Tříkrálovská koleda – zpestření začátku nového roku

Velice se mi líbí to, že v poslední době stále častěji ožívají některé polozapomenuté lidové zvyky. Jedním z nich je tříkrálovské koledování. A tak jsem se rozhodl, že ho zkusím připomenout i já, a to našemu turistickému oddílu.

Tento lidový obyčej za minulého režimu téměř zanikl, a tak není divu, že když jsem byl ve věku dnešních dětí já, tak jsem ho vůbec neznal. Naštěstí v posledních letech dochází k jeho obnově. Ale i tak si myslím, že i pro mnoho dnešních dětí je téměř neznámý. A tak ho tedy zkusíme připomenout.

V první řadě jsem dal dětem za úkol, aby si každý, kdo bude chtít, s sebou přinesl na oddílovou schůzku tříkrálovský převlek. Většinou tedy jde jednoduchý oblek z prostěradla nebo starší bílé košile a papírovou korunu ze čtvrtky. Ale kdo chce mít něco hezčího, tak samozřejmě může. Fantazii se meze nekladou.

Dále jsem předem oslovil několik vybraných rodin (šlo vesměs o rodiny členů našeho oddílu) a domluvil se s nimi, zda bychom je při naší obchůzce mohli navštívit a vykoledovat u nich nějakou sladkost nebo drobnost. To proto, abychom šli někam, kde nás budou čekat. Kdybychom totiž v našem městě přišli do nějakého náhodného domu, nejspíš by na nás zde jeho obyvatelé zírali s otevřenou pusou.

A v neposlední řadě jsem si přímo u našeho pana faráře opatřil svěcenou křídu. To abychom mohli vchody navštívených domů značit tradičním „K+M+B 2011“, což není jen označení prvních písmen Kašpara, Melichara a Baltazara, ale hlavně to jsou první písmena latinské věty „Christus mansionem benedicat“, v překladu „Kristus ať žehná tento příbytek“

A pak už to začalo naplno. Když děti dorazily na oddílovou schůzku, nejprve jsme si vyrobily komety připevněné na špejli, což je symbol betlémské hvězdy. Pak jsme se převlékli do obleků a vyrazilo se na koledu do města. Pravda je, že jsme jedno tabu porušili. A to bylo to, že nás nešlo jen tři, ale v masce krále šel každý, kdo si ji přinesl. Ostatně si myslím, že to zas není tak důležité. Vždyť přesný počet mudrců z východu, kteří se přišli do Betléma poklonit malému Ježíškovi, stejně nikdo dobře nezná. Na počet „tři“ usuzujeme jen podle třech darů, kterými Ježíška obdarovali. Tedy podle zlata, kadidla a myrhy. A tak zde šlo králů vícero. U každého jsme zazpívali "My tři králové" a přitom jsme se ještě střídali ve psaní křídou "K+M+B 2011“. Za to jsme

samozřejmě obdrželi nějakou tu výslužku.

Když jsme se vrátili do klubovny, rozdělili jsme si koledu. Většinou šlo o sladkosti a ovoce, ale také se tu objevily například pastelky nebo stolní hra, které na našich schůzkách určitě využijeme.

Myslíme si, že to byl pro všechny hezký a milý zážitek. A vůbec bychom se nezlobili, kdybychom touto naší akcí napřesrok inspirovali i další skupinky koledníků. Alespoň by bylo vidět, že se lidové zvyky daří obnovovat. A do budoucna bychom v připomínání dalších podobných tradic chtěli opět pokračovat. Vím totiž o několika dalších lidových obyčejích, na které se také téměř zapomnělo, a které by také stálo za to dětem do budoucna připomenout. (například viz  Škoda zaniklých vánočních tradic). Třeba se tak nám třeba podaří obnovit i některé další.

 

Související články:

Škoda zaniklých vánočních tradic

Škola tvorby labyrintů

Můj podzim ve znamení foglarovek

Jak lze učit děti poznávání ohňů

Braillovo písmo - jak se ho jednoduše naučit

Dětská lesní galerie