Tajemství kamenného muže z Mrchojed

Zhruba dva kilometry od Sázavy se nad stejně pojmenovanou řekou nachází víska Mrchojedy. Nalézá se zde podivná stéla, která je považována za smírčí kámen, jinými za hraniční kámen a dalšími za prastarý menhir. 

Ke kameni jsem se vydal během jednoho z mých četných peších výletů, abych si ho prohlédl a vyfotografoval. Poprvé jsem se o něm dozvěděl z knihy O. Dvořáka „Kamenné otazníky české historie“, a tak jsem byl na něj zvědavý. Z této knížky jsem se i dozvěděl, kde se kámen nalézá. Jedná se o východní konec obce, v místě, kde červená turistická značka odbočuje na nedaleký hrádek Talmberk. Zde nejprve zahlédneme dvojici statných lip a pod nimi tento cca 80 cm vysoký kámen z načervenalého pískovce. Současně je chráněn ještě čtyřmi špalky a lanem, jež ho odbíhá do čtverce. Na první pohled je patrné, že byl uměle vytvarován, a to symetricky do tvaru jakého si oblého „T“. Z přední strany je patrný jakýsi podivný reliéf, připomínající postavu s rukama nad hlavou. Odtud kámen dostal název „kamenný muž“.

Jaký je původní účel tohoto záhadného kamene? Byl to snad smírčí kříž nebo křížový kámen, jak se všeobecně soudí? Takové kameny ve tvaru kříže a nebo kámen s křížem, museli obvykle ve středověku vytesat zločinci a pak vztyčit na místě spáchání svého zločinu. Na mne osobně však tento objekt moc tvarem kříže nepůsobí, a to, co je na něm vytesáno, také ne.

Nebo to mohl být hraniční kámen? V těchto místech se totiž stýkaly hranice pozemků sázavského kláštera, talmberského a do třetice ratajského panství. Ale co bylo dřív vejce a nebo slepice? Vznikl kámen jako hraniční a nebo se hranice určovaly od tohoto kamene?

A nebo je to snad prastarý menhir, stojící tady od nejstarších dob, jenž byl během středověku do současného tvaru dodatečně upraven? I o této hypotéze mnozí uvažují. A nahrávají tomu i další podivnosti, které jsem zde objevil.

U menhirů se velice často setkáváme s faktem, že jsou vůči sobě nějak astronomicky orientované. A zdá se, že něco podobného se vyskytuje i zde. Cca 4 km přesně ve směru na západ se nad mezi městem Sázava a Dojetřice nalézá prastaré hradiště, jehož původ je zdokumentován do 8. století, ale není vyloučeno, že je i starší.  Na stejné spojnici se nalézá i pravěký lom na vápenec - Bílý Kámen – u Sázavy, jež jsem popisoval ve svém článku „Po magických místech kolem trampské řeky“, kde se těžilo už před 6 tisíci lety. Pokud spojnici prodloužíme dále na západ, dostaneme se na další významné raně středověké hradiště u Lštění (viz Údolím Chroustů za středověkými hrady u Sázavy). Jestliže se několik takovýchto míst vyskytuje v jedné řadě, a to ještě ve směru východ-západ, může to znamenat, že tato místa jsou astronomicky orientována k východu a západu slunce o obou rovnodennostech.

Kdo si četl můj článek „Máme linii svatého Michaela také v Čechách?“, ví že taková místa, jako Kounovské kamenné řady, klobucký menhir nebo hora Říp, jsou vůči sobě orientovány ve směru východu slunce o keltském svátku „Beltine“, tj. na období kolem 1. května. Je jen náhoda, že obdobný azimut, avšak opačně orientovaný lze nalézt i u mrchojedského kamene? Tentokrát se jedná o nelitické hradiště nad Černými Budami u kapličky sv. Prokopa, o němž jsem se též zmínil v článku „Po magických místech kolem trampské řeky „. Máme zde snad beltainovou linii ukazující tentokrát na západ slunce?

A co ten tajuplný obrazec? Co může znamenat ona postava s rukama nad hlavou? Když jsem si kámen prohlédl, všiml jsem si, že nejzachovalejší je spodní část, tedy sukně, nohy a lokty. A tak mne napadla ještě jiná věc. Prohlédněte si ještě jednou mapu okolí města Sázavy a zvláště meandry řeky. Všimněte si, že centrální část města obkružuje symetrický meandr, který by se dal přirovnat k obdobné sukni, jakou vidíme zde, akorát v převrácené poloze. Ale to záleží na tom, ze které pozice se na meandr díváme. Pokud si meandr prohlédneme dále zjistíme, že u čtvrtě „Černé Budy“ a symetricky na opačné straně v osadě „Budín“ (náhoda v podobném názvu?), se tok řeky obrací na druhou stranu a začíná tak kopírovat lokty oné postavy. A co víc, dokážeme zde nalézt i nohy! Ty tvoří legendami opředená Čertova brázda, kterou protéká potůček (opět viz Po magických místech kolem trampské řeky) a druhou nohu pak symetricky potok tekoucí z vísky Nechyba. Co když je tak vlastně na mrchojedském kameni znázorněna i mapa zdejších toků?  

Zajímavé věci se nalézají i na druhé straně kamene. Tam si můžeme všimnout několika důlků. Jak píše O. Dvořák, tak se obdobné jamky vyskytují i na jiných magických kamenech a podle lidové tradice do nich nemocní lidé vkládali své prsty, což jim mělo splnit jejich přání. A nebo se jedná o projev eroze, který se zde tvořil po staletí? Když si prohlédneme jamky v horní části kamene, všimneme si, že vůbec nejsou rozmístěny náhodně. Po magických místech kolem trampské řeky. Všiml jsem si, že jsou rozmístěny do pravoúhlého trojúhelníku o odvěsnách 1:2. Jedná se zas o nějaké symbolické poselství z nejstarších dob?

A aby tomu nebylo málo, zmíním se ještě o jedné zajímavosti, tentokrát se vztahující ke zdejší vesnici, tedy k Mrchojedům. Je jen náhoda, že tato ves leží na jedné přímce s dalšími obdobně pojmenovanými obcemi, a to na Kolínsku s Konojedami, Kozojedami, Masojedami a také z Mlékojedami u Neratovic?   

A závěrem fotografie kamenného muže, abyste viděli velikost této stélky s porovnání s člověkem, tedy se mnou.

 

Použitá literatura: Dvořák O.: Kamenné otazníky české historie, XYZ Nakladatelství, Praha, 2010.

Foto: autor, google.com/maps, mapy.cz