Je pás asteroidů zaniklou planetou?

Podle tzv. Titiovay-Bodeho řady by se měla mezi Marsem a Jupiterem také nalézat planeta. Jenomže se v těchto místech nalézá pás asteroidů. Jaký je ovšem jeho původ?

trpasličí planeta Cereswikipedie

Co je to Titiova-Bodeho řada? Je to matematická posloupnost, se kterou lze s poměrně značnou přesností spočítat vzdálenosti planet sluneční soustavy. Podrobněji jsem se ji zabýval ve svém článku „Kopíruje sluneční soustava gravitační zakřivení?“, a tak ji krátce připomenu. Nejprve si pod sebe napište planety sluneční soustavy včetně pásu asteroidů a ke každému prvku přiřaďte číslo z posloupnosti 0, 1, 2, 4, 8, atd. Pak každý řádek násobte třikrát. Pak přičtěte čtyřku a nakonec řádek dělte deseti. Vyjde téměř přesná vzdálenost planety v astronomických jednotkách. Zjistíme, že do systému zapadají všechny planety až do Uranu. Neptun je zde výjimkou, ale Pluto tam už zase zapadá. Náhoda?

planeta	výpočet	Skutečná vzdálenost
Merkur	(0 x 3 + 4) /10 =0,4	0,39 AJ
Venuše	(1 x 3+ 4) /10 = 0,7	0,72 AJ
Země	(2 x 3+ 4) /10 =1	1 AJ
Mars	(4 x 3+ 4) /10 =1,6	1,52 AJ
Asteroidy	(8 x 3+ 4) /10 =2,8	2,7 AJ
Jupiter	16 x 3+ 4) /10 = 5,2	5,2 AJ
Saturn	(32 x 3+ 4) /10 = 10	9,54 AJ
Uran	(64 x 3+ 4) /10 = 19,6	19,2 AJ
Pluto	(128 x 3+ 4) /10 = 38,8	39,4 AJ

Podle této teorie by tedy mezi Marsem a Jupiterem měla nalézat nějaká planeta. Jenomže se tam nenalézá žádná klasická planeta, ale pás asteroidů. I když pravda, největší zdejší těleso, Ceres, bylo v roce 2006  prohlášeno za tzv. trpasličí planetu. Ovšem Ceres je velice zvláštní. Zvláštní je i datum, kdy došlo k jeho objevení. Stlalo se tak 1. ledna 1801, tedy přesně v první den 19. století, kdy italský astronom Giuseppe Piazzi pracoval na co nejpřesnějším katalogu hvězd. Tak jako vedlejší produkt své práce si všiml objektu, který byl později skutečně považován za hledanou planetu mezi Marsem a Jupiterem. O rok později bylo však objeveno další podobné těleso, a to bylo nazváno Pallas. V roce 1804 následovalo Juno a v roce 1807 Vesta. Objev dalších planetek mezi Marsem a Jupiterem se datuje až k roku 1845. A od té doby jejich objevování jede jak na běžícím pásu. A tak například v roce 1849 byla objevena i čtvrtá největší planetka hlavního pásu a nazvána Hygiea. Dnes se odhaduje, že malých i větších asteroidů jsou v této oblasti tisíce.

A tak se začalo spekulovat, jak tento hlavní pás asteroidů vlastně vznikl. Je to například nějaká rozpadlá planeta? Pokud by se tato tělesa spojila dohromady, vzniklo by těleso cca o velikosti našeho Měsíce. A to není zas tak zanedbatelná velikost. Takové těleso by se muselo určitě prohlásit za planetu, protože by se svojí velikostí blížilo Merkuru. Ovšem astronomové v současné době říkají trošku něco jiného. Podle nich je to zbytek protoplanetárního disku, kdy mocná gravitace Jupiteru nedovolila zformování této planety. Jak moc asi na této teorii něco bude, se přesvědčíme, když nakoukneme do složení jiných, dnes už známých plenárních soustav ve vesmíru, kde jsou i větší planety kolikrát na sebe namačkány hustěji než je to mezi Marsem a Jupiterem. A mimochodem také planeta Merkur se od Slunce nalézá  v mnohem bližší vzdálenosti než je pás asteroidů od Jupiteru a také mocná gravitace naší centrální hvězdy nezabránila vznik této v současnosti nejmenší známé planety sluneční soustavy.

Z touto hypotézou jsem se částečně smířil i já. A to až do doby, kdy se přišlo na to, že tu něco nehraje. Největší zdejší těleso, trpasličí planeta Ceres, se od ostatních zdejších těles značně liší. A tak jsem začal uvažovat. Pojďme si ale nejdříve o tomto tělese říci něco podrobnějšího.   

Jeho průměr se odhaduje cca na 909 x 975 km. Obíhá v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem a je tak největším tělesem v této skupině asteroidů. Slunce oblétne jednou za 4,6 roku ve vzdálenosti velké poloosy cca 413 milionů kilometrů (2,8 x dál než Země). Slunci se nejvíce přiblíží na vzdálenost 381 milionů kilometrů a naopak nejdéle se od něj nalézá ve 447 milionech kilometrů. A čím se tak liší od ostatních? Zatímco většina ostatních zdejších asteroidů jsou nepravidelná tělesa, na kterých je možné nalézt i řadu impaktních kráterů, tak vědci nedávno potvrdili, že na rozdíl od nich Ceres se zhruba z jedné čtvrtiny skládá hlavně z vody, a to z ledu. A to v takovém množství, že je tu dokonce až pětkrát více vody, než u nás na Zemi! A nedávno svět ohromila zpráva, že se tento led z jeho povrchu dokonce odpařuje ve formě vodní páry. Toto odpařování sice probíhá rychlostí pouhých 6 kg za vteřinu, ale děje se. Zřejmě se v některých místech voda ohřívá buď díky slunečním paprskům a nebo přítomností nějakých vulkánů. Takže je i docela možné, že v některých místech by se led mohl měnit i v kapalinu. Že bychom tak měli další těleso, u kterého by se čistě teoreticky mohlo přemýšlet o výskytu nějaké formy možného mimozemského života?

Zkrátka a dobře, trpasličí planeta Ceres je těleso značně odlišné od jiných asteroidů v hlavním pásu planetek. U dalších velkých asteroidů (Pallas, Vesta, Hygiea, Juno) takové množství vody není. To vede astronomy k různým teoriím. Například na wikipedii se lze dočíst, že Ceres vůbec nepochází z tohoto pásu asteroidů, ale že sem připutoval z vnější části sluneční soustavy, z Kuiperova pásu, kde se například nalézají trpasličí planety Pluto, Eris, Haumea a Makemake. Jak pravděpodobné je to, že by se toto těleso svým pohybem strefilo přímo na oběžnou dráhu největšího počtu asteroidů? To nechávám na posouzení čtenářům.

Ten fakt, že pokud je to právě Ceres, tedy největší těleso v pásu asteroidů, které jako jedno z mála ze zdejších těles osahuje takto abnormálně vysoké množství vody, napadla mne hypotéza. Víte jak se chová voda ve stavu bez tíže, a tedy i ve vesmíru? Podívejte se na tato videa (viz http://www.videacesky.cz/navody-dokumenty-pokusy/jak-se-zdima-voda-ve-vesmiru nebo http://www.youtube.com/watch?v=ntQ7qGilqZE), a tam uvidíte, že voda ve stavu beztíže díky povrchovému napětí drží po hromadě v celku, aniž by potřebovalo nádobu. Například v ve videu s žínkou ji po mechanickém vlivu celou jaksi obalí. A to samé se děje kolem ruky, která na ní působila.

A tak mne napadalo, zda by právě něco podobného nemohlo být řešením i záhady trpasličí planety Ceres. Představme si, že by kdysi dávno mezi Marsem a Jupiterem skutečně existovala nějaká planeta, která by obsahovala značné množství vody, a to takové, že by to několikrát převyšovalo i množství vody zde na Zemi. Pak by se najednou stalo, že by se tato planeta z nějakých důvodů rozpadla. Vznikl by tak postupně známý pás asteroidů. Ovšem voda z tohoto tělesa by se dál držela po hromadě a gravitačně by se tak svázala s největším pozůstatkem planety, třeba tak jako to na jednom z těch videí předváděl ten astronaut s žínkou. A tak se ptám, co když je tedy hlavní pás asteroidů skutečně pozůstatkem nějaké zaniklé planety? Netvrdím, že je má hypotéza správná. Ale domnívám se, že by to alespoň tuto teorii mohlo vrátit zpátky do hry.

Zdroje wikipedie

 http://www.ceskatelevize.cz/porady/10298682310-cesta-do-vesmiru/210572233350083   

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ceres_%28trpasli%C4%8D%C3%AD_planeta%29

 http://www.novinky.cz/stalo-se/325358-z-asteroidu-ceres-se-odparuje-led.htm

 

Související články:

Kopíruje sluneční soustava gravitační zakřivení?

Pojďme vyslat „EuroCuriosity“ k Jupiteru

Jsou ve sluneční soustavě další skryté planety?

Tajemství vesmírných trojanů

Rubrika: Vesmír a život v něm