Proč má smysl jít k senátním volbám
Senát, který je jen kopií či pasivním přívěškem Poslanecké sněmovny, nemá valného smyslu. Naopak má význam, když do veřejné debaty vnáší úhly pohledu, které v Poslanecké sněmovně neuslyšíme. A když do naší politiky přináší lidskou kvalitu, která převyšuje běžný průměr. Aby Senát měl smysl, musí být „barevnější“ než Poslanecká sněmovna, složený ze skutečných individualit, které mají vlastní názor a nenechají si jej od svých stranických bossů zakázat. Takový býval Senát zhruba do roku 2006. Pak nám však „zdvoubarevněl“ a byl ovládnut stranickou disciplínou, průměrností a zabedněnou nesmiřitelností, jak je známe z Poslanecké sněmovny. Dnes je šance to změnit. A v řadě obvodů kandidují osobnosti, kvůli kterým stojí za to k volbám jít.
V prvé řadě na Praze 11 Josef Zieleniec. Jeden z mála českých politiků, jehož postoje stojí na pevném a do hloubky promyšleném hodnotovém a ideovém systému, ne na povrchních a proměnlivých názorech, na odezírání průzkumů veřejného mínění či na kopírování rad marketingových odborníků. Politik se skutečným mezinárodním rozhledem, jeden z mála, kdo opravdu rozumí evropským souvislostem rozhodnutí, která naši politici musí dělat. Zieleniec je dodnes předmětem hysterické nenávisti lidí, kteří mu nikdy neodpustí, že jako první řekl to, co po něm postupně řeklo mnoho dalších a posléze i většina voličů, tj. že je cosi shnilého v klausovské ODS. Voliči se nyní chystají vymést pražský magistrát, jeden z nejvýraznějších (a nejtristnějších) symbolů toho, proti čemu jako první před třinácti lety Zieleniec varoval. Jeho jednoznačné zvolení do Senátu je logickou součástí jednoznačného „ne!“, které dnes Pražané mohou říci korupci a klientelismu.
Ale když se rozhlédneme po republice, najdeme mnoho dalších osobností, které by neměly v Senátu chybět. Třeba Igor Petrov na Frýdecko-Místecku. Málokdo to ví, ale jedním ze skutečných hrdinů poslední prezidentské volby byl právě on. Jakožto jeden ze „švejnarovských“ pravicových senátorů byl pod obrovským tlakem klausovského tábora. A zatímco někteří jiní se nechali zlomit či jinak „přesvědčit“ (nebo z Hradu utekli), Igor Petrov si podržel dané slovo a svůj názor. Což je o to obdivuhodnější, že narozdíl od jiných „švejnarovských“ volitelů jeho postoj nestál na apriorním odporu k Václavu Klausovi, ale prostě na osobním názoru, že Švejnar by byl lepším prezidentem.
V drsné atmosféře prezidentské volby obstála i další nynější kandidátka do Senátu, Michaela Šojdrová. Ta tehdy na Hradě zažila velmi podobné věci jako Igor Petrov a ani ona se nenechala zlomit či koupit. Navíc kýžené politické „barevnosti“ Senátu by jen prospělo, kdyby v něm zasedalo i pár autentických lidovců, ne jen ti překabátění v barvách TOP09. Neřekl bych to zdaleka o všech kandidátech za KDU-ČSL, ale zrovna Michaela Šojdrová je pro mne ztělesněním té „zdravé“ části lidovců a v Senátu by určitě odvedla dobrou práci.
V Plzni by si zase zasloužil uspět Richard Sequens. Špičkový chirurg, někdejší úspěšný a důstojný předseda senátního zahraničního výboru... Tento gentleman je přesně typem nezávislé osobnosti, která do Senátu patří. Stejně jako třeba Sylva Kováčiková na Novojičínsku, vzor úspěšné a své práci zcela oddané starostky.
Společným jmenovatelem těchto (a jistě mnoha dalších) letošních kandidátů je, že není vcelku důležité, za koho kandidují (z pěti jmenovaných jen dva kandidují za stejný subjekt). Jsou to lidé, kteří vždy budou především sami sebou a budou v Senátu hlasovat na základě vlastního přesvědčení, svých hodnot a své lidské zkušenosti. A přesně takoví lidé mají v Senátu být. Naopak Senát, kde se spolu hádají dva monolitní bloky disciplinovaných straníků, je na nic. Proto stojí za to k letošním senátním volbám jít. A nesplést si je s volbami do Sněmovny.
Proč má smysl jít k senátním volbám
Za pár dní se bude volit třetina nových senátorů. Jak už bývá zvykem, většina voličů asi zůstane doma. A pokud přijdou, tak hlavně kvůli volbám komunálním. Lze se divit? Senát dodnes nedokázal přesvědčit o své nezbytnosti. Zažil pár chvil slávy (např. obrana ústavy za „opoziční smlouvy“, zamezení podezřelému nákupu Gripenů, serióznější přístup k evropským tématům, vítězství nad prezidentem ve střetu o charakter Ústavního soudu), poslední dobou však ničím moc nezaujal. Navzdory tomu – či právě proto – stojí za to k senátním volbám 2010 jít.
Senát, který je jen kopií či pasivním přívěškem Poslanecké sněmovny, nemá valného smyslu. Naopak má význam, když do veřejné debaty vnáší úhly pohledu, které v Poslanecké sněmovně neuslyšíme. A když do naší politiky přináší lidskou kvalitu, která převyšuje běžný průměr. Aby Senát měl smysl, musí být „barevnější“ než Poslanecká sněmovna, složený ze skutečných individualit, které mají vlastní názor a nenechají si jej od svých stranických bossů zakázat. Takový býval Senát zhruba do roku 2006. Pak nám však „zdvoubarevněl“ a byl ovládnut stranickou disciplínou, průměrností a zabedněnou nesmiřitelností, jak je známe z Poslanecké sněmovny. Dnes je šance to změnit. A v řadě obvodů kandidují osobnosti, kvůli kterým stojí za to k volbám jít.
V prvé řadě na Praze 11 Josef Zieleniec. Jeden z mála českých politiků, jehož postoje stojí na pevném a do hloubky promyšleném hodnotovém a ideovém systému, ne na povrchních a proměnlivých názorech, na odezírání průzkumů veřejného mínění či na kopírování rad marketingových odborníků. Politik se skutečným mezinárodním rozhledem, jeden z mála, kdo opravdu rozumí evropským souvislostem rozhodnutí, která naši politici musí dělat. Zieleniec je dodnes předmětem hysterické nenávisti lidí, kteří mu nikdy neodpustí, že jako první řekl to, co po něm postupně řeklo mnoho dalších a posléze i většina voličů, tj. že je cosi shnilého v klausovské ODS. Voliči se nyní chystají vymést pražský magistrát, jeden z nejvýraznějších (a nejtristnějších) symbolů toho, proti čemu jako první před třinácti lety Zieleniec varoval. Jeho jednoznačné zvolení do Senátu je logickou součástí jednoznačného „ne!“, které dnes Pražané mohou říci korupci a klientelismu.
Ale když se rozhlédneme po republice, najdeme mnoho dalších osobností, které by neměly v Senátu chybět. Třeba Igor Petrov na Frýdecko-Místecku. Málokdo to ví, ale jedním ze skutečných hrdinů poslední prezidentské volby byl právě on. Jakožto jeden ze „švejnarovských“ pravicových senátorů byl pod obrovským tlakem klausovského tábora. A zatímco někteří jiní se nechali zlomit či jinak „přesvědčit“ (nebo z Hradu utekli), Igor Petrov si podržel dané slovo a svůj názor. Což je o to obdivuhodnější, že narozdíl od jiných „švejnarovských“ volitelů jeho postoj nestál na apriorním odporu k Václavu Klausovi, ale prostě na osobním názoru, že Švejnar by byl lepším prezidentem.
V drsné atmosféře prezidentské volby obstála i další nynější kandidátka do Senátu, Michaela Šojdrová. Ta tehdy na Hradě zažila velmi podobné věci jako Igor Petrov a ani ona se nenechala zlomit či koupit. Navíc kýžené politické „barevnosti“ Senátu by jen prospělo, kdyby v něm zasedalo i pár autentických lidovců, ne jen ti překabátění v barvách TOP09. Neřekl bych to zdaleka o všech kandidátech za KDU-ČSL, ale zrovna Michaela Šojdrová je pro mne ztělesněním té „zdravé“ části lidovců a v Senátu by určitě odvedla dobrou práci.
V Plzni by si zase zasloužil uspět Richard Sequens. Špičkový chirurg, někdejší úspěšný a důstojný předseda senátního zahraničního výboru... Tento gentleman je přesně typem nezávislé osobnosti, která do Senátu patří. Stejně jako třeba Sylva Kováčiková na Novojičínsku, vzor úspěšné a své práci zcela oddané starostky.
Společným jmenovatelem těchto (a jistě mnoha dalších) letošních kandidátů je, že není vcelku důležité, za koho kandidují (z pěti jmenovaných jen dva kandidují za stejný subjekt). Jsou to lidé, kteří vždy budou především sami sebou a budou v Senátu hlasovat na základě vlastního přesvědčení, svých hodnot a své lidské zkušenosti. A přesně takoví lidé mají v Senátu být. Naopak Senát, kde se spolu hádají dva monolitní bloky disciplinovaných straníků, je na nic. Proto stojí za to k letošním senátním volbám jít. A nesplést si je s volbami do Sněmovny.
Lukáš Macek
Jedno Lisabonské drama skončilo. Ale přijdou další...
Konečně! Česká republika dokončila ratifikaci Lisabonské smlouvy. Leda že by naši diplomaté ztratili ratifikační listiny cestou do Říma (až jejich uložením u italské vlády je ratifikace skutečně u konce). Vzhledem ke všemu, co jsme k Lisabonu předvedli, by to byla vcelku stylová tečka...
Lukáš Macek
Lisabonské pověsti české 3: o zakamuflované euroústavě
Odpůrci Lisabonské smlouvy ji rádi prezentují jako zaměrnou kamufláž někdejší tzv. euroústavy, jejíž ratifikace byla zastavena po té, co ji francouzští a nizozemští voliči v roce 2005 odmítli. Euroústava prý byla přepsána do nesrozumitelného jazyka, aby voliči neviděli, že parlamenty za jejich zády přijímají jimi zavržený text. Tuto legendu si osvojil např. i komentátor Martin Weiss z Lidových novin (LN, 19/10/2009: „Kdo se rozhodne prosadit odmítnutou euroústavu tak, že ji přepíše do nesrozumitelna, má o tom mlčet."). Teorie o spiknutí elit proti lidu má jen jednu vadu: věcně je zcela mimo.
Lukáš Macek
Lisabonské pověsti české 2: o utlačovaných Irech
Odpůrci Lisabonské smlouvy s oblibou tvrdí, že její ratifikace měla skončit, protože byla odmítnuta Irskem. Pokračování ratifikace v dalších zemích po irském referendu je prý protiprávní. A co víc, EU je prý nedemokratická, neboť Irové o smlouvě hlasovali podruhé. Tyto argumenty však neobstojí. Smlouva je mrtvá ve chvíli, kdy jedna či více vlád, které ji dojednaly a podepsaly, svůj podpis odvolá, resp. dá svým partnerům najevo, že ratifikaci nehodlá dokončit. To se však v Irsku nestalo.
Lukáš Macek
Václav Havel na Sciences Po
Václav Havel včera převzal na Sciences Po doktorát honoris causa. Jsem rád, že moje Alma Mater zvolila pravě tento způsob, jak připomenout 20. výročí pádu komunismu.
Lukáš Macek
Klausovy záruky
Aby Irsko dokončilo ratifikaci Lisabonské smlouvy, EU schválila tzv. „irské záruky", kterými šéfové vlád slavnostně potvrdili, že bílá je bílá a černá je černá. Teď si o své záruky řekl Václav Klaus. S několika rozdíly. O ty irské si řekla irská vláda v reakci na prohrané referendum; Klaus si o ně řekl sám, českému Parlamentu a vládě navzdory. Irská vláda řekla, co chce (vyjádření k v Irsku nejčastěji dezinterpretovaným tématům) a proč (aby vyhrála nové referendum); Klaus tak jasný postoj nebyl schopen zformulovat. „Irské záruky" se týkají témat, kde sice Lisabon nic nemění, ale v EU existují relevantní politické síly, které by do budoucna rády tímto směrem šly (např. daňová harmonizace); naproti tomu Klaus přišel s tématem, které je zcela mimo realitu dnešní EU a které se i v česko-německých vztazích dostává na okraj.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Dvacet let dotací z EU. Přinesly zločiny, ale i vlaky, techniku a splavné řeky
Premium Lázně, které nevznikly a je z nich night club nebo zdvihací most, který se nikdy nezdvihl. Česko...
Rus má imperialistické myšlenky. Ukrajinou nekončí, říká velitel v Donbasu
Premium Doněcká oblast (od zpravodajů iDNES.cz) Vymlácená okna, ale i celé domy srovnané se zemí. Tak vypadá Doněck a celý průmyslový Donbas....
Zelenskyj odvolal šéfa kybernetické špionáže kvůli skandálu s bytem manželky
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfa kybernetického oddělení tajné služby SBU...
V Břeclavi na chlapce spadla branka, na následky zranění zemřel
V Břeclavi ve středu v podvečer po úrazu na hřišti zemřel dvanáctiletý chlapec. Policie okolnosti...
Prodej byt 2 + kk, 45m2, Panenské Břežany
Družstevní, Panenské Břežany, okres Praha-východ
3 990 000 Kč
- Počet článků 103
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2820x
Lídr kandidátky SNK ED ve volbách do Evropského parlamentu 2009.