kOmický blog CDXCIV.

Zatímco výkopy nadále ozvláštňují svojí přítomností nádvoří našeho velkopanského sídla, rodina svorně prchá.

Aby zamezil předčasnému ukončení rekonstrukčních prací, odvezl drahý choť o víkendu následujícím po romantickém wellness pobytu nejstaršího synka na ryby a zbytek rodiny (včetně psa) dalekou k Broumovou. Protestovala především dcera.

Od kritiky postupu zákonného protějšku mě zdržovaly především intenzivně se připomínající bolesti břicha. Nicméně plánovaná přítomnost kamaráda lékaře ve stejném penzionu podvědomně zvyšovala mé naděje na přežití.

Nekonečnou cestu, kterou mírně vylepšoval pouze obchvat Svitav, jsem na předním sedadle prospala. Cílem (ke zklamání nejmladšího potomka) nebylo ubytování, ale jízdárna v Hejtmánkovicích, kde – za účelem zatraktvinění pobytu s rodiči a bratrem - domluvil otec dceři vyjížďku na fríském koni. Přes počáteční nevoli tím tatínek u své holčičky zabodoval.

Večer získal nečekanou náplň, neb jsme – již ve společnosti přátel – svorně fandili národnímu mužstvu při hokeji. Překvapením byl i výsledek. Ale vše vybledlo s ranní obětí manžela, který se v pět ráno prvně v životě vydal venčit našeho čtyřnožce; pravděpodobně jako dar k jeho třetím narozeninám.

Po snídani jsme v užší sestavě zdolali Ostaš, kde muž předchozího dne málem díky vybité baterii ztratil dron. Dcera pak vlakem zamířilia zpět k moravské metropoli na Majáles, zatímco my hromadně poznávali krásy Teplických skal.

Mírně nás překvapil turniket a déšť, ale nevlídné počasí lehce redukovalo příliv návštěvníků. Zabodoval pes, který se nečekaně projevil jako zdatný lezec. Dcera kamarádů jej většinu odpoledne pyšně vodila na vodítku, jakkoli váhovou převahou nad ním neoplývala.

V závěru dne nás nadšený otec rodiny vytáhl ještě ke zříceníně kostela Panny Marie, který jsme pro omezené možnosti parkování dobývali skrze ohradu s avizovaným stádem skotu. Díky tichým motlitbám (či nepřítomnosti hovězího dobytka) jsme vrcholu i trosek kostela dosáhli beze ztrát.

Večer proběhl opět hokejově, abychom ráno plni sil mohli Kovářovou roklí vystoupat na Hvězdu. Jistě mi k tomu pomohla bezlepková snídaně sestávající z toastů a lívanců, která současně minimalizovala schopnost další konzumace v krásné historické hospůdce (a snížila tím víkendový konečný účet).

Po sestupu z výšin nás čekal vysilující návrat v nekonečném štrůdlu aut, aniž jsme viděli broumovský klášter. Časovou ztrátu zapříčiněnou vyzvedáváním rybáře u řeky nesl těžce nejmladší potomek dožadující se celou cestu (po dobu bdělosti) slíbené zmrzliny. Ačkoli na prvních kilometrech byla Zmrzlina z Opočna na každém rohu, nakonec prcek obdržel leďnáka až z hospody v poslední vesnici.

Dcera samostatně přežila návrat vlakem i hromadně Majáles. Syn chytil pěkného kapra. A po dobu naší nepřítomnosti se na výkopech ve dvoře vůbec nic nezměnilo.