Namísto do vesmíru koukáme do mobilů

Byla to stížnost jednoho mého známého, který si povzdechl, že když jede například metrem, všichni civí do mobilů a on si připadá jako v apokalypse. Než jsem onu připomínku slyšel, nějak jsem to neregistroval.

Nyní, nejen já, ale všichni, kdo jsme onu poznámku slyšeli, si tohoto jevu mimoděk všímáme. Jak se dnes moderně říká, je to toxické. Někteří tuto skutečnost zaznamenají, pak vyndají mobil také. Jiní to chápou jako předzvěst apokalypsy a blbnutí lidstva. Já výjev zaznamenám, vyndám si knížku a dál se o to přestanu zajímat.

K úvaze mne přivedlo četba sci-fi literatury. Jen si vezměme název asi nejznámější vědecko fantastické knihy 2001 Vesmírná oddysea A.C. Clarka, nebo Lemův Solaris a mnohé jiné, ty všechny pojednávají o zkoumání dalekého vesmíru po roce 2000! Videopřenosy a IT inteligence zde sloužily jako prostředek ke zdolávání hlubin vesmíru a ne jako finální cíl komunikace mezi Žandou a Vandou.

K letům do vesmíru samozřejmě přispěla i soutěž, kdo tam bude dřív, mezi USA a SSSR. Dvě velmoci chtěly svým občanům a celému světu dokázat, že jejich systém je schopnější. Závody na Měsíc nakonec vyhrála Amerika.

Eugene Cernan, americký kosmonaut česko-slovenského původu, byl dosud posledním člověkem, který stál na měsíčním povrchu, stalo se tak při letu Apolla 17 a to 11. - 14. prosince 1976. V roce, ve kterém nyní žijeme mnozí z nás předpokládali, že bude kolonizován Měsíc. Zatím máme ve volném prostoru jedinou orbitální stanici ISS a mašinky, které létají na Mars. Být tak daleko, jako je nyní americká sonda Voyager 1 vyslaná do vesmíru v roce 1977, je jen naším zbožným přáním.

Namísto poznávání vesmíru bychom díky pokročilým komunikačním technologiím mohli poznávat vesmír v nás, ale to neděláme. Naše civilizace je zaměřena na individuum, ne na rod. Jedině náš egoismus hravě překonává hranice vesmíru. Markantním příkladem takového „sebepoznání“ jsou selfíčka, která z mobilů posíláme svým známým, sdílíme na facebooku, věšíme na instagram.

Není to nic, čemu bychom se měli divit. Konzumní způsob života pro široké vrstvy obyvatelstva začíná s rozvojem industrializace. Má to své kladné i stinné stránky. Vedlejším účinkem vědecko technického pokroku je znečištění životního prostředí naší planety a dokonce i kosmické smetí kolem Země..

Příkladem jsou budované sítě pro připojení na internet americké společnosti SpaceX, která už vypustila přes 1500 satelitů pro síť Skylink, a britské OneWeb s doposud přibližně 200 satelity.

Je paradoxem, miliardáři, kteří přikládají do kotle nezřízeného konzumu, Elon Mask, Jef Bezos se podílejí na vývoji raket pro vesmírnou turistiku, kam zvou ty, jež na to mají. Je to snad proto, že vědí něco víc? Naše planeta je skutečně na pokraji zániku a miliardáři se chystají svou vesmírnou flotilou přemístit na jinou planetu, jak radil Stephen Hawkink? Taková dezinformace by se mohla ujmout.

Blíží se apokalypsa, zatímco my civíme do mobilů? Možné to je, ale my se to nedozvíme, protože se nedíváme kolem sebe, ale na sebe.

Zdá se, že největší událost od dob, kdy člověk vstoupil na měsíc, je vynález selfie tyče.

https://forbes.cz/milidari-se-chystaji-ke-hvezdam-proc-nepoleti-elon-musk/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Voyager_1

https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3314483-rusko-varuje-pred-kosmickym-odpadem-na-obezne-draze-australane-chteji-uklizet-laserem

https://casjenprome.cz/rubrika/o-cem-se-mluvi/cech-eugene-cernan-posledni-clovek-na-mesici-krtecek-a-dalsi-ceske-stopy-ve-vesmiru/