Nemáme lékaře? Nevadí, máme experty!

Jsme národem expertů. Denně nás zahlcují statistikou, odbornou analýzou a vůbec nám poradí ve všem, neúnavně vysvětlují proč a jak. Tedy problémy neřeší. To ne. A tak tu teď prostě stojíme a nevěřícně koukáme, že nemáme lékaře.

Ale kupodivu mediálních poradců, politologů, geopolitologů, marketingových expertů a všech možných „odborníků“ máme jak hub po dešti. Jeden by řekl, že u nás prší pořád. Většinou to jsou vysoce studovaní specialisté na řešení uměle vytvořených problémů. A aby to vše fungovalo, tak mnozí z nich se právě specializují na jejich produkci. A snad pracují i do zásoby, aby jako nedošlo k nějaké krizi.

Jistě nám i vysvětlí, kdo za to může, že tu ležíme obrazně řečeno se zlomenou nohou. Vsadím se, že nám objasní, že to není naše vina, ale někoho jiného, nám zcela neznámého. Možná, že je to někdo tisíce kilometrů od nás. Pochopitelně, že se i o to dohadují. Většinou je to pak problém pro geopolitology. Ale ti se hned zase hádají zda nám tu nohu zlámal někdo ze západu či z východu. Představa, že by za to mohlo, opět obrazně řečeno, třeba náledí, je jim ale vzdálená.
  
Nicméně se jistě ujednotí na názoru, že najít někoho, kdo nám tu nohu napraví, je prý den ze dne těžší. A prý to kupodivu nikdo zavčasu nepostřehl, protože prý žádná statistika neobsahovala červená blikající čísla. Pravda těch vrabčáků, kteří o tom švitořili, se nikdo neptal. Ale možná, že to bude i tím, že si každý „rozumný“ politik již opatřil a řádně zajistil nějakého soukromého lékaře. Tím si problém vyřešil sám pro sebe a mohl se pak bez zábran plně věnovat veřejné činnosti k našemu "prospěchu".

Ta se ale neobejde bez shora zmiňovaných studovaných objevitelů problémů. A protože těch, kteří se chtějí živit politikou neustále přibývá, tak bylo asi zapotřebí zvýšit produkci dalších neproduktivních vzdělanců. Hlavně těch, kteří se dobře vyznají ve virtuálním světě, do kterého jsme pomalu přesouváni. Já už bych odhadoval, že každý politik potřebuje asi stovku poradců. Hlavně těch, kteří dělají dobrou figuru v médiích.

Kupodivu nikdo nepostřehl, že asi převážná část neustále přibývajících nemocí je důsledek aktivní činnosti právě všech těch zmiňovaných. Šíří strach, neváhají jít ani na pokraj hysterie, hrají si s našimi emocemi, ničí naši duševní rovnováhu. Svým negativismem ovládli už i naši kulturu, která kdysi pomáhala přežít i to nejhorší. A ti lékaři, pokud tedy neutekli, musí pracovat 16 hodin denně, aby škody, které na nás páchají tito samozvaní experti, nějak napravili.

Jak z toho ven? Prevence je prý dobrá. Takže proč poněkud neomezit aktivitu těch, kteří z nás dělají lidské trosky. Třeba i ty manažery, kteří při „odborné“ produkci svých miliónů také vyrábějí opotřebované pracovní jednotky nenacházející dalšího uplatnění. A zavřít pusu těm politikům, kteří v nás vzbuzují pocity nejistoty a šíří v nás strach z budoucnosti. Pokud to dokážeme, tak stav nemocnosti určitě poklesne.

Nebylo by také na škodu omezit trochu té „svobody“. Je opravdu dobré, aby za veřejné peníze studoval kdekdo kdeco? Bez ohledu na to, zda bude potřebný pro naši společnosti? Či zda bude opět živen daňovými poplatníky? Je opravdu tak nedemokratické, když se bude dbát, aby si mladí lidé osvojili vědomosti, které jsou pro budoucnost nás všech nezbytné?

Ale  do svědomí by si měla sáhnout i obec lékařská. Nevím jak u nás, ale v Německu je veřejným tajemstvím, že asi tak polovina lékařských výkonů, včetně operací, se dělá jenom kvůli zisku. Není důvodu nevěřit, že by tímto „marketingovým“ virem nebylo infikováno i naše zdravotnictví.

Takže si myslet, že za nedostatek lékařů mohou jen nízké platy, je trochu jednoduché a zavádějící tvrzení, asi opět takový problémový produkt  nějakých „odborníků“. Naše společnost nemá jen zlámanou nohu, je nemocná, potřebuje léčit. Ale k tomu jsou zapotřebí ti skuteční odborníci a nejen z lékařského oboru.