Tajuplné chrámy v Abú Simbelu

Jestliže něco dokládá technologickou vyspělost egyptské kultury v porovnání s naší, tak jsou to určitě chrámy v Abú Simbelu. My jen můžeme žasnout, co to tu tenkrát vlastně naši dávní předkové postavili.

V jižním Egyptě, vlastně už na území historické Núbie se nalézá jedinečná památka, a to skalní chrámy v Abú Simbelu. Byly vystaveny ve 13. století před naším letopočtem panovníkem 19. dynastie Ramessem II. Byly vytesány do zdejších skal. Vznikl zde tzv. „velký“ a „malý“ chrám. 

Před vchodem velkého chrámu jsou čtyři sedící 20ti metrové sochy Ramsese II. A hned za vchodem se nalézá síň se čtyřmi obrovskými pilíři (na každé straně po čtyřech). Tyto sochy jsou opět vytvarovány do usirovských soch panovníka. Za nimi následuje menší, tzv. příčná síň, se čtyřmi pilíři. A vše uzavírá kaple na jejichž stěně jsou vytesány sochy božstev. Tato zadní stěna se od vchodu nalézá 65 metrů hluboko ve skále. Úžasná kamenická práce.

Tímto však zdaleka nekončí. Celý velký chrám je orientován na východ. Takže dvakrát do roka zde můžeme být svědky jedinečné hry světel a stínů. Děje se tak jen o jarní a podzimní rovnodennosti, kdy vycházející slunce ozáří právě ty sochy božstev na zadní stěně chrámu.

A tak se ptám, zda je to jen pouhá náhoda, že podobný jev, kdy slunce proniká ve významných dnech do chrámu a tam něco významného osvětluje, můžeme sledovat i v jiných chrámech jinde na světě. Namátkou uvedu:

Zdroj: Hry světel a stínů jako důkaz dokonalosti dávné architektury

Obdobný jev jako v New Grange můžeme sledovat i například na Maltě, ostrově uprostřed Středozemního moře. Zde se totiž kromě záhadných kolejí, záhadného Hypogea vyskytují ještě záhadné kamenné chrámy. V jednom z nich – v Mnaijdře se odehrává něco obdobného. Přišel na to maltský kartograf Paul Micallef . V den letního slunovratu při východu Slunce dopadají paprsky světla do pravého vstupního otvoru a do oválné místnosti nalézající se za ním. A tak se zde promítne jaký si proužek světla, který rozzáří zdejší monolit. O zimním slunovratu se celý úkaz opakuje, avšak u monolitu na opačné straně. Další úžasná hra světel a stínů. (Archeoastronautické středomoří)

Hry světel a stínů jako důkaz dokonalosti dávné architektury

Fajada Butte

Prastarý indiánský kmen Anasaziové zbudoval na hoře Fajada Butte v oblasti Kaňonu Chaco, zhruba 7 km vzdušnou čarou na jihovýchod od puebla Bonito také něco obdobného. Při východu slunce v době rovnodennosti nebo slunovratů dopadnou sluneční paprsky na skálu, tam projdou jakousi štěrbinou. Paprsek pak dopadne na jednu ze dvou spirál. A jak po ní putuje, ukazuje tam na jednotlivé dny rovnodennosti nebo slunovratu. Jak bylo zjištěno, dle zařízení na  Fajada Butte nelze stanovit jen slunovraty a rovnodennosti, ale také pohyb Slunce a Měsíce.

Zdroj: Indiánský kmen Anasaziové – velká záhada

http://cs.wikipedia.org/wiki/Machu_Picchu

http://technet.idnes.cz/de-sotova-mohyla-02y-/veda.aspx?c=A131011_102559_veda_mla

Čím to, že tento zvláštní architektonický jev lze sledovat na prastarých místech na tolika různých místech světa? To od sebe prastaří stavitelé nějak opisovali? A jak o sobě vůbec mohli vědět?

Celá věc s onou jedinečnou hrou světel a stínů v chrámu v Abú Simbelu má však ještě jednu dohru. A ta se netýká jen jí. V 60. letech 20. století se začala stavět Velká asuánská přehrada. Aby mohla být postavena, musely být zachráněny i chrámy v Abú Simbilu a ty tak přesunuty o 65 metrů výše. Všechny památky tak musely být nejprve rozřezány na bloky vážící kolem 30 tun, pak složitou jeřábovou techniku přesunuty na nové místo, a tam pak jako puzzle opět složeny. Za zmínku jistě stojí i to, že staří Egypťané si však běžně uměli poradit s bloky vážícími i daleko více než nějakých 30 tun. A to vše bez moderní jeřábové techniky, kterou má k dispozici 20. a 20. století. Kdo zná film Vzpomínky na budoucnost, natočený podle stejnojmenné knížky Ericha von Danikena, tak tam jsou záběry z přesunu tohoto chrámu také zachyceny. Celý přesun stál 42 milionů dolarů a spolupracovaly na něm nejlepší mozky světa. Ani však tento velmi nákladný a jedinečný stavební počin moderní technologie však nezabránil jedné podstatné chybě, která byla odhalena až po přesunu chrámu na nové místo. Totiž to, že onen zmíněný sluneční paprsek, který prochází přemístěným chrámem se neukazuje přesně o rovnodennostech, ale s rozdílem jednoho dne. Zkrátka a dobře ani nejvyspělejší technologie 20. století nedokázala postavit přesně to, co už dokázali staří Egypťané.

Zdroj: a použité foto: wikipedia

Související články:

Záhady nejstarších egyptských pyramid

Záhady egyptských obelisků

Záhady Menkaureovy pyramidy

Největší úspěchy české egyptologie

Záhady faraóna Rachefa

Záhady pyramid v Dahshuru

Egyptské symboly z hlediska archeoastronautiky

Záhady egyptských pyramid v Gize

Záhady faroského majáku

Svět plný pyramid

Rubrika: archeoastronautika