Indiánský kmen Anasaziové – velká záhada

Na území dnešních Spojených států Amerických žil před 1000 lety národ, který udivuje dodnes svým uměním. A přesto o něm víme dost málo. Ale v posledních letech se povědomí o tomto záhadném lidu začíná pozvolna zvětšovat, a tak jsem se pokusil o něm zjistit co nejvíc, a to z pohledu záhadologa.

Anasaziové se zřejmě vyvinuli z původních primitivních lidí obývající zdejší kraje. Ale kolem 10.-11. století se zde na území dnešních amerických států tzv. „Čtyř rohů“, tedy Nového Mexika, Colorada, Arizony a Utahu vyrostla z ničeho nic kultura, která se tak vzmohla, že vybudovala stavby, nad kterými přímo žasneme. Na přelomu 12.-13. století však stejně záhadně tento kraj opustila. Dosud nebylo úplně vysvětleno, co se nimi vlastně stalo. Podle některých hypotéz jsou to předkové dnešních kmenů Hopiů a Zuniů.

P r a s t a r é   i n d i á n s k é    l e g e n d y

A dnes jsou to jen legendy těchto dvou kmenů, ve kterých by se snad mohla schovávat odpověď na tyto nevyřešené záhady. Zuniové říkají, že tzv. „synové boží“ sestoupili na zem v jakýchsi „šípech z blesků“ a přinesli sem život i myšlenku. Stvoření pak učinil jakýsi hermafroditní bůh ztotožňovaný s nebeskou klenbou. Rozhodně to není ojedinělá legenda o bozích, kteří přišli z nebe. Badatelé z oblasti archeoastronautiky znají mnoho podobných legend z celého světa a většinou je ztotožňují s příchodem nějaké civilizace, jejíž technologie je tak pokročilá, že primitivním lidem připadá jako projev něho božského. V tomto případě se nám dochoval i popis onoho dopravního prostředku, se kterým bytosti sestoupili na zem. Prý vypadal jako „šíp z blesku“. Kdyby tito lidé spatřili naše letadla, popisovali by je snad jinak?O odchodů Anasaziů se zas dochovala legenda indiánů Hopi. Prý odešli pro to, že je zavolal „Velký duch“.

S t a v b y

Tito tajuplní Anasaziové, ač zde v plné slávě působili asi jen 200 let, dokázali zbudovat fantastické stavby, kterým se říká „puebla“. To byla jakási indiánská města postavená buď z kamene a nebo byla vytesána přímo do skály. A některá z nich byla opravdu kolosální. Kromě příbytků pro obyvatele obsahují ještě jeden prvek, a to jsou tzv. kiva. Kiva jsou kruhové prostory různých velikostí, které na první pohled vypadají jako kašny nebo lépe studny. Soudí se že sloužili k rituálním účelům či k motlitbám. A tak nám Anasaziové zanechali mnoho takovýchto archeologických památek, z nichž dominují dvě oblasti. Jednak je to oblast Kaňonu Chaco na severu Nového Mexika a pak je to v oblasti Mesa Verde na jihu Colorada.

K a ň o n   C h a c o

A zvlášť pueblo Bonito v nás vyvolává úžas. Toto pueblo má tvar jakési podkovy, jež je orientována přesně ve směru jih-sever. A její velikost je cca 160 x 100 metrů a tak zaujímá plochu cca 1,5 hektaru. Odhaduje se, že tu mohlo žít až 800 lidí. Na jejich stavbu bylo kromě mnoha tun kamenů potřeba také dřevo z více jak 200 tisíc jehličnatých stromů. Protože Anasaziové neznali kolo, tak je bylo potřeba ručně dopravit, ovšem ze vzdálenosti 110 km! V publikaci „Místa, kde se lidé setkávají s bohy“ od Collna Wilsona je zmínka, že kamenné bloky žuly, ze které jsou vystavena zdejší kiva, vykazují vysokou hladinu radioaktivity. A já se ptám, jak se tam dostala. Co když tu muselo někdy působit něco, co si vůbec před jedním tisícem lety nedokážeme představit? A co když za to nějak mohli právě ti bohové z bleskových šípů?    

M e s a   V e r d e

Druhým fantastickým místem, které vytvořil národ Anasaziů je palác Cliff neboli „Stromový dóm“ v Mesa Verde ve Skalnatých horách v jižním Coloradu. Objeven byl zcela náhodou dvěma kovboji v roce 1888. Je považován za nejdůležitější starodávné místo v USA. Stromový dóm je zajímavý hlavně tím, že to je třípatrová vesnice vytesaná a vestavěná do skály. Má celkem 23 kivů a 220 pokojů, ve kterých žilo zhruba 250 lidí.  Celý tento architektonický skvost zastřešuje mohutný skalní převis. To, co se zde muselo do skály vytesat, to si dnes téměř vůbec neumíme představit. A pak tam ještě vystavět ty stavby obdobně jako v pueblu Bonitu.  V okolí se navíc nalézá na 600 skalních příbytku a přes 4000 archeologických nalezišť, ale i tak pořád toho víme o tomto národě dost málo.

D a l š í   m í s t a

Na wikipedii, konkrétně na stránce http://en.wikipedia.org/wiki/Ancient_Pueblo_Peoples jsem nalezl i další poměrně dobře zachovalá místa této kultury. V krátkosti popíšu.

Jednak jsou to ruiny puebla  u města Aztec na severu Nového Mexika.

Dále to jsou ruiny puebel v Bandelier u Los Alamos. Tam se mimo jiné nalézají obdobně jako v Mesa Verde příbytky vytesané do skály a také skalní malby neboli petroglyfy.

Další oblastí je Hoveweep na hranici Colorada a Utahu. Opět zříceniny starých staveb této kultury, z nichž dominuje čtvercová věž.

A v neposlední řadě to je Kaňon De Chelly na severozápadě Arizony. Opět zříceniny a ruiny prastarých památek této kultury, z nichž dominuje tzv. „bílý dům“ postavený opět pod skalním převisem.

Nebyl bych to já, kdybych si tato místa nezkusil vynést na mapu a pak se podívat, zda se tam mezi nimi náhodou neskrývají nějaké další geometrické souvislosti. A hle, co je na první pohled vidět. Vytvoří se nám dvě linie. První linii vytvoří oblasti Hovenweep – Mesa Verde – Aztec – Bandelier. A druhou linii Kaňon De Chelly – Kaňon Chaco – Bandelier. Náhoda? Možná ne, protože do té druhé linie, ač se tam nalézají pouze tři památky, zapadá ještě něco a tím je další velká hádanka Anasaziů.

S i l n i c e

Ač tento prastarý národ neznal kolo, dokázal zbudovat složitou síť silnic a cest vycházející z Kaňonu Chaco. Silnice jsou devět až dvanáct metrů široké a jejich délka jde do tisíců kilometrů. Často jsou v přímce a pak z ničeho nic změní směr. V kaňonu se navíc se mění i v příkrá schodiště, která jsou navíc tak strmá, že jejich používání je velmi obtížné i pro zdatného lezce. I k nim se váže prastará legenda. Říká se, že se jednalo o „tunely“ pro „staré“. Kdo těmi starými měl být? Staří indiáni asi těžko, když víme, že i naši důchodci mají kolikrát problémy s chůzí. Pokud ta příkrá schodiště jsou problém pro zdravého člověka, tak pro staré by to byl problém dvojnásobný. Je snad další záhadou onen fakt, že jedna z oněch cest kopíruje i mnou zjištěnou linii Kaňon De Chelly – Kaňon Chaco – Bandelier, o níž jsem se zmínil v předešlém odstavci? A to všechno ukazuje na dokonalá geodetická měření. A nejen to.

A s t r o n o m i c k é   z n a l o s t i

Když jsem se dočetl o fantastickém zařízení, který Anasaziové zbudovali na hoře Fajada Butte v oblasti Kaňonu Chaco, zhruba 7 km vzdušnou čarou na jihovýchod od puebla Bonito, začal jsem přemýšlet, že o tento fakt doplním svůj dřívější článek Hry světel a stínů jako důkaz dokonalosti dávné architektury. Protože to, co se nalézá zde, by podle mne do tohoto článku mělo též právem patřit. Představte si, že když při východu slunce v době rovnodennosti nebo slunovratů dopadnou sluneční paprsky na skálu, tak projdou jakousi štěrbinou. Paprsek pak dopadne na jednu ze dvou spirál a jak po ní putuje, ukazuje tam na jednotlivé dny rovnodennosti nebo slunovratu. Jak bylo zjištěno, dle zařízení na  Fajada Butte nelze stanovit jen slunovraty a rovnodennosti, ale také pohyb Slunce a Měsíce. Anasaziové dokonce znali 18letou periodu „saros“, podle které se určují zatmění Slunce a Měsíce.

Petroglyfy

A přes obrazy spirál na Fajada Butte se dostáváme k další zajímavé zálibě kmenu Anasaziů. A tím byla tvorba petroglyfů, čili skalních maleb. Jak jsem se zmínil nalézají se například v Bandelier a také v kaňonu Chaco. Na této skalní tvorbě je zobrazeno všechno možné. Od lidí, přes zvěř až k jakým si symbolům. Avšak objevuje se na nich ještě něco, co mě dost zaráží. Tím jsou chodidla o šesti prstech. Můžeme je vidět jak v káňonu Chaco za pueblem Bonitem, nebo na Newspaper Rock State v Utahu. Zřejmě to v této oblasti bude něco častějšího, protože na petroglyfech Tří řek v Novém Mexiku jsou zas ke spatření šestiprsté ruce. Co si máme o těchto výjevech myslet? Buď, že jde o nějakou mutaci. Vždyť jsem se také zmínil o tom, že v kivech puebel se nalézá radioaktivní žula. A v souvislosti s tím mne napadá ještě jedna věc. Jistě jste si také všimli toho, že se pohybujeme v oblasti, kde v polovině minulého století došlo k několika údajným haváriím neidentifikovaných létajících objektů. A dle svědků, měly bytosti z těchto objektů rozdílné počty prstů než je tomu u lidí. Znamená to snad, že dávní Anasaziové měli s těmito bytostmi společného víc, než si myslíme? 

Z á v ě r

Podle toho, co se o tomto podivuhodném prastarém národě dá zjistit, odvážím se tvrdit, že se jedná o naprosto srovnatelnou kulturu například s mexickými Máyi či Aztéky nebo jihoamerickými Inky. Vyspělé předkolumbovské civilizace tedy rozhodně nekončí s americko-mexickými hranicemi, ale dají se vysledovat i hluboko na území dnešních USA. A záhad skýtají také dost. A tak se domnívám že i autoři typu Dänikena by se mohli na Anasaziích poměrně dost vyřádit.

Zdroje a doporučená literatura

http://tajomstva.org/anasazi/zahadny-narod-anasaziu

wikipedie

Wilson C.: Místa, kde se lidé setkávají s bohy, Knižní klub – Balilos, Praha, 1998

 http://www.novinky.cz/cestovani/204076-putovani-s-bbc-do-skalniho-mesta-mesa-verde-za-davnymi-neprateli-navahu.html

Foto: wikipedia, http://www.colorado.edu/Conferences/chaco/tour/bonito.htm, autor z pomocí www.google.com/maps

Související články v rubrice  archeoastronautika