Pane Babiši, neříkejte, že tomu ještě rozumíte!

Tak Ministerstvo kultury dostalo pokutu 426 miliónů. Pan ministr to přijal se lehkým úsměvem a s jistým zadostiučiněním. Proč ne, jeho úřad je trestán za něco, co se událo mimo jeho kompetenci, tedy v době, kdy tomuto spolku ještě nešéfoval. Svým způsobem dal najevo, že řada jeho podřízených je asi odborně neodborná a vzdělaně nevzdělaná, tedy jaksi nekompetentní.

Ale teď dostali hlupáci pokutu a vše se změní. Tedy, tak dalece jsem si postoj pana ministra vyložil. Ne tak úplně. Já si myslím, že stát je hlupák a já se na to musím koukat a platit. Pokutu jsem vlastně dostal i já a ostatně každý slušný občan platící daně. Ty milióny budou přeci chybět právě tam, kam jsme je jako poplatníci poslali a kde jich je tak strašně zapotřebí, tedy v kultuře. Jenže možná, že je to dobře, že na tu osvětu stát nebude mít, protože kulturně vzdělaný občan je osobou nebezpečnou, klade moc otázek a je na cestě porozumět tomuto zvláštnímu státnímu ekonomickému systému.

Ono totiž pochopit, že jedna část státního aparátu finančně trestá tu druhou, není jen tak. Se vší pravděpodobností se totiž nepohne ani jedna jediná koruna. Ty milióny by totiž chyběly v naplánovaném, takže bude nutno asi založit zvláštní státní fond, ze kterého by se takové pokuty mohly platit, protože jinak bychom měli v těch rozpočtech pěkný zmatek. Ony by se totiž ty chybějící peníze musely nějak ušetřit a to by asi nastal nezvladatelný boj o to, kdo musí otevřít kapsu.

Jediné spravedlivé by vlastně bylo, že se ušetří na platech ministerských úředníků. Panebože, to by snad došlo i k revoluci. Vlastně jen k pokusu, protože vzájemně si dokazovat, kdo je ten větší hlupák ve státních službách zakazuje etika ministerského úředníka. Je to takový druh solidarity mezi viníky. Ale něco se udělat musí. Takže se právě předhodí občanům to divadélko s tou pokutou.

Je to takové pěkné gesto. Vypadá to, jakoby se někdo staral o pořádek. Jakoby někdo dohlížel na to, aby se veřejné peníze někde neztrácely. Ve skutečnosti se ale občan jen doví, že někam zmizely. Možná, že by bylo i na místě se dovědět, kam zmizí zase těch 426 miliónů, které si přivlastní jiní státní „odborníci“ z té pokuty. Možná, že zase nějak zmizí a že za to zase bude nějaká pokuta. V tom aby se čert vyznal.  

Přímo se ale hrozím toho, že náš státní aparát dospěl tak daleko, že disponuje virtuálními penězi tak, jako převážná část finančního světa, který, jak již víme, nemá se skutečným životem nic společného. Leda to, že je všeobecným ohrožením pro všechny poctivě pracující. To bychom však měli situaci, kdy stát vlastně není hlupákem, ale profesionálním výrobcem hodnot postrádajících veškerou hodnotovou substanci.

Tím bychom však dospěli ke stádiu, kdy tím jediným hlupákem je poctivý občan, který je vlastním státem vydírán. Státní úředníci mu plundrují kapsy jak se jim zlíbí, nic jiného na starosti nemají, vyjma toho neustále dokazovat, že jednají ze zákona. Včetně toho, že se podle zákona navzájem i trestají. Tedy dle hesla: Já na bráchu, brácha na mne. Nevím, dá se tomu ještě říkat vyspělá a spravedlivá společnost?  Takže otázka nakonec:

Je stát opravdu hlupák, nebo jsme již státem hlupáků?