Že by VUML ještě existoval?

Naivně jsem se domníval, že nikoliv. Nicméně jsem poslední dobou na pochybách. Chování mnoha politiků a osob veřejných totiž nasvědčuje opaku. Je zde najednou mnoho „činitelů“, kteří splňují určitá kritéria.

Jsou totiž plně přesvědčeni o vlastní neomylnosti. Respektive o neotřesitelné víře ve vládnoucí garnituru, ke které se plně hlásí ve snaze stát se platným členem této novodobé „elitní“ společnosti. Není divu, přináší to určitá privilegia, mimo jiné třeba i rozhodování o věcech, které jsou velmi vzdáleny nejen jejich vzdělání ale i intelektu.

Omlouvám se, zde jedno vysvětlení pro mladší ročníky. Co byl, a právě možná ještě je VUML. Oficiálně Večerní univerzita marxismu-leninismu. V podstatě nejvyšší stupeň vzdělání za panování komunismu v Čechách. Absolventům byl totiž vystaven glejt, který je přímo opravňoval rozumět všem oborům lidského konání a tím je predikoval činit všechna rozhodnutí pro blaho lidu a státu.

Takže onen vybraný a proškolený jedinec mohl být jednoho dne ředitelem železárny, pak třeba dohlížet na produkci dámského prádla a případně si odskočit a řídit výrobu nábytku. Byl to vlastně takový „universál“ věrně sloužící straně a vládě. Pravda, občas se objevil i jedinec, který byl buď „pomýlený“ či za takového označen. Prostě odpadlík trpící syndromem samostatného uvažování. To bylo nezbytně nutné rázně zakročit a ze spolku věrných soudruhů ho vyloučit. Jeho „kvalifikace“ byla pak snížena na úroveň pomocného dělníka.

Pozoruhodné však bylo, že na tomto společenském stupni si mohl myslet co chtěl, a i říkat co chtěl. Stal se totiž posilou proletariátu, k jehož příslušníkům se i „VUMLOVé“ chovali celkem slušně a s respektem. Zažil jsem i to, že takovým „odpadlíkům“ bylo i vykáno. Ano, byla to zajímavá doba, pokud se jeden zajímal o společenské struktury a osobní svobody.

Ale k dnešku. Mám tedy podezření, že v naší společnosti existuje určité politické podzemí, kde tato univerzita existuje a její učení o neomylnosti vládnoucí strany je i nadále šířeno. Pravda ne strany komunistické, ale žijeme v době virových mutací, takže asi není problém jméno „vedoucí“ politické strany dosadit dle potřeby.

Jinak si totiž nedokážu vysvětlit prohlášení a postoje členů vlády na odchodu, která i nadále šíří neomylnost stranické politiky. A to, jak co se týče minulosti, tak současnosti, a dokonce i budoucnosti. Jak jinak si vysvětlit ono skoro shora osvícené chování pana Vojtěcha, paní Maláčové, a i ostatních souputníků. Konkrétně. Pan Vojtěch prosazuje zákon, který bude budoucí vládou zrušen. Paní Maláčová označuje prohlášení budoucí vlády, že by chtěla chránit práva občanů za populismus. Vskutku pozoruhodné a budící ne zrovna veselé reminiscence.

A pak je tu třeba zajímavá postava hovořící za všechny lékaře. S rozhodností sobě vlastní označil všechny kolegy, kteří jsou jiného názoru, než je ten, který někde našel a si přivlastnil, za „léčitele“. Tedy felčary. Osobně mám velkou úctu k povolání lékařů. A to v každé době. A nerad bych na svém postoji něco měnil. A proto bych byl velmi rád, aby tento z mého pohledu nehezký škraloup na jejich pověsti odstranili. Aby mi bylo rozuměno, v nejhorším se raději svěřím do rukou felčarů než členům prapodivného ideologicky zabarveného seskupení.   

A abych se vrátil k prapůvodní otázce. Zde tedy VUML ještě existuje. Domnívám se, že zde nám s odpovědí nikdo nepomůže. O tom, zda tomu tak je nebo není si v současné době rozhoduje každý sám pro sebe. A za sebe tedy dodám, že bych se rád mýlil.