Zkusili jste si někdy zmapovat záhady vaší obce?

Už jste někdy zkoušeli zjistit, zda vaše obec a její okolí jsou nějak zajímavé, co se týká oblasti záhad a podobných zajímavostí?  Pokud ne, zkuste udělat to, o co jsem se pokusil já, tedy záhadologicky zmapovat okolí svého bydliště. Třeba zjistíte, že ač to na první pohled nevypadá, tak okolí vašeho bydliště oplývá mystikou.

Dobře vím, že v blízkém okolí mého bydliště se nevyskytuje žádná díra do pekla ani žádná Hagenova štola, ani pravěké megalitické památky, ani žádná hora se spícím vojskem a pokud vím, tak zde nestraší ani žádná bílá paní. A tak to tu v tomto ohledu vypadá obdobně, jako u každé druhé obce v republice. Ale pokud se začneme trochu šťourat jak v historii, tak místních zajímavostech, zjistíme, že se tu přeci jen pár záhad objeví. A tak jsem se to pokusil sepsat, tak aby to historicky šlo pěkně za sebou. Vítejte v městské části Praha 22 (Uhříněves a okolí).    

K e l t s k ý   p o k l a d

Jak jsem již psal v článku O nálezech keltských pokladů, na nedalekém kopci Jankově byl v předminulém století nalezen poklad keltských duhovek. Jak jsem se o tom dozvěděl? U příležitosti „90. výročí povýšení Uhříněvsi na město“ vydala MČ Praha 22 publikaci „Uhříněves a okolí“. V knížce je zmínka o článku, který vyšel v roce 1865 v časopise „Památky archeologické a místopisné“:   " ... blíže Uhříněvsi, u dvoru Netluk jest vršek Jankov, na němž jsou pole a lada, na nichž pak byly veliké lavice hrud. Když je nádeníci tloukly, našli v nich hrnec s menšími i většími penězi. Po práci šli do Hájku k Židovi, jemuž každý 500 až 600 penízků za 75 krejcarů prodal. Pan páter Sutner, kaplan uhříněveský, koupil jich 145, jež uschoval“. Zde jde nejspíše skutečně o nález keltských mincí zvaných „duhovky“, obdobný jako u Podmokel nebo u Stradonic.

Při té příležitosti se ptám, kde tu mohli staří Keltové mít své nějaké nejbližší sídlo. Těžko říci. Vím jen to, že asi dva kilometry na západ od Jankova, se u Dubče nalézá přírodní památka Rohožník (viz foto). A jak jsem se dozvěděl ztohoto odkazu, který se věnuje pražským stezkám, Na Rohožníku bývalo již od pravěku výšinné sídliště. Žilo se zde již od eneolitu do mladší doby hradištní, to znamená zhruba 3000 let a toto období jako celek zaobírá i Kelty.

S t a r o s l o v a n s k é   h r a d i š t ě   u   K r á l o v i c

Nad nedalekými Královicemi se rozprostírá vršek a na něm staroslovanské hradiště „Šance“, ze kterého se dodnes zachovaly docela mohutné valy. Vzniklo nejspíš ve starší době hradištní a jednalo se o hraniční pevnost bývalé přemyslovské državy. Dochovala se i jedna pověst, která se týká královského hradu, jenž zde stával. Tak údajně zde porodila v roce 1296 královna Guta, manželka krále Václava II., jejich dceru Markétu Přemyslovnu. Na památku této události, zde byl postaven kostel a zasvěcen sv. Markétě. (_více viz tento odkaz_). Jako zajímavost bych ještě uvedl, že Šance a Rohožník jsou symetricky umístěné vůči již zmíněnému vršku Jankov.

T e m p l á ř i

Templářský řád chudých rytířů Krista a Šalamounova chrámu byl jedním z největších a nejmocnějších rytířských řádů středověku. Pravděpodobně byl založen roku 1120 a zrušen byl v roce 1312. Dosáhl velkolepého bohatství a vypracoval si docela obdivuhodný bankovní systém. Řád je často spojován i s archou úmluvy nebo svatým grálem. Sídlil v Paříži a pro Čechy v Praze v kostele svatého Vavřince. Z  roku 1292 je doložena templářská komenda i v Uhříněvsi, kde měl jedno ze svých sídel i komtur Ekko, což byl nejvyšší templář pro Čechy, Moravu a Rakousko. Po zániku templářského řádu přešla komenda do majetku Malostranských Johanitů. A později,  místo, kde se tato komenda nalézala, bylo přestavěno nejdříve na tvrz a pak zámek, ve kterém se dnes nalézá Výzkumný ústav živočišné výroby.  (http://www.kpufo.cz/oblasti/ota/templar/index.htm , wikipedie)

P o d z e m n í   c h o d b a ?

Já jsem o této pověsti poprvé slyšel od svých prarodičů. Podle jejich vyprávění, by měla vést z uhříněveského zámku ke kostelu sv. Markéty u Královic tajná chodba. Avšak oficiálně ji nikdo ještě nikdy neobjevil. Ale když mě asi před deseti lety vzal dědeček s babičkou na jeden výlet, který pořádali důchodci z VÚŽV, tak jsem se tam setkal s jednou starší ženou, jež říkala, že v této chodbě kdysi osobně byla. Těžko říci, zda tam něco vede nebo ne, ale je to zajímavá pověst.

Z t r a c e n é   N e t l u k y

Třicetiletá válka po sobě zanechala hodně zkázy. Poblíž Uhříněvsi kdysi stávala víska Netluky. Jenže roku 1639 byla vypálena Švédy a již nikdy nebyla obnovena. O tom, kde se však přesně nalézala, se vedou spory. Dnešní uhříněveská čtvrť „Netluky“ vznikla až později. Jsou zde například ke shlédnutí kamenné budovy, které jako by sem byly přesunuty z anglického venkova. Ale tyto dnešní Netluky nemají kromě názvu s původními Netluky nic společného.

Z a n i k l á   r y b n i č n í   s o u s t a v a

Jihočeská rybniční soustava je úžasné dílo, které se už několik let snaží dostat i na seznam světových památek UNESCO. Za jejího tvůrce je považován hlavně Jakub Krčín, jenž je často spojovaný i různými čertovskými pověstmi. Ovšem dnes už se málo ví, že takovéto ohromné rybniční dílo mělo svojí menší obdobu i jihovýchodně od Prahy, a to v prostoru kolem Uhříněvsi, Dubče a Dolních Měcholup. Tato rybniční soustava je  spojována se Zikmundem Zápským ze Záp a podle některých zdrojů (kdysi, ještě jako kluk, jsem to četl v některých novinách) rybníků tu prý bylo až padesát! Dnes jich existuje jen málo, cca čtyři. A i ten dosud nejzachovalejší, Podleský rybník, je asi jen poloviční, než jaký byl původně.   

L e y   l i n e s

Nemohu se také nezmínit o svém zjištění v oblasti ley lines a geometrických souvislostí, kterými se léta zabývám. Kdysi jsem si zkusil na mapu vynést místa, jejichž název je zakončen „-ves“ a zjistil jsem, že mnoho z nich je tak zajímavě poskládáno, že to vypadá, jako kdyby jejich rozmístění ukazovalo právě na Uhříněves. Geometrické linie jsem také nalezl mezi místy, jejichž název začíná na „Uhř“ či „Uhr“. Blíže to mám popsané na svých webových stránkách viz tento odkaz.

S e t k á n í   s   j i n o u   r e a l i t o u

Ve své sbírce mám zaznamenány i tři setkání zdejších lidí s něčím, co odpovídá na setkání s trochu jinou realitou, než ve které žijeme my. Někdo tomu muže říkat strašidla, duchové, zjevení apod.

-          Díky Uhříněveskému muzeu se mi kdysi dostal do ruky zajímavý výstřižek ze Svobodného slova z roku 1965, kde se píše, že roku 1874 strašilo v uhříněveském mlýně pana Kolihy. Začalo se zde ozývat podivné bouchání, praskání, zvuky připomínající trubku, dokonce tam bylo spatřeno i jakési hrozné noční vidění. Po několika dnech však tajuplné jevy najednou přestaly. Více na Kdo se to ozýval ? na stránkách KPUFO.

-          druhý  případ se stal jednomu mému známému. Tento případ zde uveřejňuji s jeho souhlasem, avšak v anonymitě. Vše začalo tak, že se mu zdál sen, jak na poli směrem k Petrovicím přistávala kosmická loď z vesmíru. Avšak vydávala takové zvláštní záření, které všechny přítomné znehybnilo. Když se z toho zmíněný muž probudil, zjistil, že obdobné barevné záření na něj působí skutečně, a to z okna. V tom se nad ním objevila podivná silueta postavy, jež nad ním měla předpažené ruce. Dotyčný se vůbec nemohl pohnout a jediné, na co se vzmohl, byl panický křik. Po několika sekundách vše na jednou zmizelo, jako když práskne bičem. Když se pak podíval na hodiny, zjistil, že je kolem půl čtvrté ráno. Z této traumatizující vize se mu již nepodařilo usnout. Když však pak v poledne přišel ze školy, dozvěděl se smutnou novinu. V tuto noc a dokonce přibližně v tuto dobu zemřel jeho dědeček. Událost se stala v roce 1998.

-          A třetí setkání s něčím obdobným jsem nalezl  v publikaci "Zpráva projektu ZÁŘE k 1.1.1994". Případ je tu  popsán touto charakterizací: „1992.06.PP.D01   AB-Praha 10, Uhříněves-Pha  - návštěva člověku podobné bytostí, jakoby zlatě zářících, před tím vídány ve snu“

P o z o r o v á n í    U F O :

 Ve své sbírce mám i několik pozorování údajných UFO na území naší MČ. První jsem objevil opět v publikaci "Zpráva projektu ZÁŘE k 1.1.1994". Případ je tu  popsán touto charakterizací: „1992.09.09.D03  PH - Uhříněves/Říčany - StC  -   tři jasná bílá světla letící za sebou, pak se jejich dráhy rozdělili“.

V druhém případě se jedná o mé vlastní pozorování z roku 1998. Cestou z oslavy svátku mého dědy (Josefa) jsem kolem 22. hodiny bratrovi ukazoval souhvězdí na obloze, když v tom jsme viděli přelétnout z jihu na sever formaci tří hvězd ve tvaru "V". Přelet trval asi pět sekund. Úhlová rychlost by se dala přirovnat nejlépe k přeletu ptáků zhruba ve výšce stromů. Zkoušel jsem všechny varianty, co by to mohlo být:    např. meteorit. Bylo to však moc pomalé. Na letadlo to bylo moc rychlé a navíc to nemělo červené světlo a bez zvuku. Družice létají osamoceně a pomaleji. Ptáci to být také nemohli, pakliže s sebou nenosí lucerničky. A pokud by se mělo jednat o odraz pozemních světel na těle ptáků, tak by se podobný jev měl v noci vyskytovat běžně, ovšem já ho nikdy jindy nepozoroval. Pokud bychom chtěli za každou cenu najít pozemské vysvětlení, tak nejpravděpodobnější je zánik nějaké družice. Ta se tak může promítnout. Ovšem na internetu jsem si našel stránky   www.lib.cas.cz/www/space.40/, kde je i seznam zániků družic a sond. Ve zmíněné dny se tam nic nevyskytuje.

Š n e c i   n a   s t r o m e c h

Na závěr si nechám jednu přírodní zajímavost, kterou sleduji v posledních týdnech v uhříněveské oboře. Myslím, že můžu říci, že do obory chodím celkem často, ale to, co je tam k vidění v posledních třech týdnech, to jsem tam ještě neviděl. Jakýsi hromadný exodus hlemýžďů na stromy a na keře. To není jen pár šneků. To jsou desítky, ne-li stovky. V okolí Říčanského potoka je tam dokonce obtížné nalézt strom, na kterém by nebyli. Někde jsem četl, že takovéto horolezecké výkony dělají před povodní. Ale už je to tři týdny a za tu dobu se vystřídalo jak deštivé počasí, tak horka na koupání. A oni tam jsou vylezlí pořád!

Z á v ě r

Jak už jsem psal na začátku svého článku, okolí svého bydliště považuji za běžné území, které zas tak není záhadami nasáklé, narozdíl například od takových, na  začátku článku zmíněných, Housky, Českého Krasu, Kounova, Blaníku nebo Rožmberku. Je to místo, které nijak záhadologicky „nevyčuhuje“. Domnívám se, že je to tedy v tomto ohledu místo, jako každé jiné. Přesto, jak jsem popsal i zde je možné nalézt mnohé záhady, pověsti a zajímavosti. Co z toho vyplývá? Že obdobné věci se dají nalézt i všude jinde. Takže pokud čtete tento článek a jste odkudkoliv, zkuste podobnou věc udělat i s vlastním bydlištěm. Můžete využít místní znalce, své přátele, knížky nebo internet. Například databáze záhadných míst naleznete v rozcestníku KPUFO http://www.kpufo.cz/adresy/pobocky.htm, kde jednotlivé okresní pobočky mají na svých stránkách i zajímavosti z jejich okresu. Databázi pozorování UFO, lze zas najít na stránkách Projektu Záře: http://www.projektzare.cz/vse-o-ufo/seznamy-pozorovani-ufo. Tak třeba tam někde najdete i případ z vašeho města. A je také možné, pokud se pokusíte zmapovat záhady vašeho města obdobně, jako to činím já, že se třeba i vám okolí vašeho bydliště  promění v kraj prosáklý mystikou a tajemnem.

Zdroje:

kol. aut. MČ Praha 22, Uhříněves a okolí, MAROLI, Praha, 2003

Šiška V.: zpráva projektu ZÁŘE k 1.1.1994, Praha, 1994

odkazy uvedené v článku

vlastní archiv