Vládou organizovaný chaos bude pokračovat!

Tak nějak jsem porozuměl poslednímu sdělení našeho největšího odborníka zodpovědného za zdraví a životy občanů. Bylo jako vždy poněkud rozporuplné. Tedy vláda se chystá dělat něco co by neměla.

Vlastně tedy docela obvyklé řešení pro její vládnutí. Ale popořádku. Situace je opravdu vážná, nemocnice jsou na pokraji sil. A to ve všech oblastech. To již nějak víme. Pravdou je i to, že množství nakažených stoupá. Hlavně zásluhou mutujícího viru, který se brání našim mnohdy naivním snahám o jeho likvidaci. A podle opatrného tvrzení pana ministra, bude ještě hůř.

Přesto se uvažuje o otvírání obchodů a škol. To je velmi dobrá zpráva slibující určitou naději pro návrat k normálnímu životu, který by konečně zachránil, respektive obnovil, mnohé životně důležité funkce, bez kterých se dlouhodobě společnost neobejde a potřebuje je pro vlastní přežití.

Zároveň však bylo konstatováno, že to by se nemělo týkat „červených“ okresů a krajů. Aha. To zní sice logicky, ale když se vezme v potaz předchozí sdělení o rychlosti šíření infekce, tak to zároveň znamená, že se to „uvolnění“ asi nebude nikoho týkat, respektive bude mít životnost jen několik dnů. A to samé by asi mělo platit i o otevření škol, ke kterému by vlastně ani nemohlo dojít. Takže si všichni dělejme starosti jak to vše, tedy to „uvolnění“ budeme organizovat. Pokud možno detailně a neopomenout žádnou výjimku, že.

Není možno nezdůraznit, že pan Blatný opět připomenul, že vše nezávisí na vládě a jejích opatření a nařízení, ale na tom, že se všeobecně nedodržují a tím jsme na tom tak, jak jsme, tedy špatně. K tomu se ostatně vyjádřila naše hlavní hygienička. Sice trochu na úrovni mateřské školy, ale na to jsme již zvyklí. Neopomenula pochopitelně zdůraznit, že třeba sahání si na roušku či respirátor, je jedním ze základních prohřešků, které nás ohrožují.

Věřím jí. Jenom jsem se trochu smutně bavil tím, že sám pan ministr byl nucen si respirátor skoro každých 30 vteřin rukou posunout tak, aby mu zakrýval nos. Opravdu ho nechci tímto zesměšňovat, či ona nařízení, ale spíše poukázat na to, že pro řadového občana není skoro možné, pokud opustí domov, dodržovat hygienická opatření, která by plně podpořila funkci jak roušky, tak respirátoru. Obé pak spíše slouží k pohodlnému transportu toho virového hajzlíka, což on plně využívá, jak dokazují ona čísla.

Jo, a pak tu máme to testování. Bez ohledu na jeho spolehlivost se ještě nikdo vlastně neujednotil na tom, jaký má smysl. Tedy v jednom ano. Pokud má někdo příznaky nákazy, tak slouží jako potvrzení této skutečnosti. Ale jak se pohlíží na ty „negativní“ občany? Různě. Některý se musí testovat prakticky každý den, jiný každý druhý den, támhleten jednou za týden a myslím, že jsou tací, kterým to postačí jednou za dva týdny. On totiž již každý ví, vyjma naší vlády, že být negativní, tedy pokud test nelže, je to hodnota okamžitá, která již v příštích hodinách nemusí platit a nikdo by se neměl na tu „negativitu“ spoléhat.

Neméně zajímavé je i sdělení paní hlavní hygieničky asi před dvěma dny, že ten, který se jen na vteřinku mihnul kolem osoby, která je podezřelá být nakažena „britským“ virem, musí do karantény. A to bez ohledu na roušku, respirátor, prodělané covidové onemocnění či vakcinaci. A pan ministr nám dnes sdělil, že té druhé mutace je mezi obyvatelstvem asi tak 40 procent a možná v některých oblastech až 80 procent. Takže defacto musíme asi všichni do karantény. Okamžitě. Asi hlavně všechen zdravotní personál. Logické, že?

Upřímně řečeno, občane, nemáš to lehké. Zvláště, když vláda jaksi naznačuje, že by i byla ochotna činit to, co si občan přeje. Jistě, je jaksi s rozumem v koncích. Nu, ona ho nikdy moc neměla. Ale teď se obrací na každého jedince, aby se prý choval rozumně. Že by snad měl používat zdravý rozum? To by nebyl špatný nápad, pokud by se ještě vědělo, co to vlastně znamená. Měl by snad každý uvažovat tak, jak doposavad nesměl?

To by se nemuselo vyplatit. Zvláště poté, co byl občan dlouhé měsíce oblbován jak vládou, tak mediálním světem. A to trvá, jak vidno dodnes. Po pravdě řečeno, tak je náš život řízen strachem, panikou a nevědomostí. A k tomu se ještě přidávají mocenské choutky a snaha z toho všeho vytřískat peníze. A bude asi dlouho trvat, než se vzchopíme natolik, abychom správně ohodnotili realitu a konečně se rozhodli, kolik musíme opravdu obětovat, abychom obnovili životaschopnost naší společnosti, která je již v opravdovém a vážném ohrožení, a to v absolutní šíři celého našeho bytí.

A bylo by asi ne nerozumné dát si velký pozor na ty, kteří nám budou tvrdit, že nejlepší cestou je svrhnout vládu. To je ta nejhloupější a nejproradnější cesta, kterou bychom se mohli vydat. Ne, že by si to nezasloužila, více než každá předešlá. Jenže si musíme uvědomit, že jsme se prozatím vždy rozhodli pro vládu ještě horší. Takže nejdříve v klidu popřemýšlet o tom, jaké jsou naše představy o vládnutí, demokracii, a hlavně o lidské hlouposti, kterou mnohdy i slepě obdivujeme.