kOmický blog CCCXXXIV.
Tramvají jezdím pro nedostatek příležitostí zřídka; využívám totiž služeb soukromého řídiče, se kterým (náhodou) sdílím nejen příjmení. Nicméně k občasným nutným výletům do centra města jednoznačně upředostňuji hromadnou dopravu před individuální - eliminuji tím nutnost domluvit se s parkovacím systémem, v jehož zónách se dosud neorientuji.
Darované hodinky byly příčinou hned dvou krátkých cest z periferie, kde je lokalizována naše kancelář, do civilizace. Poprvé jsem se vydala k hodináři za účelem zkrácení kovového pásku v poplední pauze, přičemž na místě jsem zaraženě hleděla na ceduli ZAVŘENO. Bližším průzkumem bylo zjištěno, že se dvouhodinová přestávka v práci váže k probíhající rekonstrukci náměstí, stejně jako zkrácena provozní doba odpoledne. Za cenu jízdného fajn poznání.
Po dvou dnech (a několika dotazech milého chotě na osud daru) jsem cestu hromadnou dopravu zopakovala. Z okna od pracovního stolu byl zaznamenán výskyt zájemců o jízdu na zastávce, což věstilo brzký příjezd spoje. Bezprostředně po opouštění budovy bylo již možné zahlédnout přijíždějící tramvaj. V rozporu s business image jsem se dvěma skoky ocitla ve vstupu do podchodu a překotně zdolala schody. Zběsilým úprkem pod rychlostní komunikací jsem vyprovokovala k témuž muže přicházejícího zvolna z protisměru - zahlédl kolejové vozidlo v zastávce a bral schody pod dvou.
Jeho počínání mi bylo záchranou, neboť řidiče dostatečně zdržel, abych po mocném odrazu přistála mezi cestujícími, odpípla si jízdné a - lehce zrudlá a zadýchaná - uctivě hlasitě poděkovala (pobavně pozorována doboru polovinou přítomných).
Když se mi zklidnil tep, prohlédla jsem si i já zbytek osazenstva nejevícího žádné výrazné znaky mimo zhroucených páteří. U hřbitova však přistoupily dvě slečny, které vzbudily všeobecný zájem. Kraťásky, crop top, věk kolem sedmnácti... a rty napíchané botoxem. Jejich dva přibližně vrstvevníci stojící opodál jejich exteriér nedosatečně tiše hodnotili, přičemž vylepšení stylu "na kačera" nekomentovali nijak lichotivě. V tomto směru vykazují chlapci více rozumu sázejíc více na přirozenou krásu.
Cesta k hodináři vyžadovala přestup - nebo pěší tůru v délce jedné zastávky. Normálně bych volila druhou variantu, ale náměstí vylepšené četnými výkopy a současně přijíždějící potřebný spoj mě přesvědčily o opaku. Po nástupu zadními dveřmi do zaplněného vozidla jsem opět bezkontaktně uhradila jízdné, načež slyším z dálky velmi známý hlas.
Jediná celá identifikovaná věta zněla doslova: "Rodiče nemají energii ho vychovávat". Mírným vyhlédnutím bylo zjištěno (podle cípu bundy a dlouhých vlasů), že se skutečně jedná o mého nejstaršího potomka, kriticky kometnujícího náš přístup k jeho mladšímu bratrovi. Obsazenost vozdila neumožňovala se k němu přiblížit a nejbližší zastávce jsem musela vystoupit.
Vyřídila jsem upravu kovového pásku časostroje na své útlé zápěstí a zamířila zpět. Cestou jsem památnou větu hodnou otce Fourase poslala synkovi prostřednictvím SMS. Odpověď přišla obratem - "Čím jedeš?". Následovaná zprávou "A neříkej, že to není pravda". Kdyby jen věděl, na co vše mi energie schází...
Musela jsem se ale smát, což možná připadalo zvláštní mým novým spolucestujícím. Po odeslání zprávy "Neříkám" jsem se s novými hodinkami na ruce vrátila zpět do pracovního procesu. Zvláštní náhody, které se dokáží stát během ojedinělé jízdy za jedinou zastávku. Evidentě osud chtěl, abych sdělení zachytila; nějak se s tím poperu.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDXCVI.
Nikdy nebuď první, nikdy nebuď poslední a nikdy se nikam nehlas dobrovolně. Bohužel se touto univerzální poučkou neumím dostatečně řídit.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDXCV.
Po důkladné přípravě jsme navázali na pracovní vzepětí s takovým nasazením, že manžel zlomil údajně nezničitený rýč.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDXCIV.
Zatímco výkopy nadále ozvláštňují svojí přítomností nádvoří našeho velkopanského sídla, rodina svorně prchá.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDXCIII.
Konstatování, že je třeba se dítěti věnovat, je celkem k ničemu, neuvede-li se od praxe. K naší rodičovské cti možno zmínit, že se o to pokoušíme.
Jana Kozubíková
kOmický blog CDXCII.
Odříkaného největší krajíc - aneb pokud jsem chtěla trávit víkendy doma prací, vybrala jsem si nesprávně.
Další články autora |
Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky
Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím
Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...
Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali
Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...
Vrtulník íránského prezidenta havaroval v mlze, záchranáři po něm pátrají
Aktualizujeme Na severozápadě Íránu pokračuje rozsáhlá záchranná operace poté, co zde zmizel vrtulník s íránským...
Závěr hokejového finále sledovalo v České televizi tři a půl milionu lidí
Závěrečné minuty nedělního finálového zápasu mistrovství světa v hokeji mezi Českem a Švýcarskem...
KOMENTÁŘ: Eurovolby ukážou, kdo v cíli urve lepší pozici pro start sněmovních
Premium Casting na 21 českých poslanců pro Brusel je při vší úctě jenom generálka na volby parlamentní. Co...
Arcibiskup vede Armény proti vládě. Policie zadržela přes 200 lidí
Policie v Arménii zadržela 226 lidí, kteří se během protivládních demonstrací pokoušeli blokovat...
Petr Mach
Petr Mach byl v letech 2014 až 2019 europoslancem zvoleným za Stranu svobodných občanů. Mach tuto...
Ve výhradním zastoupení klienta nabízíme k prodeji zasíťovaný stavební pozemek o výměře 1004 m2 v ob
Brtnice - Příseka, okres Jihlava
4 226 840 Kč
- Počet článků 517
- Celková karma 12,70
- Průměrná čtenost 323x