Pomáhat a chránit nebo podvádět a loupit?

Stav naší policie je opravdu tristní a při čtení zpráv člověka napadá, kdo nás vlastně chrání před ochránci zákona. Je opravdu zarážející, že míra kriminality je mezi ochránci zákona vyšší, než mezi zbytkem populace. Není čas místo daňové reformy spíše na nějakou zásadní reformu policejní? Může to vůbec dál takto fungovat?

V loňském roce proběhl zápas o policejního prezidenta, který se jevil jako údajná brzda správného fungování policie. To samo o sobě je dost velký paradox. Nicméně fungování policie pod novým velením se dostalo do stavu, kdy poslanec vládnoucí strany, která nového policejního prezidenta jmenovala, prohlašuje, že jeho kauza není objektivně vyšetřována, a cítí se perzekuován. Když už nic jiného, toto by mělo normálního občana naplnit opravdovým děsem. Když už se ani vládní poslanci obdaření všeobjímající imunitou (a konexemi) necítí v této zemi bezpečně, můžeme vůbec bez rizika vycházet na ulici? Ba přímo, ochrání nás někdo v našich domech?

Největší skupinou organizovaného zločinu odhalenou v tomto roce byla – skupina policistů! A kdyby jen tak nějaká, ta parta fungovala řadu let a natropila toho nepočítaně. Ono v podstatě kolem každé významnější kriminální kauzy, kde bylo namočeno více lidí, nakonec kroužil někdo z policistů. Jen se to nějak nedovyšetřilo a řada vyšetřovatelů nakonec stavy policie dobrovolně opustila (s tučnou výsluhou) a skončila na druhém břehu. Tady se to provalilo a příběhy to jsou hrůzostrašné. Vydírání od policisty je něco tak odporného, že by se za to měl ukládat absolutní trest. Ovšem politické rozhořčení se vlastně ani moc nekonalo a ozývají se už dokonce hlasy, zda se to s tím vyšetřováním nepřehání. Stopy vedou zřejmě do vyšších pater.

V této souvislosti se počínání jiné policejní party, která si ze svého zaměstnání udělala živnost zabývající se filmovými komparsy, jeví jako dětská hra. Vždyť se toho tím filmováním ve služebním stejnokroji na melouch v mimopracovní i pracovní době zase tolik nestalo! Ale to jsou prosím lidé chránící zákon, lidé, kteří ještě nedávno byli ideálem pro mládež! Dnes chtějí být kluci při hře spíše zločinci než policajty a v praxi se, kdo je kdo, ani nepozná. Při testu, kdy byly na služebny odevzdány  nalezené peněženky, se druhý den významná část služeben k nálezům vůbec nepřiznala. Není to jenom podlé, ale také trapné a policii dehonestující.

Co potom takové malé finty, kdy jsou policisté překládáni do svého bydliště na „studijní pobyty ze sociálních důvodů“? Ano, dojíždět do práce je otrava, ale zatímco většina obyvatel se s něčím podobným dennodenně vypořádává, policie našla řešení. Vyslal vás někdy zaměstnavatel domů okopávat zahrádku na studijní pobyt ze sociálních důvodů? Ne? To teda máte smůlu. Slyšíte tu trapnost termínu „studijní pobyt ze sociálních důvodů“? Pokud jde o to, umožnit policistům pobyt doma, cesty se najdou. V souvislosti s nasazením zvýšeného počtu policistů na severu Čech se ale už rozléhá nářek, kolik to bude stát. Tady se zdroje hledají mnohem obtížněji.

Ono už to vše opravdu připomíná tragikomedii. Policistů máme dvakrát více v přepočtu na obyvatele než Slovensko, ale v ulicích je téměř ani nevidíte. Bylo by zajímavé zjistit, kolik příslušníků (o policistech asi mluvit nelze) se nachází v budovách všech těch policejních ředitelství a úřadoven. Podporují policisty výkonné nebo se spíše šťourají v odposleších zajímavých lidí, které následně prodávají tisku či soukromým agenturám? Pokud však porovnáme počty a výkonnost například s tím Slovenskem, něco musí být zásadně špatně. I jinak máme podle statistik jeden z nejmohutnějších represivních aparátů ze všech rozvinutých zemí. Je tedy nejvyšší čas udělat něco, aby to bylo vidět ve výsledcích jeho práce pro veřejnost a ne jeho soukromých kšeftech.