Jakou vlastně máme představu o životě v jednadvacátém století?

Je legrace, ze _kazdy_ stredoskolak smerujici na techniku ci prirodovedu je povinen prekonat urcitou zakladni latku jak gramatiky tak literatury - vcetne povinne cetby - ktera se zove maturitni zkouska z jazyka ceskeho.

Ale zadny absolvent humanitnich a socialnich oboru neni povinen znat vseobecny a naprosty zaklad matematiky a pribuznych oboru.

Smutne. Absence jakekoliv logiky, chybne statisticke vyhodnoceni, neschopnost dokazovat - cisi z mnoha modernich "radoby vedeckych" cunaren produkovanych a prosazovanych humanitnimi nevzdelanci.

Tahle asymetrie, kdy "elity", ktere si uzurpuji smerovani spolecnstosti nemaji elementarni zaklady - a jsou na to jeste pysne - se nam vymsti. Vlastne uz zacal: protoze neschopnosti zhodnoceni a prokazovani platnosti teorii zacinaji vsechny ideologicke problemy - nechopnosti branit nelegalni migraci pocinaje, a gendero-wokistickym silenstvim konce. Toto vse je dar tak zvanych "humanitnich ved".

V Jižní Koreji se rodiče snaží, aby jejich děti byly zaměstnatelné u Samsungu, Kia, LG, atomovém průmyslu v loďařském průmyslu a dalších jihokorejských průmyslových velikánech. To vytváří poptávku po kvalitních školách s odpovídajícím zaměřením. Stát nepotřebuje diktovat, co se má učit a jak se to má učit. Když je poptávka, ono se to samo ukáže. Když je ale stát, jako v Česku, pomalu největším zaměstnavatelem, vytváří to zvláštní poptávku: rodiče si přejí, aby jejich děti zaměstnal stát.

Co by se tedy mělo hlavně změnit?

O korejském přístavu Ulsan Vám mohu podat informaci z vlastní zkušenosti. Představte si skupinu dělníků, vyrovnaných v trojřadu, v českých kanadách, s plastovými přilbami na hlavě při ranní rozcvičce. Nevím, kdo z našich rodičů by tam chtěl nahnat své dítě.

Omlouvám se, ale budu k Vašemu článku přísný, protože jste v něm mluvil o všem a zároveň ničem. Chybná byla už vaše základní myšlenka, že sebevědomý absolvent znamená nekompetentní absolvent. Není tomu tak. Sebevědomý absolvent je absolvent, který dokáže své znalosti prezentovat a sebevědomě aplikovat v praxi.

Ve své úvaze do sebe mícháte potřebu všeobecných znalostí a znalostí a dovedností, které absolvent může uplatnit na trhu práce.

Všeobecný přehled je sice atributem vzdělanosti, ale jen velmi málo zaměstnavatelů Vám za něj zaplatí, zatímco znalosti a dovednosti v oboru, který absolvujete jsou ty, které Vás nakonec živí.

Řekněme si, co je vlastně cílem vzdělávacího systému? Produkovat absolventy se všeobecným přehledem nebo se znalostmi resp. dovednostmi, které lze uplatnit na pracovním trhu?

Náš vzdělávací systém je, zejména v základním školství, až příliš zaměřený na to, že všechny učíme všechno, ale ve skutečnosti všichni všechno nepotřebují a potřebovat nebudou. Dokud nezavedeme systém, ve kterém bude vzdělávání šité více na míru dle individuálních schopností, preferencí a cílů, a dokud nebudeme učit více prakticky, pak budeme dalších sto let učit tak, jak jsme učili sto let předcházejících. Encyklopedicky a neefektivně.

Pomijte fakt, ze zakladni skola dava absolutni zaklady - a ze az na vyjimky se mladi zajmove diferencuji nejdrive v zaveru zakladky, a velky podil je nevyhraneny (kdyz beru zakladni smery typu prirodoveda - technika - medicina - spolecenske - humanitni) i na stredni.

Pokud profilaci podle zajmu - tak zasadne dobrovolnou; na zakladni skole ji beztak prevazne urcuji ambice rodicu spise nez deti.

Takze nemate pravdu - potrebujeme robustni vseobecne vzdelani, aby nevychazeli jednosmerne zamereni poloidioti s jakymi mam tu cest napriklad z FSV UK.

Vy jste nepochopil dobu. V Americe již řeší jak dokázat, že 2+2=5.

(pozor ironie)

Hahaha!

(Pozor, ironie)

Základní škola snad ještě ujde, ne ?

Tam se aspoň naučí číst psát a počítat.

Katastrofou je spíš učňovské školství, řada středních odborných škol a následně pak nejrůznější bakaláři a dnes už bohužel i magistři tkzv. humanitních a jim podobných oborů.

Promluvil znalec. Aniž by cokoliv řekl.

Po přečtení tohoto opravdu skvělého a přínosného článku, mne vzápětí, zcela mimoděk, napadla úsměvná paralela. Kuchařský guru pan Pohlreich, při jedné ze svých "inspekcí" jakési restaurace s nevábnými a nudnými jídly, se pozastavil nad skutečností, že jsou podávána - na barevných trojúhelníkových talířích. Smutně povzdechl a konstatoval - "ještě nikdo nikdy nevymyslel nic lepšího, než jsou bílé a kulaté !"

Naskýtá se zcela přirozeně otázka, proč nemůžeme volně a v duchu prvorepublikového školství navázat na jeho tradiční hodnoty i dnes ? Náš pedagogicko-školský systém byl předmětem obdivu celé Evropy !

Protoze skolstvi slouzilo k tomu, aby se deti postavili do late a drzeli hubu

Skolstvi, jako vse, prochazi vyvojem a jako vse potrebuje modernizaci. Ale tu by meli vest odbornici, ne radobyodbornici. Protoze ja odbornik nejsem, bylo by hloupe byt konkretni. Jen vim, ze se musi vyvazit biflovani a uvazovani. Kdyz clovek nema znalosti, neda si veci dohromady, protoze nevi co si ma dat dohromady. Na druhou stranu, jen informace jsou k nicemu, pokud nejsou v kontextu