Hrad Točník

Je další z řady magických hradů na Berounsku. Zatímco Karel IV. si založil svůj Karlštejn, tak jeho syn a následník českého trůnu Václav IV. si nechal zbudovat svůj Točník.

I když je hrad mladší, než ty jiné v okolí, na vrchu, kde byl postaven, žili lidé odedávna. Je zde prokázáno osídlení minimálně z doby halštatské, což je doba mezi 7. a 5. stoletím, kdy se ve střední Evropě začali objevovat Keltové.

A Točník tu dokonce nebyl ani prvním hradem, neboť na skalním žebru, který z tohoto kopce vychází už od 2. poloviny 13. století stál hrad Žebrák (viz můj fotoblog Hrad Žebrák). Stalo se, že tento spodní hrad v roce 1395 zachvátil požár. I když se hrad podařilo opravit, vladař potřeboval přeci jen o něco reprezentačnější a bezpečnější rezidenci. Úzká šířka skalního žebra bohužel jeho rozšíření neumožňovala. Tak místo něj nechal král postavit 100 metrů nad Žebrákem, na vrcholu Točník nový hrad, pojmenovaný po tomto kopci. A tento kopec je zas tak pojmenovaný proto, že se pod ním stáčí Stroupinský potok, jenž ho společně se Zámeckým vrchem obtéká hned ze třech stran.

Hrad byl tak vybudovaný v letech 1398-1401. Král se sem uchyloval ze dvou důvodů. Jednak tu měl příležitost k lovům a pak tudy vedla i obchodní norimberská stezka spojující Prahu z Bavorskem.

Po smrti krále Václava IV. připadl hrad jeho bratrovi králi Zikmundovi. Proto se ho také husitské vojsko rozhodlo, že jak Točník, tak i Žebrák bude v roce 1525 obléhat. Ale po třech dnech odešlo směrem k Plzni.

Z Královských majitelů zmiňme ještě Jiřího z Poděbrad a Vladislava Jagelonského. S dalších majitelů zmiňme rod Lobkoviců (v 2. polovině 16. století). A pak se stalo, že Ladislav Lobkovic se zapletl do protihabsburského povstání, propadl hrad opět koruně. Jenomže císař Rudolf II. hrad už neužíval, a tak byl neobydlený. Během třicetileté války se pak stal úkrytem místních lidí. Vzhledem k tomu,že byl poničen, už zde nešlo bydlet vůbec.  

Výjimkou byl královský palác, ve kterém byla založena poutní kaple sv. Bartoloměje.

Dnes je hrad v majetku státu.

Se zajímavých částí hradu bych chtěl zmínit především Královský palác

Hradní studna

Věžová brána

Velký purkrabský palác

Západní brána

most přes příkop

A také přímo magické jezírko, které bývalo pro hrad jediným zdrojem pitné vody.

A na závěr ještě pár pověstí. Povídá se například, že je zde ukryt poklad, který hlídá Bílá paní. Podle jiné pověsti sem v roce 1600 zavítal císař Rudolf II. Protože se doslechl, že tu straší, tak se na hrad bál vstoupit. Ale nakonec musel zůstat, neboť královské kočáry nešlo na úzké cestě otočit. A byl zde například vězněn alchymista a nejvyšší komorník císaře Rudolfa II. Jeroným Makjovský z Makové. To proto, že ukradl důležité listiny.

V každém případě výlet je sem hezký a jen doporučuji. Hrad se nalézá v okrese Beroun, asi 5 kilometrů severně od Hořovic.

Použité zdroje:

http://cs.wikipedia.org/wiki/To%C4%8Dn%C3%ADk_%28hrad%29

informace získané z průvodcovských listů na hradě

Stejskal M.: labyrintem tajemna aneb průvodce po magických místech Československa, Paseka, Praha, 1991

Foto: Libor Čermák

 

Související články:

Hrad Žebrák

Křivoklát (fotoblog)

Zámecký park ve Vlašimi