Když se teplota na Antarktidě vyšplhala v březnu nad normál o 38°C, tedy asi na 21°C, zřítil se šelfový ledovec o rozloze Los Angeles, píše se v CNN.
A článek pokračuje: „Teplo se sem dostalo prostřednictvím tzv. atmosférické řeky, dlouhého proudu vlhkosti, který přenáší teplý vzduch a vodní páru z tropů do jiných částí Země. Tyto ‚řeky‘ na obloze při dopadu na pevninu vypouštějí déšť a sníh, způsobují extrémní teploty, tání povrchu, rozpad mořského ledu a velké oceánské vlny, které dále destabilizují šelfové ledovce na Antarktickém poloostrově.“
Pokaždé, když dojde k nějaké katastrofě, hledáme její bezprostřední příčinu. A tím se vyhýbáme uznat naši lidskou přirozenost jako skutečnou příčinu našich neštěstí.
Není to jen klima, které se stává nehostinné. Jsou to také mizející lesy a řádící epidemie, které nám říkají: „Vy jste ta hrozba! Vy jste ten mor! Už jste vyčerpali své možnosti!“ Vědci varují, že pokud nezbrzdíme globální oteplování, přijdeme o naše města na pobřeží. Myslím si, že je to mnohem horší: Celá naše planeta se stane pro lidi neobyvatelnou a můžeme si za to sami. Zdá se, že je Země námi znechucena.
Dozvídáme se, že se to děje, protože znečišťujeme vzduch, vodu a půdu, ničíme lesy, lovíme až do vyhubení živočišných druhů. Čerpáme ze Země mnohem více, než je schopna dát, aniž by se celý ekosystém nezhroutil. Pro všechny nedostatky v našem chování ale existuje důvod, proč to děláme. Hlavním zločinem je náš postoj k sobě navzájem.
Ať už škodíme Zemi jakkoliv, jeden druhému to děláme desetkrát více. Škody, které pácháme na Zemi jsou součástí našich snah škodit ostatním lidem a národům. To je další aspekt boje mezi námi. Pokud přestaneme bojovat jeden proti druhému, tak také přestaneme ničit náš společný domov, příroda se vzpamatuje a bude k nám opět přátelská.
Rozhodně není jednoduché přestat bojovat proti sobě navzájem, když vládne nedůvěra a nesouhlas. Od národů až po jednotlivce vítězí agresivita a zastrašování, a ty skutečnosti řídí naše vztahy. Země nás již vyhání a pokud chceme přežít, nemáme jinou možnost než se změnit.
Je to proces učení, který musí začít uvědoměním, v čem je základ našich potíží. A ten nespočívá v tom, že pálíme příliš fosilních paliv, jíme mnoho masa, nebo znečišťujeme půdu a vodu plasty. Naším problémem je, že všechny tyto škody pácháme proto, abychom ubližovali a ničili ostatní, abychom je ovládali a podmanili si je, abychom mohli být pyšní a uspokojili své ego.
Jakmile si přiznáme, že náš egoistický postoj k ostatním je naším základním problémem, budeme schopni se s ním vypořádat. Naučíme se pozvedat nad své ego a spolupracovat. Nejprve si musíme přestat namlouvat, že nás potápí řeky na obloze, ale přiznat si, že skutečným problémem je tonutí v našem egoismu.
