Reakce na blog s. Konečné

Blogy s. Konečné jsem si přečetl dva. Jednou kdysi dávno cosi kritizovala na EU nebo u nás, to už nevím. Vím však, že v diskuzi převažovaly hlasy komunistů: „Katko, bravo!“, „To jsi jim to natřela!“ apod.

No a včera jsem si přečetl od téže autorky blog: „Putin? Komunista? Ale kdeže…“ Marně jsem pod ním hledal slova chvály od spolustraníků. Je vidět, že skutečně je chápavější než její ostatní kolegové. Všimla si, že Putin pokračuje v privatizaci, bratří se s oligarchy a z toho vyvozuje, že to není žádný komunista. Trochu mne to překvapilo. Předně Putin byl zvolen jako kandidát strany Jednotné Rusko, které se prezentuje jako středová až pravicová. Co tedy mohla od něho čekat? Krom toho naši komunisté vytrvale podporují Babiše, jednoho z našich největších oligarchů. Domníval jsem se tedy, že změnili svoje názory. Když teď za toto odsuzuje Putina, nevím, co to má znamenat. Nejspíše to, že došla k závěru, že chování Putinových vojsk na Ukrajině již nelze dále ospravedlňovat. Za to jí musím, zcela bez ironie, vyslovit své uznání. Několika komunistům, které mám ve svém okolí, to totiž ještě nedošlo. Myslím, že většině jejich oveček bude chvíli trvat, než to stráví.

Kdyby to bylo takové, jak napsala s. Konečná, že totiž Putin je buržoasní politik a Rusko kráčí svými privatizacemi ke kapitalizmu, nabízela by se jednoduchá cesta, jak situaci řešit: Rusko by mohlo vstoupit do NATO. Nic by tomu přeci nebránilo. Rusko už není tím, kdo hájí zájmy pracujících celého světa proti kapitalistickému vykořisťování. Přešlo na druhou stranu.

Jenže je to horší. Putinovi nevyšel plán A, podle kterého měla jeho vojska během 3 dnů dobýt Kyjev a být vítána. Zapomněl na krádeže běžné ve státním sektoru. Cestou do Kyjeva došel benzín, potraviny… Ani ti vítači nebyli na místě. Mimochodem mi to připomíná situaci za minulého režimu. Mnozí Ostraváci, kteří měli chalupu v Jeseníkách, jezdili přes Bruntál, kde byla sovětská vojska. Tam od ruských důstojníků kupovali benzín s výraznou slevou. Zkrátka u Rusů je korupce v malém i ve velkém běžná. Následkem toho plán A padl a realizuje se plán B: Odtržení rusky mluvících částí od Ukrajiny. Jelikož i ve východní části země je určité množství lidí mluvících ukrajinsky, jsou odesíláni na Sibiř či na Sachalin, přičemž jsou rodiče oddělováni od dětí. Ty jsou posílány do ruských rodin na převýchovu. To už jsou nacistické metody. Bude nějakou chvíli trvat, než to s. Konečné dojde. Zase to říkám bez ironie. Vzpomínám si, že jsem se za svého mládí setkal s Němcem, který vyprávěl: „Byl jsem jako voják na západní frontě zajat. Po válce nás odvezli do USA, kde jsme pracovali v továrnách nebo na stavbách. V zajateckém táboře nám promítali film o koncentračních táborech. Nikdo jsme tomu nevěřili, považovali jsme to za dílo americké propagandy. Trvalo mi 2 neb 3 roky, než jsem uvěřil, že koncentrační tábory skutečně existovaly.“ Zkrátka vnitřní přerod chce svůj čas.