Za tajemstvím klobuckého menhiru

Nyní se přenesme na zvláštní pole k obci Klobuky poblíž Slaného. Zde totiž od pradávných dob stojí největší menhir v Čechách, známý jako „Zkamenělý pastýř.“ Jeho význam ani stáří neznáme.

Je to 3,5 metrů vysoký pískovcový kámen z železitým tmelem, jenž tu někdo v dávných dobách vztyčil. Nalézá se na poli mezi obcemi Klobuky a Telce. Stojí zde osamocený zhruba sto metrů od hlavní silnice a nikdo neví proč. To, že tu stojí už minimálně několik staletí, dokazuje vojenská mapa z 18. století. Ovšem jeho skutečné stáří se odhaduje až na několik tisíc let. V roce 1852 byl bouří vyvrácen a poté byl opět díky klobucké obecní radě postaven.

Podle zdejších pověstí tu „Zkamenělý pastýř“ v dřívějších dobách nestál sám, ale byl obklopen stádem ovcí v podobě šesti až dvanácti menších kamenů. A aby tomu nebylo málo, tak během minulého století bylo v okolí skutečně vyoráno ze země několik menších kamenů z podobného materiálu. Škoda, že se tato lokalita nedochovala v celé své původní kráse. Měli bychom tu dnes nejen menhir, ale rovnou celé „henge“, čili kamenný kruh, jaký známe například ve větším měřítku z anglického Avebury (Avebury – místo zasvěcené záhadám) nebo Stonehenge (viz Záhady Stonehenge).

Podle další pověsti se při každém zazvonění kostela v Klobukách menhir k němu posune o zrnko písku. Až dorazí přímo ke kostelu, nastane soudný den. Ale má to jeden háček. Když zazvoní zvon na protější straně v Kokovících, tak se kámen opět o zrnko písku vrátí zpět.

Jaký je pravý význam tohoto kamene? Možná je to dávný kalendář a nebo dokonce dávnověká observatoř. Jak se zde podařilo v roce 2000 Ing. Zdeňku Ministrovi prokázat, tak na 1. května, tedy o pradávném keltském svátku Beltainu, zde vychází Slunce přesně za horou Říp. Když už mluvím o tomto, není jistě bez zajímavosti, že klobucký menhir stojí společně s dalšími podobnými lokalitami na významné linii ukazující na východ slunce o 1 květnu. Kromě Klobuckého menhiru se na linii nalézá i Vladař u Žlutic, Kounovské kamenné řady, hora Říp, Kokořínkso, hrad Houska, Drábovna u Malé Skály a nebo Růženčina zahrádka v Krkonoších. Této záhadě jsem se věnoval podrobněji v článku „Máme linii svatého Michaela také v Čechách?“

Můžou být za vztyčením tohoto kamene staří Keltové? V okolí Klobuk byly skutečně odkryty nálezy keltských hrobů (1. tisíciletí př. n.l.). Ale byly zde učiněny nálezy i mnohem starší. Například kultury se šňůrkovou keramikou, jež se u nás rozvíjela ve 2. polovině 3. tisíciletí před naším letopočtem. A dokonce zde byly nálezy kultury s volutovou keramikou, která zde působila v 6. tisíciletí před naším letopočtem. Pochází snad menhir z některé z těchto dob?

Ale pojďme se vrátit k významu tohoto kamene nebo spíš tohoto a podobných kamenů. V okolí jich je jich, sice menších, ale za to několik. Podobný je třeba v nedalekém Slavětíně nebo v Hřivčicích. Dále také v Drahomyšli nebo i v pražských Dolních Chabrech (viz Pěší výlet po severním okraji Prahy). A mnohé další. A aby tomu nebylo málo, v celé řadě dalších lokalit se takovéto menhiry už nezachovaly, ale přesto existují zprávy, že tam byly.

V roce 1984 vydal dr. Milan Špůrek článek v časopise „Památky a příroda“, ve kterém zmínil několik geometrických souvislostí mezi těmito lokalitami. Z nich vyplývá například, že:

-          většina vztyčených kamenů se nalézá na přímkách ve trojicích. Těchto přímek vznikne celkem 23.

-          Mezi menhiry se často vyskytuje vzdálenost 22,03 a 29,34 kilometrů.

-          Převážná většina menhirů v severozápadních Čechách se nalézá na obvodu tří kružnic o stejném průměru 29,6 km.

-          Spojnice mezi menhiry směřují k místům západu a východu slunce o slunovratech a ve dnech starých keltských svátků (viz např. „Dnes máme svátek Lugnasad“)

A aby tomu nebylo málo, tak se svojí troškou do mlýna jsem přišel i já, když jsem zjistil, že klobucký menhir zapadá i do několika mnou objevených ley lines obrazců. Jednak přímo zapadá do tzv. Řípské hvězdy, kde v přesném hexagonu jsou ve vzdálenosti cca 21 kilometrů od Řípu umístěny: menhir Klobuky, Budeč, Neratovice, Kokořínsko, Ústěk a Lovosice. (bližší podrobnosti v článku: „Tajemství hvězdných hor“)

A druhý můj obrazec, jehož je klobucký menhir součástí, je i tzv. Berounský drak (viz článek „Jsou leylines obrazce otisky předchozích civilizací?“), skládající se s četných pravěkých památek ve středních a severních Čechách.

Menhir je tedy opředen mnoha zatím nerozluštěnými záhadami. Jak se k němu nejlépe dostat? Z obce Klobuky k němu vede naučná stezka. Pokud sem přijedete autem, je nedaleko něj u silnice i malé parkovišťátko. Menhir je dnes chráněn malým dřevěným plůtkem. Ale i tak se dá k němu dobře dostat. Jeho návštěva je vždy opravdovým nevšedním zážitkem.

Použité zdroje: wikipedie, místní informační tabule

Lenková J. a kolektiv: Velká kniha tajemství a záhad, Regie, Praha, 2001

http://www.kpufo.cz/oblasti/meg/album/kartoteka/mklobuk/mklobuk.htm

Foto: Libor Čermák 

Související články:

Megalitická památka u Chlístova

Kde leží český Silbury Hill?

Megalitická kamenná řada u Bylan

Tajemství kamenného muže z Mrchojed

Rubrika: Obrázky z cest