Jedno Lisabonské drama skončilo. Ale přijdou další...

Konečně! Česká republika dokončila ratifikaci Lisabonské smlouvy. Leda že by naši diplomaté ztratili ratifikační listiny cestou do Říma (až jejich uložením u italské vlády je ratifikace skutečně u konce). Vzhledem ke všemu, co jsme k Lisabonu předvedli, by to byla vcelku stylová tečka...

Je dobře, že Václav Klaus smlouvu bez průtahů podepsal ještě ten den, kdy Ústavní soud potvrdil, že smlouva není v rozporu s naší Ústavou. Aspoň v samém závěru svého boje s Lisabonem se zachoval odpovědně a důstojně.

V doprovodném prohlášení opakuje svou obvyklou tezi o ztrátě suverenity, která je zcela scestná. Vychází z kombinace dogmaticky formálního pojetí suverenity s naprosto naivní a realitě zcela cizí představou o dosavadním fungování EU.

Uzavírá se důležitá etapa, ale problémy dnes nekončí. Naopak.

Je v zájmu České republiky využít nadcházejících měsíců a let k napravení reputace, kterou jsme si nyní soustavně poškozovali. Nominace českého eurokomisaře je první příležitostí, jak v této práci začít, nebo se naopak dál znemožňovat.

Je před námi období uvádění Lisabonské smlouvy v život. Bohužel na české politické scéně není jediného politika, který by jasně vysvětloval, jaké by měly být naše priority. Jaký je z hlediska České republiky ideální profil budoucího předsedy Evropské rady a vysokého představitele pro zahraniční politiku EU? Jak si představujeme organizaci budoucí evropské služby pro vnější činnost (tj. „diplomatické služby EU")? Máme připravené lidi, které tam za ČR vyšleme? Budeme tlačit na rychlé přistoupení EU k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv? Jakou máme představu ohledně postu evropského prokurátora? Nikdo z našich politiků toto neřeší, málokdo asi vůbec tuší, že tyto otázky (a řada dalších) před námi stojí, nikdo o tom nekomunikuje s veřejností...

Dnes večer mají příznivci Lisabonské smlouvy dobrou příležitost „bouchnout šampaňské". Ale „bitva o Lisabon" u nás bohužel nekončí. Kéž by se však alespoň posunula od ideologických floskulí a nepravdivých argumentů k věcné politické debatě o konkrétních (a reálných) problémech...