, Benešovo nábřeží, Zlín.
Benešovo nábřeží, Zlín
4 450 000 Kč
- Počet článků 324
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 961x
Naprosto obyčejná ženská, jakých chodí po ulicích tisíce. Pozorovatelka světa a majitelka víry v lidskost.
Momentálně také zaujatá členka skupinky pohybující se kolem Davida. Mladého muže, kterého učinila vězněm ve vlastním těle svalová dystrofie a on se chce dělit o svůj příběh a zkušenosti.
Píšeme o tom i na facebooku: https://www.facebook.com/DavidAGenetickyGolias/
Jsem k nalezení na: jamajka117@gmail.cz.