Evropské prostředky a jak je využít

V médiích se co chvíli objeví článek či reportáž o problémech s čerpáním prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. V souvislosti s těmito debatami se neustále hovoří o tom, jak efektivně Česká republika z těchto fondů čerpá, avšak pod pojmem efektivita bývá často prezentováno kvantitativní kritérium čerpání prostředků EU. Efektivita čerpání těchto prostředků má však jeden mnohem důležitější aspekt a to skutečnost, na jaké konkrétní projekty peníze směřují a zda tyto projekty mohou zejména ze středně a dlouhodobého hlediska zvýšit ekonomickou či sociální úroveň České republiky a její konkurenceschopnost v globalizovaném světě.

Z tohoto pohledu lze vnímat jako velmi problematické například různé vzdělávací projekty bez jasně vymezené reálné vize budoucího uplatnění účastníků těchto vzdělávacích akcí, přičemž formální odůvodnění projektu nám může sdělovat cosi jiného. Tím není zpochybněno, že obzvlášť v dnešní době je nutné se neustále vzdělávat a prohlubovat si kvalifikaci, rozhodně však neplatí přímá úměra mezi počtem formálně vysokoškolsky vzdělaných lidí, případně absolventů různých vzdělávacích programů a jejich uplatněním na trhu práce. Mnohem důležitější v této souvislosti je kvalita vzdělávání a zejména reálná možnost uplatnění získaných znalostí či dovedností. Jako další problém se mohou jevit různé projekty zejména soukromých investorů, kdy je otázkou, zda golfová hřiště, luxusní hotely či penziony výrazným způsobem zvýší atraktivitu a tím i růstový potenciál té které oblasti, či zda pouze dojde k úspoře vlastních prostředků těchto soukromých investorů.

V této souvislosti je rovněž otázkou, zda je lepší realizovat mnoho projektů malého rozsahu, či zda by regionům více nepomohly investice většího rozsahu do zlepšení infrastruktury, které by měly několik efektů. Jednak by mohlo dojít ke zlepšení kvality života obyvatel dané oblasti, dále by mohlo plošně napomoci ke zvýšení atraktivity či dostupnosti regionu, což by mělo nesporně pozitivní vliv na rozvoj podnikání a turistického ruchu v regionu. Domnívám se, že například výstavba páteřních komunikačních sítí (s ohledem na reálný stav a využitelnost zejména dálnice a rychlostní silnice, případně infrastruktura veřejné hromadné dopravy) by shora uvedené aspekty jistě splňovat mohly a následně by se dalo hovořit o skutečně efektivně využitých prostředcích, neboť by za předpokladu transparentnosti při zadávání těchto veřejných zakázek a činnosti stavebního dozoru, který by efektivně prováděl kontrolu při provádění stavby, mohlo být docíleno relativně kvalitní provedení díla, které by sloužilo delší dobu, než jak je v naší zemi obvyklé.

Je jasné, že v tomto programovém období, které trvá do roku 2013, již ke změně nedojde, avšak uvidíme, jak se v praxi projeví nový rozpočet EU. Podle mého názoru obsahuje některé pozitivní změny, i když stále se bude vyskytovat mnoho problémů, a to i bez zohlednění, z pohledu České republiky a ve svém důsledku i z pohledu celé Evropské unie, podle mého názoru katastrofální zemědělské dotační politiky, která vzhledem k objemu vynaložených finančních prostředků nepřispívá nejen k rozvoji Evropské unie, ale ani ke zvýšení konkurenceschopnosti českých zemědělců, ba právě naopak.