In-se-mi-ná-tor přichází!
“Říkají mu in-se-mi-ná-tor! Kudy chodí, tudy trousí,“ šeptla ještě jednou. Trochu obdivně. Její muž, stojící vedle ní, jen sarkasticky dodal: ”Amore, aspoň vidíš, proč máme tady v Itálii tolik blbejch...”
In-se-mi-ná-tor vypadal jako běžný mužský, jenom více nafintěný. Jeho pověst byla v porovnání s realitou evidentně nafouknutější. Jenže - ke mně ke kase přišel s medovými bonbónky za euro sedmdesát sedm. Ty kupují jen důchodci, střední generace bere ovocné Ricoly bez cukru a puberťáci zuby bělící pálivé žvýkačky. Medové bonbónky měly být asi vábidlem pro další oběť. Snad ne... proboha... pro mě?
Štrachal se poměrně dlouze ve své drobáskové peněžence. Nic. A pak s jakousi rozkoší hledal drobné po kapsách. Mezitím má známá s manželem odešli, za výrazného poťouchlého pomrkávání. Asi abych neotěhotněla hned na první dobrou či co.
Mužské schovky na drobné jsou oproti těm ženským rafinovanějším zřetelně jednodušší. Kapsy u kalhot či košil, anebo ty tajné, na které žena nikdy nepřijde. Pokoutně a umně srolované bankovky většinou ve vnitřních kapsičkách nikdy nevypraných bund (“Ne abys mi ji prala, nesmí se dávat do pračky - já si ji sám vykartáčuju, zlato!”).
In-se-mi-ná-to-ro-va hra očividně začala. Bylo mi trapně. Vrátila bych mu klidně i na papírovou padesátku, nejsem nějak stavěná na lovy beze zbraní. Obzvláště na kase v zimě a v příšerných teplákách. Teplých a hřejících. Ale stále příšerných.
Konečně v jakési - určitě rafinované - kapsičce našel mince, na cent přesně, a vtiskl mi je do dlaně. Jednu minci po druhé a koukal mi přitom do očí. Klopila jsem je - ach jo, kdyby mi známá alespoň těsně předtím neříkala o jeho pověsti, brala bych ho pouze za jakéhosi zpomaleného neškodného fouňu. Chca nechca, moje fantazie se rozjela...
Takhle okouněl pár týdnů. Kupoval si u mě stále tytéž medové bonbónky. Sladké vábilky. Pokaždé jsme prohodili pár neutrálních slov, tedy neutrálních z mé strany. On stále přihmuřoval oči, průměrný Ital, ale ta pověst...
Jeho pověst způsobila, že jsem si začala žehlit do práce i ty tepláky (párkrát omylem i s puky)!
Těsně po Novém roce jsem v rámci novoročního předsevzetí (že budu žít zdravěji, znáte to) běžela - no, skoro běžela - no dobrá, tak rychle šlapala - z krámu domů, a málem skončila na kapotě brzdícího auta, které vjelo předkem na chodník. Jakýsi pomatenec patrně. Z auta vyskočil sám velký in-se-mi-ná-tor, rozradostněný (podle jeho výrazu si svá novoroční předsevzení do mrtě splnil). Čapl mě za ruku a se slovy všeho nejlepšího po celý rok mě s nadšením políbil na obě tváře. Nic mimořádného. Takhle se zdravíme mezi sebou všichni, i chlapi s chlapama a ženské s ženskýma. Jenomže poté..
... poté mě významně plácl po zadku s potutelným: “Come stai? Jak se máš?”
Já, Marta prohry si připouštějícící a na výhry vůbec nemyslící, jsem překvapeně poskočila o deset cenťáků nejméně. In-se-mi-ná-tor? Ne, inseminátor pochybných myšlének nanejvýš. Chlapče, do mých očí své virtuální semínko nezasiješ ani omylem. “Já? Mám se dobře. A co ty, jak se máš?” mile jsem se usmála. Jsem ženská křehká, leč zmužilá a občas mužsky statečná.
Lapil? Nelapil. Rozpřáhla jsem se a ... a plácla na oplátku po zadku já jeho. Fest.
Vypískl jako gumová kachnička a poskočil ne o deset centimetrů, ale snad o metr. Rudý začal couvat zpět do auta. Zamávala jsem mu přímo přemile na rozloučenou a pokračovala v mém poloběhu. Teď již výrazně radostněji.
A inseminátor? Vídávám ho zřídka. Občas u nás koupí drobnůstku, ale už žádné sladké medové vábilky. Platí rychle, dlouho nezdrží. Venku mě pak zdraví uctivě, ale pokaždé raději z dálky. Pro jistotu.
Já jsem vyhrála všechny boje světa i svá novoroční předsevzetí, a nastolila jsem snad už trvalý mír. Tedy určitě v mé hlavě.
Akorát nevím, jak rozžehlit zpátky ty zatracené teplákové puky....
Marta Kučíková
Hudrám, hudráš, hudráme
„A jejich ricotta není český tvaroh a italský kmín není český,“ hudrám, neb na mě dolehla přistěhovalecká krize. Čas od času se nám to stává. Nám, holkám česko-slovenským,žijícím už nějaký rok v té báječné zemi italské.
Marta Kučíková
My, nedokonalé
„Váš pas, madam?” zeptá se úslužně český řidič před nástupem do autobusu. Jaká přímo vtělená zdvořilost jeho řidičského ducha, takřka italská!
Marta Kučíková
... je mi ho tak líto!
„Takovej vodflus je to,” říkám své známé, která kouká, jak kroužím kolem italského chlapíka výrazně mladšího než jsem já. Kroužím s mateřskou starostlivostí. Říkám mu pracovně „vodflus Gigi”. Není to hanlivé, ale typické.
Marta Kučíková
Sníst to, na co čůrá pes
“Písíkán” říká mi devadesátiletá rázná Maria, když se jí ptám, co dnes vaří. Každodenně obědvá těstoviny a dušenou fenyklovou bulvu, kterou střídá s pečenou čekankou. Opakuje mi: “Je jaro, tak tu všichni jíme písíkán!"
Marta Kučíková
Zlodějiii!
“Čmajzli mi peněženku,” blekotá ovíněný chlapík. Zapomněl ji v nezamčeném autě. Taky proč by auto zamykal, tady se totiž odedávna vůbec nekradlo. Jediným vysvětlením je, že mu peněženku z auta vzala jeho exmanželka.
Další články autora |
Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život
Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...
Policie zabavila 300 milionů na nákup vojenského materiálu pro Ukrajinu
Premium Česká policie v tichosti řeší třaskavý případ, který může mít negativní dopad na zbrojní obchody...
Velký podfuk s výsluhou, nemocenská i v civilu. Policisté obírají stát o miliony
Premium Státu rapidně rostou výplaty výsluh pro policisty, hasiče, celníky či dozorce. Loni Česká republika...
Povodně zpustošily západní Čechy. Zasahovaly vrtulníky, sesuv zastavil trať
Části Česka o víkendu zasáhly bouřky provázené místy silným deštěm. Zejména na jihozápadě Čech...
Turek pod tlakem. Promazal sítě, ruší debaty. Zdviženou pravici řeší policie
Lídr kandidátky Přísahy a Motoristů sobě Filip Turek se nezúčastní posledních debat před...
Odvolili lídři stran. Klaus dal hlas těm, kdo nekývají „násilné integraci“ Evropy
V Česku začaly volby do Evropského parlamentu. Lidé mohou do dnešní desáté hodiny vybírat z 30...
KOMENTÁŘ: O čem že je to referendum? Mnohem více jde o psychologický efekt
Premium Už páté volby do Evropského parlamentu startují. Volíme sice do Evropy, ale tradičně si tím...
Autobus s lidmi na blikající přejezd nenajel, koriguje policie líčení svědkyně
S vážným podezřením se v dubnu obrátila na policii žena a popsala jí, že autobus jedoucí z Brna ve...
Jsou na nás moc dobří, stěžují si ruští blogeři na ukrajinské drony a operátory
Ačkoli se Moskvě v posledních týdnech podařilo postoupit na několika úsecích ukrajinské frontové...
Díky této chůvičce už nikdy s miminkem neprobdíte noc!
Rodiče budou jistě souhlasit, že vybrat tu správnou dětskou chůvičku je občas dost fuška. Abychom vám pomohli s rozhodnutím, naše dvě redaktorky...
- Počet článků 91
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 8507x
- Italské jednohubky (2017 - Mladá fronta)
- Italské dvojhubky (2018 - Mladá fronta)
- Po italsku do hubky (2019 - Mladá fronta)
- Z mého severoitalského deníku (2020 - Ikar).
- Italské trojhubky (2021 - Ikar)
- Italské mentolky (2023 - Ikar)
Tímto vám všem, kteří jste mě četli a čtete, opravdu ze srdce děkuji, protože vy za to můžete. GRAZIE!!!!
Mějte veselé a láskyplné dny. Vaše Marta
kontakt: marta.kucikova@gmail.com