Fakta a mýty o Kypru

Je opravdu zajímavé, jak do obrázku kyperské krize promítají komentátoři i diskutující své osobní postoje k EU, euru či bankám. Většina z názorů je dost extrémních a zdá se, že si většina vyjadřujících projektuje do svých výtvorů nějakou vlastní zkušenost či situaci. A tak není na škodu podívat se na celé dění ve světle holých faktů.

EU zachází s Kyprem nepřiměřeně tvrdě.

Kypr se dostal do problémů jedině svou vlastní hospodářskou politikou a řadě doporučení EU, například ohledně regulace přebujelého bankovního sektoru a omezení daňového dumpingu, vzdoroval. Pomoc, kterou má od EU dostat, se rovná zhruba čtvrtině státního rozpočtu ČR, při desetkrát nižším počtu obyvatel. Tj. ona pomoc je poměrně stejně velká, jako kdyby České republice měla EU zafinancovat státní rozpočet na dva a půl roku! Opravdu lze očekávat, že EU, potažmo němečtí daňoví poplatníci něco takového zaplatí bez jakýchkoli podmínek? Zvláště v situaci, kdy si řada firem z ostatních evropských zemí dělá na Kypru nezdaněný penězovod a přes firmy zde registrované ulévá peníze? Kdyby Kypr danil stejně, jako ostatní, buď by byl nejbohatším státem světa, nebo by neměl tak nafouknutý bankovní sektor, a řada lidí by se musela živit jinak. Každopádně by do krize takového rozsahu nespadl. Takže něco za něco – pomoc ano, ale daňovou oázu zlikvidujete. Je to normální obchod, to ano. Ale Kypr si nakonec tu pomoc brát nemusí – čekal by ho totální bankrot, lidé by přišli o většinu úspor a po daňovém ráji by bylo tak jak tak. Je to skutečně tak nelidský diktát?

Jedná se o krádež vkladů, které jsou v EU chráněny

V EU jsou pojištěny vklady do 100 tis. eur, ovšem za konkrétních podmínek daných tím kterým státem. Ty peníze nebere EU Kypru, ale kyperské banky je prošustrovaly v podivných obchodech. Jsou už prostě pryč, takže vkladatelé je de facto stejně v těch bankách nemají. Jde jen o to, kdo alespoň část peněz okradeným vrátí, když Kypr jako stát na to nemá. Způsob, jakým Kypr sežene část prostředků na sanaci bank, EU Kypru nediktovala. Lze se domnívat, že nesmyslné zdanění i garantovaných vkladů nebo nápady na vyvlastnění penzijních fondů Kypřané sami navrhovali ve víře, že něco takového EU nakonec prostě neskousne a ty peníze jim dá bez dalších podmínek. EU to opravdu neskousla a byla to nenáviděná německá kancléřka, která bouchla do stolu a řekla, že na penzijní fondy se nesáhne. Té by měli kyperští penzisté děkovat dnem i nocí. Podmínky o vlastním podílu Kypru ale logicky zmírněny nebyly, takže část zaplatí ti, kteří se na Kypr zašívali před daněmi. S ruskými oligarchy, českými kmotry, německými spekulanty … se sveze možná i nějaký bohatší Kypřan, ale proč ne? Vklady do 100 tis. eur jsou zachráněny a daňová oáza vysychá. Není to nakonec za léta nespoutaného divokého mejdanu docela dobrý účet?

Imperialistům jde o to připravit o peníze Rusy a získat ložiska plynu u pobřeží Kypru

Vládám EU jde především o to připravit o peníze své vlastní daňové spekulanty. Evidentně o to jde i Rusům (ruské vládě). Proč by měl reprezentant jakéhokoli státu (pokud není placen mafiány) zachraňovat spekulanty, kteří z něj utíkají před daněmi? Naopak, ruské vládě se krach Kypru náramně hodí – jasný vzkaz oligarchům: Zůstaňte na matičce Rusi, jinak se vám zle povede! Co se týče plynu, je otázka, kolik a zda tam vůbec nějaký je. Pokus nabízet jakási ložiska plynu u Kypru Rusům, byl asi totálně mimo realitu. Na Sibiři jsou postaveny terminály na export zkapalněného ruského plynu do Ameriky, které zejí prázdnotou. Američané totiž začali těžit plyn břidlicový, a rázem se stali na dovozu nezávislými. Rusko má plynu tolik, že je pro ně v podstatě odpadem. To si jen naši distributoři vytvořili situaci, že plyn mohou neustále zdražovat. Kypřany prostě nezachrání ten plyn ani kdyby tam byl.

Dalo by se pokračovat bod za bodem, ale snad už tři zmíněné stačí. Situace kolem Kypru je opravdu divoká, ale není krizí EU ani eura. Je to jen krach jednoho vykutáleného projektu parazitujícího na větším ekonomickém celku. Nakonec to přiznal dojemně i jeden zoufalý bankéř, který přijde nejspíše o práci: Žili jsme si tu krásně, byla to pohádka, a teď tomu všemu bude konec! Poučení, že dluhy se nakonec přece jen platit musí. Chce tomu ale někdo skutečně naslouchat?