Vlastnit dům, na který padá sníh, je protizákonné?

V souvislosti s konečně pořádnou zimou se staly populární články o sněhu, jeho úklidu a povinnostech majitelů domů. Poté, co jim byla konečně zrušena robota ve formě uklízení sněhu z přiléhajících obecních pozemků, se zdá, že jim pisálci nemohou ten sníh stále prominout. A tak se objevují články o tom, že povinnosti uklízet sníh a led ze střechy majitele nic nezbavuje, že varovné cedule jsou „protizákonné“ a majitel nemovitosti má zkrátka povinnost jakýmsi zázrakem sníh ze střechy odčarovat.

Ono je asi jasné, že nemovitost nesmí nikoho ohrožovat a že by sníh z její střechy neměl padat. Stejně tak je také jasné, že pokud má budova několik pater, na střechu napadne metr sněhu a střecha je sedlová, sníh dolů padat bude. Nakonec proto naši předkové také příkré střechy dělali – aby z nich sníh sjel dolů a konstrukci nezatěžoval. V domnění, že poroučíme  větru a dešti, však jaksi máme za to, že led a sníh na střechu nepatří. Pokud však majitel nemovitosti není zrovna horolezec nebo kaskadér, jak má asi ten sníh dostat dolů? Bohužel, v řadě měst vůbec neexistuje žádná firma, u které by se odstranění sněhu dalo objednat. Co pak majiteli zbývá jiného, než na chodník vyvěsit výstražné cedule? Bylo by dobré si uvědomit, že přírodě prostě neporoučíme. Proto pokud je sněhová kalamita, měl by se člověk asi i sám zajímat, jestli na něj nemůže něco odněkud spadnout. Když půjdete do lesa a spadne na vás větev, která tíhu sněhu neudržela, také nebudete žalovat lesníky, že sníh ze stromů neuklidili. Majitelé domů to však mají nějakým zázrakem dokázat?

Zdá se, že značná část veřejnosti totiž nemůže zapomenout hlavně to, že konečně padla ona podivná povinnost uklízet sníh z chodníků. Jak sladké bylo pomyšlení, že já sice nic nemám, ale ten hamoun, u kterého bydlím v nájmu, musí každé ráno vstávat a zametat chodník, abych na něm náhodou neupadl. Jaká zášť se snesla na chudáka poslance, který tu změnu prosadil. Prý zruinuje obecní rozpočty atd. Nakonec se ale ukázalo, že obce jsou různé. Některé z nich si poradily a jsou zde bezvadně uklizené chodníky, některé celou věc hodily za hlavu, uzavřely pojistku a radní se věnují raději rozdělování zakázek. Prosím, vezměte to občané v potaz při komunálních volbách. Vzpomeňte si, kdo zametal chodník a kdo jen plácal nesmysly. Jinak ta povinnost byla fakt absurdní. Řada z těch, kteří proti jejímu zrušení horují, si ani nedovede představit, co by dělali, kdyby například nějaký zákon stanovoval, že majitel pole, kolem kterého vede silnice, má povinnost ji v zimě udržovat. To by se teplu navyklí velkoměšťáci asi rychle zbavovali polí po dědečkovi, které dodnes drží a milostivě na nich nechávají pracovat ty venkovany. Dnešní doba však už přeje nárokové mentalitě. Každý se ohání svými právy a zdravý rozum jde občas stranou. Dokonce i jinak racionální Angličané dotáhli sněhové právo ad absurdum. I zde má povinnost uklízet chodníky městská správa. Avšak pokud tak neučiní, je vše OK. Smůlu má však ten, kdo například proto, aby mohl vyjít z domu nebo vyjet z garáže, uklidí kus chodníku před vlastním barákem. Pokud na takto uklizeném chodníku někdo upadne, musíte mu platit odškodné. Když je chodník neuklizen, je povinností chodců chodit opatrně. Když je však uklizen, chodec se může domnívat, že je bezpečný. Pokud pak uklouzne, jste odpovědní za to, že jste jej neuklidili odborně a nešťastníka oklamali. Logické, ne?

No, dost už teorií. Prosím lidé neblbněme. Když navzdory globálnímu oteplení napadne sníh, choďme a jezděme opatrně, dívejme se nahoru, jestli na nás něco nepadá a neohánějme se právy. Právo na pěkné počasí navzdory všem dnešním sociálním jistotám a blahobytu bohužel zatím stále nikdo nemá.