Tajuplný kód prastarých biblických měst

Víte, jaká jsou dvě nejstarší biblická města, která jsou dosud obývaná? Pokud ne, tak já vám prozradím, že je spojuje zvláštní názvoslovná podobnost. Možná už víte, ale popořadě.  

Jericho je to vůbec nejstarší. I když jeho historie se počítá zhruba do období 3000 let před naším letopočtem, stopy nejstaršího osídlení tohoto města směřují až do doby 9000 let před naším letopočtem. Obývané toto místo bylo jak v neolitu, tak v době bronzové, železné a samozřejmě i v době biblické. Zde se nám určitě vyjeví příběh o známých troubách z Jericha. Když ho Jozue obléhal, byla jeho opevnění mimořádně kvalitní. A proto Jozue nechal shromáždit všechny své trubače a ti za zvuku svých trub město obcházeli. Sedmý den zdivo povolilo a oblehatelé mohli vstoupit do města. V moderní době pak vědci zrekonstruovali, že síla zvuku trouby skutečně může rozkmitat zdivo tak, až praskne a zboří se. Pro mnohé archeoastronautické badatele je to důkaz, že události popsané v Bibli a podobných starých spisech, můžou být skutečně postaveny na reálných základech.

Druhým nejstarším biblickým městem, které je stále obývané, je Jeruzalém. Jeho historie sahá do období 4. tisíciletí před naším letopočtem. Odedávna je to židovské hlavní město a dodnes se o něj přou Izraelci a Palestinci. Kromě toho, je to posvátné místo hned tří náboženství, a to křesťanství, judaismu a islámu. Vždyť právě zde byl například ukřižován Ježíš Kristus. Všimli stejného začátku názvu obou měst? Obě dvě začínají na slovní kombinaci „Jer-„.  Je to jen náhoda?

Nyní se přesuneme do Arménie, kde se nalézá další velice prastaré město, které je též dosud obývané. Jeho název je Jerevan a je to současně hlavní město tohoto státu. Už na konci 4. tisíciletí před Kristem je odtud doklad o nejstarším osídlení. Od roku 783 před naším letopočtem se tu pak nalézala starodávná pevnost Erebuni založená tehdejším králem Arghistim I., na jejímž místě bylo město založeno. Opět zde máme na začátku jeho jména onen tajuplný shluk písmen „Jer“.

Je to jen pouhá náhoda? Možná si řeknete, že ano. Vždyť se nalézáme téměř třináct set kilometrů od Izraele. Ovšem podívejme se trochu pozorněji. Jerevan se nalézá přímo pod jednou významnou horou, pod horou Ararat (viz obrázek). A hned tu máme další biblickou souvislost. O povodni světa, jsem už na stránkách svého blogu několikrát psal. (viz například  Mají pověsti o potopách reálný základ?). Biblický mořeplavec Noe se plavil ve své arše, dokud jeho loď nezakotvila zde na hoře Ararat. Je snad právě ono pojmenování jakým si tajuplným kódem, který ho spojuje s oběma izraelskými městy? Svědčí tedy i toto o reálnosti biblických událostí?

Použité informace včetně použitých fotografií: wikipedie   

Související články:

Že by stopy prastaré řeči bohů?

Rubrika: archeoastronautika