Tedy ve skutečnosti mám na mysli proces morálního rozkladu obyvatel Lánské obory a logicky i Hradu. Příčiny mohou být různé, ale v dnešní době je pojem virus jakýsi módní trend, kterým se dá vše vysvětlit.
A nejen to. Možné je tímto pojmem omluvit i vládní jednání a činnou nečinnost. Každopádně je také dobrá šance na toho prevíta svalit veškerou vinu. Ale jak je to v té oboře? Jistě existují i jiná vysvětlení. Třeba je to i ta prazvláštní a ojedinělá aura vznášející se kolem postavy našeho snad Bohem seslaného vševědoucího nejvyššího soudce nad morálkou, intelektem a věděním.
Co mne ponouklo ke psaní těchto řádek? Jedna malá zprávička, která možná již zapadla do zapomnění. Pro mne měla skoro příchuť černého humoru. O co šlo? Nu, dva členové ochranky našeho nejvyššího prý kradli munici a nějak ji pokoutně prodávali. V podstatě směšná záležitost. Tedy u nás doma. Jen si prostě vzali příklad z nejbližšího okolí.
Ano, u nás doma. Není to trochu smutné? Ale co by jim jeden mohl vyčítat, když jistě postřehli, že třeba byl potrestán ústavní soud za to, že bdí nad zachováváním našich základních práv. Když asi denně, stojíce v pozadí, musí být svědky toho, že existují občané, pro které je právě ústava a legislativa vůbec jen snůška nesmyslů zatěžující jejich život. Asi tak jako třeba blechy a štěnice.
Příklad zcela příhodný, protože se domnívají, že je možné vše pro ně obtěžující prostě zamáčknout prstem, či postříkat nějakou „desinfekcí“ v podobě proudu slov hovořící o jejich nevině a ryzím charakteru. Popřípadě se do té „obhajoby“ dá přimíchat i zaručeně existující spiknutí a neuplyne jistě dlouho a na řadu přijdou i mimozemšťané.
A teď si představte, že takové osoby prapodivných charakterů máte chránit. Vždyť si musíte připadat jako méněcenný, úplně neschopný, prostě nečinně přihlížející, který se jaksi sám vymezuje z okruhu „vyvolených“. Prostě dostanete pocit, že se musíte nějak bránit, ba možná i zavděčit. Třeba ukradnout prezidenta. To by přeci šlo. Ale hned vám asi dojde, že ho nikde neprodáte a on vám zůstane na krku. Smutné to zjištění.
Takže raději ukradnete tu munici. Ta se dá dobře prodat. A co dál? No, nic. Jen jste učinili pokus dostat se mezi vyvolené. Třeba si získat i jejich vážnost a pravděpodobně i ochranu. Oni vám jistě poradí, jak to zaonačit. Třeba k tomu pomůže i stav nouze. Pravda, vždyť jste jednali ve stavu nouze. Krajní nouze. Šlo přeci o záchranu sociální integrity, a to je velice důležitý faktor.
Možná, že vás i napadlo, co si o tom pomyslý řadový občan? Jo, to je svízel. Jistě se najdou tací, kteří vás odsoudí, minimálně morálně. Ale jsou i jiní, kteří vám možná budou tleskat. Prostě naplníte jejich sny o tom, jak to má v Lánské oboře a na Hradě fungovat. Poměr těch a oněch je zatím nejistý. Ale to je již riziko každého podnikání. I když nutno připomenout, že se jedná o obchodní činnost, která je zatím všeobecné posuzována jako legální. U nás doma.
Ale přeci jenom by se jeden měl zamyslet sám nad sebou. Stálo to opravdu zato? Vždyť si můžete vysloužit i všeobecný posměch. Hlavně u těch, ke kterým jste se chtěl přiřadit. Pro ně totiž zůstanete ubohý troškař. Ano, takový je život u nás doma. Jak z toho? No, třeba by se dalo ukrást pár tanků, nebo letadel. To už by bylo něco jiného. U nás doma. Ale pozor! Nelezte nikomu do zelí.
