Je třeba snížit cenu dálnic, ne zastavovat stavby

Snaha ministra dopravy snížit ceny stavebních zakázek mne opravdu příjemně překvapila. Následující chaotické výroky, že vlastně ceny dálnic předražené nejsou a šetřit se musí na hlukových barierách a ekologických opatřeních, mne zase překvapily nemile. A jako organizovaná protiofenziva se začaly objevovat dokonce výroky „expertů“, jak že ty naše silnice a železnice jsou vlastně levné, marže minimální. K tomu se přidali různí sociální mudrlanti, že propuštění dělníci uvrhnou znovu zemi do recese. Že by tedy nakonec bylo vše v pořádku?

Kdepak, silniční a železniční stavby v ČR jsou opravdu zlatým dolem a proto jeho uzavření nebude tak lehké. Slova našeho nejvyššího dálničního manažera "Naše dálnice nejsou nejlevnější, ale nejsou mnohonásobně dražší než jinde!" mluví za vše. Jedná se o skutečný světový unikát. Ono totiž postavit metr železničního mostu za 10 mil. nebo metr dálnice za milion je něco jako vyhrát první ve Sportce. Pokud vám tu výhru někdo servíruje jako na běžícím pásu a vy jste si na ty peníze po léta zvykali, jen tak se s nimi nebudete chtít rozloučit.

Jeden majitel malé stavební firmy mi vyprávěl, jak dělal manažerovi jedné hodně velké stavební firmy nabídku na stavbu rodinného domu. Onen manažer uviděl v nabídce kubík betonu za 1 700,- Kč. Ukázal na položku a s úsměvem pravil. Tady máte chybu, my to počítáme na dálnici za 17 000 Kč! Dovedete si něco podobného představit? Nazval bych to zlatý beton a klidně bych ho tam chodil míchat za ty peníze dnes a denně rukama.

Prodávám, jak jsem koupil. Ale napadá mne, dívá se někdo vůbec do těch rozpočtů? Mohl by se podívat třeba pan ministr, a pokud tam takové číslo najde, na minutu všechny, komu šlo přes oči, vyházet. To není šlendrián, to je přímo vlastizrada! Obávám se však, že podobných kalkulací budou na ředitelství dálnic plné skříně. Pár věcí by mohlo zajímat i kriminálku. Každopádně by možná zástupcům neústupně se tvářících stavebních firem trochu změkly rysy a nějakou tu rezervu by našli.

Dalším zajímavým bodem je otázka záruk v dodavatelských smlouvách. Jak to, že po nově opraveném úseku cesty jezdíme jako po tankodromu. Jak to, že některé úseky se opravují každých pár let znovu a znovu? To státní úředníci neznají termíny přejímka a záruka? Státní zakázky jsou všude ve světě nejlukrativnější, proto mají také nejdelší termíny záruk a širokou odpovědnost za kvalitu díla. Chápu ale, že náš úředník se nechá při přejímce s radostí „uobědvat“, případně přijme „malou“ pozornost. Následně putuje smlouva do archivu a za rok, dvě léta si nikdo ani nevzpomene, že ty lavory po zimě by měla vlastně opravovat firma, která to nedávno celé kompletně rekonstruovala. Chvíli se křičí, pak se najde rezerva v rozpočtu, a máme zase novou zakázku. Projede se někdo opravenými úseky před koncem záruční lhůty a reklamuje, co je v nepořádku? Pochybuji, ale tam leží další miliardy jako na stole.

A tak dále. Stát by se měl konečně začít chovat jako hospodář a za své peníze vyžadovat normální kvalitu a odpovědnost u odvedené práce. Tedy vlastně nadprůměrnou, protože kupuje ve velkém a platí spolehlivě. Jenže ti správci! Pokud nakupujete tak, že vám vděční dodavatelé sponzorují vaše koníčky a ještě zaplatí oslavu narozenin za miliony, nemohou pak jezdit občané po kvalitních a levných cestách.

Úsměvný je také argument, že když se vezmou peníze stavařům, budou chybět v ekonomice, protože stavební dělníci nebudou utrácet, firmy investovat atd. Něco podobného může vypustit jen absolutní ekonomický analfabet. Kouzlo vysoce konkurenčního trhu je právě v tom, že proti podobným důsledkům působí. Myslíte, že zahraniční majitelé řeknou manažerům stavebních firem – to je fajn, tak nám posílejte méně zisku? Kdepak, pěkně na ně uhodí a oni začnou kmitat. Zkrátka a dobře na stejný objem zisku budou muset podat vyšší výkon a v konečném důsledku tak za nižší cenu odvést více práce a možná i zaměstnat více dělníků. Budou muset prostě více dělat. To ovšem dost bolí a zatím to bylo tak jednoduché. Kubík betonu naúčtuji státu za 17 tis., na svou chalupu si ho koupím za 1 700. Peněz pro všechny dost. No nekřičeli byste, kdyby vám chtěl někdo takovou hračku sebrat?