Letní čas i vlajka EU na Pražském hradě jsou OK

S příchodem jara nastala zuřivá debata o klíčových problémech, které nás v současnosti trápí. Změna času a vyvěšení vlajky EU nad Prahou se staly středobodem společenské diskuse. Dalo by se říci: Šťastný to národ, který nemá větších problémů! Ale protože témata to jsou v médiích opravdu propíraná, nelze než na tyto obehrané noty napsat také vlastní písničku.

Letní čas je navzdory všem škarohlídům výborná věc. Je fajn přijít po práci domů a nekoukat do tmy, či na stupidní pořady na všech cca 15 televizních kanálech. Jít se za světla projít s manželkou, dětmi, popracovat či posedět na zahrádce (té zelené nebo u nějaké hospody) je opravdu daleko zábavnější a veselejší, než vegetovat za umělého osvětlení. Samozřejmě, že nejde o žádné úspory energie, ale posun denního světla dále do našeho volného času považuji stejně, jako řada mých známých, za výborný nápad. Co by mi bylo platné v létě, že slunce vychází již ve 4 hodiny ráno, kdy se nacházím v hlubokém spánku? A opravdu se najde někdo, koho těší tma již ve čtyři odpoledne? Chápu, těch pár dní, kdy si musíme na nový čas zvykat, je nepříjemných, ale za tu námahu to opravdu stojí. Nejsou nakonec ty lamentace odpůrců letního času způsobeny pobytem v temných prostorách, které zřejmě tak milují a které bezděky zvyšují jejich deprese? Tak konec brblání a na procházku, jaro snad nedá na sebe už dlouho čekat!

Vlajka EU nad Pražským hradem nějakou divnou shodou okolnosti irituje téměř totožnou skupinu lidí. Prý diktát, okupace, národní tragedie! Zajímavé by bylo vědět, kolik z těch hrdých zastánců národní suverenity protestovalo a pískalo, když na státní svátky (i ty ryze české) visela vedle naší vlajky vlajka Sovětského svazu. Na příjezd sovětských tanků se nás nikdo neptal, ale jejich vlajky tu visely na každém rohu a lid pod nimi pochodoval a radostně mával klacíky s nalepenou rudou hvězdou. Vstup do EU jsme si odhlasovali v referendu, ale pár statečných odvážně píská, když na sloup vytahují vlajku společenství, které nám dává záruku národní svébytnosti a prosperity, a na jehož řízení se máme právo aktivně podílet. Prezident, který podepisuje smlouvu schválenou demokraticky voleným parlamentem, která nás zaváže k něčemu konkrétnímu až v případě, že se rozhodneme přistoupit k euru, je pro tyto hrdinné zastánce národní suverenity vlastizrádce. Už aby tu to jaro a více slunce bylo! Z té zimy je evidentně dost lidí rozhozených.

Zatímco psi na našem domácím dvorečku poštěkávají, karavana světového hospodářství jede dále. Čína roste okolo 10% ročně, sousední Německo přes 2%, my se potácíme ve stagnaci. Naše zemička vyváží 85% své produkce do zemí EU, dostává ze společného rozpočtu tolik peněz, že je ani místní kmotři nestačí odklánět, poprvé v historii svobodně cestujeme napříč celým světem, naše děti mohou studovat na nejprestižnějších univerzitách za stejných podmínek, jako děti ze zemí, ve kterých se tyto nacházejí …. Ale za všechny naše frustrace a osobní smůlu může zlotřilá EU. Napadlo někdy ty brblaly, co by bylo asi jinak, kdyby té EU nebylo? Kromě toho, že bychom byli všichni o trochu chudší, stáli ve frontách na hraničních přechodech (banány by snad přece jen byly) a nadávali na naše neschopné politiky, kteří nás drží v izolaci od vyspělého světa, asi zase tak nic moc. Ale je moc dobře, že jsme členem velkého ekonomického a společenského  prostoru a máme šanci z něj profitovat. Hloupý, kdo těch příležitostí využít neumí, závidět by ale neměl. Je prostě dobré, že v EU jsme a že budeme mít teď v létě více světla i na posezení na té zahrádce! Ať si kdo chce, co chce říká …