Dříve elita, dnes ksindl…
Nikoli však jako projev něčeho elitářského. Nikdy jsem se nepovažoval za něco obzvláštního. Vždy jsem se skláněl přes umem těch, kteří byli špičkoví odborníci ve svých oborech. Dokonce jsem považoval jejich práci za mnohem důležitější pro společnost, než byla má vlastní. Nicméně jsem se vždy domníval, že bez mé práce se společnost také neobejde, dokonce, že je důležitým a nezbytným měřítkem její úrovně.
Politická „kultura“ v Česku mne však o tento status z ničeho nic připravila. Stal jsem se ksindlem. Tedy alespoň podle vyjádření mnoha nejvyšších politiků, jejichž názorovým vůdcem je se vší pravděpodobností jistý pan Okamura. Způsob jeho opovržlivého a urážejícího vyjadřování připomíná přísloví: Zloděj křičí: Chyťte zloděje.
Nemíním se zabývat jeho osobou jako takovou. Myslím, že lidé poznamenaní během životem, který je poučil, by měli dospět k názoru, že je to bezcharakterní osoba společensky značně nebezpečná. Pokud bych se tímto stavem hlouběji zabýval, spíše byl si dělal starosti o ty, kteří mu skočí na lep.
V této souvislosti je nezbytně nutné se zmínit i tom, že ve společnostech, kde existuje poněkud přesnější představa o demokracii, by podobné osoby čelili desítkám žalob pro urážku a jejich „volební“ projevy by se staly nekonečným výčtem omluv. Ne tak u nás v Česku. My jsme prostě jiní.
Nechceme si připustit, že, pokud se jedná o úroveň naší demokracie, nacházíme se na úrovni základní školy. Ještě úplně nechápeme význam základních pojmů. Každý si ho vykládá po svém. Stačí se jen zamyslet nad tím, kolik výkladů existuje pro „svobodu slova“. Je to spíše snůška protiřečících se nesmyslů, které jen dokazují, že jsme ztratili jakýkoli pojem o morálce, že nemáme měřítka, která by nám napomohla rozpoznat dobro od zla.
A tady je kámen úrazu. Kvalita novinářů přímo souvisí s kulturní úrovní společnosti. Je to ona, která si vychovává tuto „elitu“ k obrazu svému. Jestliže se někdo chce věnovat matematice, musí přijmout základní pravidla charakterizující tento obor. Banálním příkladem je fakt, že jsme se dohodli, že 1 + 1 = 2. My však žijeme a řídíme společnost v atmosféře, kdy může být uznávaným a mnohdy i oslavovaným výsledkem nula, či dle potřeby i trojka.
Jak je tedy možno vychovávat novináře, kde základem výuky jsou vlastně společenské normy, když tyto vlastně neexistují, či jsou tak dalece variabilní, že není možno se jimi řídit. Nehledě na to, že tyto normy jsou právě znásilňovány tak, aby se vždy dospělo k výsledku, který je předem určen.
Společnost jako taková netouží po pravdě, spíše tisíce jedinců hledají podporu pro vlastní názor bez ohledu na to, jakou má hodnotu a společenský význam. Pak je jakékoli odlišné tvrzení prostě označeno za lež. Nenastává žádná tvůrčí diskuse, kde by se hledal optimální kompromis, jenž by měl všeobecnou kvalitu a hodnotu. Je to jen boj o výslunní, moc, peníze. Fakt, který jen ukazuje, jak se vzdalujeme od touhy po demokratické společnosti.
Chléb a hry ovládají naši společnost. Milujeme a obdivujeme nesmyslná společenská a politická střetnutí, čím absurdnější, tím větší potlesk davu. Našimi hrdiny se stávají obskurní mediální figurky a to, že mnohdy rozhodují o naší budoucnosti klidně přehlížíme, vždyť je to tak zábavné. K čemu tedy potřebujeme novináře? A když, tak určitě ne takové, jak by toto povolání mělo být charakterizováno v klasickém slova smyslu.
Společnost, která dopouští, aby se politici chovali k novinářům, tak jak je to u nás v Česku, se jednoznačně rozhodla, že se jedná o intelektuální činnost, která je přebytečná, ba přímo pro společnost škodlivá. Tak trochu mi to připomíná obdobu toho, jak na novináře pohlížejí diktátorské režimy. Ano, trochu mi to připomíná i období komunismu. Jistě, tehdy byla jenom jedna pravda, dnes jich ale máme tisíce, výsledek je skoro stejný. Tehdy jsme nevěřili a dnes nevěříme také.
O kvalitě novinářské práce rozhodují nároky společnosti. Pakliže se však i pravda stala tržním produktem, je zbytečné hovořit i o její hodnotě. Prostě se prodává to, co je žádané. A pokud se někdo prohřeší proti těmto pravidlům, je prostě označen za ksindl. Připustím, že mne to osobně uráží. Na druhé straně, protože se sám za společenský odpad nepovažuji, si dělám starosti, kam naše společnost spěje.
Mám obavy, že jsme nepochopili význam pojmu samostatnost. Podvědomě stále toužíme po silném vůdci, po někom, kdo rozhodne, co máme snídat, jak máme žít, co máme myslet. Je to totiž asi jediná cesta, jak se vymanit z té chaotické hromady pravd, které na způsob šmejdů kdekdo prodává. Jistě, mohli bychom začít přemýšlet sami nad sebou a nenechávat to jiným. Mohli bychom naslouchat i těm, kteří nás varují. To je ale asi naivní představa.
Přiznám, že jsem pesimista a pomalu se vyrovnávám s myšlenkou, že v Česku zůstanu „ksindlem“ do konce mého života.
Michal Kotyk
Václav Havel? Jó, myslíte toho mrtvýho?
Přiznám, že ten slogan „10 let bez Václava Havla“ na mne působí poněkud podivně, ba přímo podezřele. Když se totiž zaposlouchám do šumu veřejného mínění, tak to pro mne zní jako třeba „30 let bez komunismu“.
Michal Kotyk
Jsme my občané již jen kanónenfutr?
Ceny energií rostou a vlády se diví? Já se zase divím, že se diví. A pak se divím, že ti postižení občané nevezmou klacky a vidle, aby ty vlády ručně poučili o tom, že ten jejich údiv je čisté farizejství.
Michal Kotyk
Může poslušný občan zapříčinit kolaps státu?
Podle mého ano. A naopak ten neposlušný se může přičinit o to, aby stát i nadále fungoval. Pochopitelně, že tím míním hlavně společnost jako celek. A přitom se ani nedomnívám, že bych nabádal k anarchismu.
Michal Kotyk
Bude hůř! Zvolíme cestu osvěty nebo psychoteroru?
Již po mnoho měsíců si kladu tuto otázku a jednoznačnou odpověď nenalézám. V obou případech je to nátlak na psychiku jedince, protože i ta „osvěta“ si osvojila formu prapodivné jednoznačnosti obsahu.
Michal Kotyk
Politici: Hot nebo čehý?
Když sedíte na kozlíku a v ruce máte opratě tak platí celkem jednoduchá pravidla. Zatáhnete za tu pravou a křiknete hot a kůň zatočí doprava, zatáhnete za levou a křiknete čehý a kůň jde doleva.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Chceme osvobodit Haiti, říká šéf gangu. Je na seznamu nejhledanějších lidí FBI
Stíhá jej haitská policie, je na seznamu deseti nejhledanějších lidí americké FBI a OSN na něj...
Hackeři nabourali web běloruské KGB. Zveřejnili udání a nabídky, i z Česka
Hackeři sympatizující s opozicí proti autoritářskému režimu běloruského prezidenta Alexandra...
Antivax fanatik rozhodne. Kennedy je klíčem k volbám, uškodit může všem
Premium Robert F. Kennedy Jr. je přehlíženým kandidátem v boji o Bílý dům. Syn někdejšího senátora a...
I na čarodějnice padaly rekordy. Nejtepleji bylo severně od Prahy
V poslední den měsíce dubna se na řadě míst koná tradiční pálení čarodějnic. Středočeský kraj však...
- Počet článků 607
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1544x