Zákonné a veleprospěšné základní školy praktické.

V dobách čtvrtých cenových skupin, Restaurací a jídelen a umakartového  pohostinství visela v každé takové špeluňce usmolená cedule s ujištěním: „Vaříme výbornou sedmigramovou kávu.“ Ani jedno slovo z toho nebyla pravda.

Hlavní titulek sobotního vydání MF Dnes (Nezákonné zvláštní školy, 6.2.10) na tom byl o chloupek lépe. Slovo škola je pravda. Ano máme školy. Různé. Základní, střední, vysoké.  Základní školy jsou také různé. Podle programu poskytovaného vzdělání, to znamená absorbovaných znalostí  a dovedností. Učeně se tomu říká klíčové kompetence.  Ale také podle počtu členů výukové skupiny, tedy třídy, podle tempa práce, atd. Výstupem ukončené základní školy v deváté třídě je splnění povinné devítileté školní docházky a dosažení základního vzdělání a tedy uspokojení  podmínky pro podání přihlášky na jakoukoli střední školu. Tato věta platí pro všechny základní školy bez rozdílu, tedy i pro základní školy praktické. Zdůrazňuji  - základní vzdělání pro všechny tyto absolventy. Výjimkou je pouze základní škola speciální , kde lze dosáhnouti pouze základů vzdělání. Opakuji – základy vzdělání, ale to je jiný příběh. Základní škola praktická je takový typ základní školy, kam směřují žáci neúspěšní na běžné základní škole, žáci kteří opakovaně selhávají v procesu výuky a vzdělávání a v jejichž vlastním zájmu je tuto situaci, přinášející frustraci a na ní navazující další negativní jevy, řešit a vyřešit komplexně. Neboť LÉPE SPOKOJENÉ A VYROVNANÉ DÍTĚ NA PRAKTICKÉ ŠKOLE, NEŽ DEPRIVOVANÉ NA ŠKOLE BĚŽNÉ. Rozhodujícím faktorem jak se dostat, být vřazen, na základní školu praktickou, není ani požadované zdravotní postižení (vrozené, či získané), v tomto případě nejčastěji mentální, ani jiné vnější,či vnitřní důvody, nýbrž přání rodičů podpisem ztvrzené. Neboli, jakýkoli přestup, nebo převedení dítěte kamkoli MUSÍ býti opatřeno SOUHLASEM zákonného zástupce.

Zmíněný sobotní článek řešil neoprávněnost umísťování dětí (některých) do těchto škol, avšak na argumenty typu „dohoda mezi řediteli a poradnami“, či „uměle vytvářené diagnózy“ se mně vůbec nechce reagovat. To je mimo zdravý rozum. Přesto bych se chtěl zmínit o několika větách z tohoto laicky-tendenčního textu.  „Dětem takto zařazeným (do praktických škol) se zavírají dveře do gymnázií i na většinu středních škol…Teď, v lepších případech, končí na učilištích“. Pěkné že? Z předchozího odstavce vyplývá jasně, žádné dveře nikdo nezavřel, a že: „ pílí a vytrvalostí spěj k cíli…“Ale hlavně je zde podsouváno, že kdo není na gymnáziu, jako by nebyl, že učeň je něco menšího, než student a to je nepřijatelné. Kdo nám upeče housku, nebo opraví splachovadlo, když všichni budeme tak úžasně vzdělaní a vystudovaní. Navíc, kdo se chce vzdělávat, „učňák“ mu v tom jistě nezabrání, myslím spíše naopak, pro budoucí život pracovní zkušenost – neocenitelné.  Mimochodem, na učilištích končí všichni absolventi praktických škol, na rozdíl od těch běžných, až na výjimky všichni. Děláme pro to maximum.

Úhrnem řečeno - základní školy praktické jsou vzdělávací zařízení, která mnoha dětem zlepšila kvalitu života, vrátila jim elementární snahu se vzdělávat, nebo alespoň chodit do školy a mnohým pomohla  na cestě k jejich uplatnění ve společnosti. A to, vězte, po čertech není málo.