Hrad Okoř

Snad žádný jiný hrad není písničkově tak spojen s trampy, jako právě Okoř. A tak jsem pro čtenáře připravil menší fotoblog o tomto hradu.

Už ve 4. tisíciletí před naším letopočtem zde žili lidé. Okořské údolí na Zákolanském potoce už tehdy obývali první zemědělci. Alespoň je vidět, že tato lokalita přitahovala lidi odedávna.

Toto místo se původně nazývalo Okrs. Víme to z kroniky Václava Hájka z Libočan, jenž píše, že Přemysl Oráč toto místo věnoval jednomu ze svých družníků. A z něj teprve vznikl název „Okoř“.

Zajímavost se dá nalézt i ve Starých pověstech českých, a to v souvislosti s tzv. Dívčí válkou. Ona pověstná Šárka, jež se zúčastnila přepadení Ctirada, měla být dcerou pána z Okoře.

To jsou jen pověsti. Historie říká, že nejdříve tu stával hrad z 2. poloviny 13. století, na jehož místě byl postaven nový hrad kolem roku 1359 (vláda Karla IV.), a to pro bohatého měšťana ze Starého Města pražského, Františka Rokycanského. Jeho rodina zde žila zhruba 50 let, po níž ho převzali další pražští měšťané.

V roce 1421 se ho zmocnili husité a během první poloviny 15. století byl přestavěn. Poničen byl i během třicetileté války po níž hrad přešel na jezuity. Ti ho upravili, ale po zrušení řádu papežem Klimentem XIV. se správce rozhodl, že nechá materiál ze střechy hradu rozprodat.

Hrad tak začal chátrat. Kolem roku 1800 se zřítila polovina věže a během 19. století sloužil jako nouzové obydlí chudých.

Hrad asi nejvíce proslavila známá trampská písnička „Okoř“, která zpívá o trampech, kteří se tu scházeli. A schází se tu do dneška, neboť v jeho podhradí vzniklo hned několik trampských osad.

Co se však týká pověsti o bílé paní, možn

á na ní skutečně něco je. Nebyla to však paní v bílém oblečení, ale v červeném. V době vysvěcení kaple ji údajně ji spatřila dívka z podhradí, jak sedí v okně. Podle lidové tradice by se mělo jednat buď o ducha dívky, která byla uvržena do zdejší věže, kde zemřela. Další teorie je, že se jedná o sv. Marii Magdalenu, jíž byla kaple původně zasvěcena. A nejčastěji je jí přisuzován duch Juliány, dcery zdejšího pána Sukoráda, jež uprchla se svým milencem Vnislavem, protože jejich otec lásce nepřál. Sukorád je však dohonil a oba zabil. Následkem čeho i on spáchal sebevraždu.

Podle dalších pověstí je zde ukryt i velký hradní poklad, který se však nikdy nepodařilo nalézt. A to i přesto, že se tu už mnohokrát hledalo. Podle dalších pověstí odtud vede tajná chodba do Smečna.

V každém případě návštěva hradu stojí za to. A můžete k ní využít i některou z akcí, které se přímo zde na hradě a nebo v podhradí během roku konají. Ať už je to open air Festival Okoř a nebo různé představení rytířských a šermířských sdružení.

Použité zdroje:

Místní informační tabule

http://cs.wikipedia.org/wiki/Oko%C5%99_%28hrad%29

http://www.hrad-okor.cz/historie.php

http://www.nase-rodina.cz/article.php?clanek=717

http://www.kpufo.cz/wa/wab/minu.htm

Stejskal M.: labyrintem tajemna aneb průvodce po magických místech Československa, Paseka, Praha, 1991

Související články:

Hrad Točník

Hrad Žebrák

Křivoklát (fotoblog)