Záhady etiopské Lalibely

V severní části Etiopie se nalézá další ze záhadných komplexů, který ukrývá nejednu archeoastronautickou záhadu. Je to jedenáct unikátních kostelů, vytesaných do tvrdých skal, známých jako Lalibela.

Podle současných poznatků ji nechal vybudovat na přelomu 12. a 13. století král Lalibela, to proto, že tu chtěl postavit tzv. „“Nový Jeruzalém“. Jednotlivé kostely tak byly pojmenovány i podle biblických vzorů. Když jsem se o lokalitu začal zajímat, tak i zde jsem nalezl celou řadu archeoastronautických záhad. A tak bych je tu chtěl vypsat:

Umístění

Lalibela se nalézá téměř na 12 stupni severní šířky. Co to znamená? Pokud bychom zemský povrch od jižního po severní pól rozdělili na 15 stejných dílů, bude Lalibela ležet na osmé rovnoběžce směrem od jižního pólu.

Rozmístění staveb

Všiml jsem si, že rozmístění kostelů v Lalibele se velice nápadně podobá souhvězdí Vozky. A aby tomu nebylo málo, tak zdejší potok označovaný jako Jordán kopíruje i průběh pásu Mléčné dráhy tak, jak vede přes toto souhvězdí. A největší zdejší objekt, kostel Medhane Alem, v překladu „Spasitel světa“, odpovídá i nejjasnější hvězdě souhvězdí Vozky, hvězdě Capella. Mimochodem, jak jsem psal v článku „Tajemství souhvězdí v památkách dávných civilizací“, tak podle mého názoru je souhvězdím Vozky inspirován i jiný komplex na opačné části světa, mayský El Mirador v Guatemale. 

Rozměry staveb

Největší zdejší objekt, kostel Medhane Alem, v překladu „Spasitel světa“, má velkost 33 x 23 metrů. Všiml jsem si že tento poměr odpovídá desetimiliardtině vzdáleností prvního hlavního pásu asteroidů (cca 33-35 mil km) a planety Mars od Slunce (cca 230 mil. km).

Stavební záhady

Zajímavou záhadou jsou ony tisíce tun odtěžené tvrdé žuly a posléze z ní doslova vysochané stavby. I pro dnešní dělníky vybavené moderními vrtáky a sbíječkami by to byl obtížný úkol. Ale co pak pro dělníky vybavenými pouze dláty a kladivy? Historici odhadují, že na stavbu kostelů by bylo potřeba až 40 tisíc dělníků. A navíc se domnívají, že jejich stavba musela trvat podstatně delší dobu, než bylo doba panování krále Lalibely.

V oknech zdejších kostelů se objevuje i symbol svastiky, který, jak jsem psal v článku Záhadná svastika, se objevuje i v symbolice nejrůznějších kultur všude po světě.  

Pověsti a legendy

V knížce „Místa, kde se lidé setkávají s bohy“ jsem nalezl místní pověst, která říká, že chrámy prý postavili andělé. Kdo však mohli být tito andělé?

A aby tomu nebylo málo, nedávno jsem v jednom televizním dokumentu zaslechl, že zdejší pověsti říkají i to, že prý byly tyto  kostely vybudovány za jediný den. Nemůžu si pomoci, ale toto mi připomíná i jiné podobné stavby, kterým se vážou podobné pověsti. Například Pumapunku (Záhady andského Pumapunku), chrám Mookini Heiau na Havajských ostrovech (viz Havajské ostrovy z pohledu archeoastronautiky), Marae v údolí Taipi na Markézách (viz Archeoastronautické Markézy) nebo ruiny na Nan Madolu (viz Souvislosti mezi místy na protilehlé straně Zeměkoule?)

Máme tu tedy lokalitu, která také může konkurovat jiným a slavnějším archeologickým místům, protože se záhadami se ani zde dveře netrhnou.

 

Zdroje a použité obrázky:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Lalibela  http://en.wikipedia.org/wiki/Lalibela      http://en.wikipedia.org/wiki/Auriga_%28constellation%29 , Wilson C.: Místa, kde se lidé setkávají s bohy, Knižní klub – Balilos, Praha, 1998

Související články:

Záhady Persepolis Záhady a zajímavosti Machu PicchuZa tajemstvím čínských pyramidZáhady a zajímavosti jávského BorobuduruZáhady mayské Chichén ItzáZáhady Stonehenge	Záhady andského PumapunkuZáhady mexického TeotihuacanuZáhady egyptských pyramid v Gize7 divů světa archeoastronautickyarcheoastronautika