Ta modrá není zase tak šedá.

Duto na pravici. Nutno rychle zaplniti. „Není koho volit,“ pokřikoval kdysi pumpař na bývalého ministra Vodičku, „udělejte s tím něco!“ Udělali. Založili Unii svobody. Jaký to vzalo konec, známe všichni velmi dobře.

Po výprasku přichází lízání ran. Ale také štvanice na raněné zvíře. Krvácející rány zanechávají čitelnou stopu. A pach krve je tak opojně sladký. Kořist na dosah. A snadno.

Občanská demokratická strana vyklidila pozice na pravici. Dnes už je to vlastně středová strana. Poptávka po autentické konzervativní pravici je dramatická. Nutno jednat. Založit pravicovou stranu. S důslednou rétorikou i chováním. A proč jednu. Raději hned dvě, anebo tři. Víme jak na to. Oslovili jsme…se zkušenostmi. Sjednotíme, etablujeme, dodržíme…

No, názory jsou různé,jistota to však není, protože:

Proklamování hesel, tezí a principů je pěkná věc, avšak jak je účinně prosadit do života společnosti, je káva úplně jiná. Předpokládá to uspět nad pět (procent), ale co dále? Nad padesát  to jistě nebude a holport s rozeklanými jazýčky, bez kterých to, do vlády, není propustné, s vydřiduchy, kteří bez pokory, tak obdivuhodně šikovně vytřískávají maximum ze svého okrajového postavení, to tvrdý, kristalický konzervatismus rozhodně neslibuje.

Občanská demokratická strana je pravicovou politickou stranou. Její Modrá šance je program, který rozhodně na cti netratí. Samozřejmě pro občany, kteří si do toho nechtějí nechat kecat. Problémem je vysvětlit ho, zavésti a uplatňovat. Ale pokud je politika umění možného a princip kompromisu, je nasnadě jak se věci mají.

Můžeme nesouhlasit s mnoha věcmi, které se za této vlády udály, nebo se měly udát a neudály, avšak obecné okolnosti, které vytvářejí prostředí, podmínky a prostor k manévrování jsou, přiznejme si, poněkud svazující. Poněkud hodně. Je to polovičaté, jakoby pouze naznačené, ořezané, osekané, viditelnou, hmatatelnou změnu nepřinášející. Avšak lepší, než socan podepřený komunistou. To nás ochraň Ruka Páně.

Občanská demokratická strana dostala nakládačku a je to asi dobře. Volič řekl celkem jasně, co se mu líbí, co je schopen skousnout a co je za čárou. Pud sebezáchovy donutí uvážlivého politika se tomuto poselství přizpůsobit. A kdo není uvážlivý stane se populistou nebo mrtvolou. Ani jeden není žádoucí, myslím si.

Občanská demokratická strana zůstala nejsilnější pravicovou politickou stranou a určitě to tak bude i nadále.