Totalitní režim nelze odstavit od moci jinak než revolucí, náhlou změnou, aparátčíci se drží moci pevně a jsou ochotni v represích obětovat kohokoliv, kdo jim překáží. Nám se podařila revoluce nenásilná a je to zásluha zejména několika málo lidí kolem Havla a jisté pacifičnosti národa, která tentokrát byla k užitku.

Jenže v hlavách lidí revoluci neuděláte, stereotypy myšlení jsou silné, proto změna přichází až s novými generacemi. Jsem rád, že jsem byl svědkem revoluce a nyní i obratu v myšlení a komunisti jsou odstranění z řízení státu a nyní i z rozhodování ve sněmovně. Pohrobci a osoby vyprodukované bývalým režimem si díky době přivoněli k moci a ve své sebestřednosti chtějí být větší jak Václav Havel, větší být nemohou, tak se snaží aby byl Havel aspoň menší, vymýšlejí nálepky a rozdělují společnost. Nepřiznají si fakt, že nikdo z nich nebude ten co svrhnul komunisty a národní hrdina a nedochází jim, že mrtvý hrdina se porazit nedá.

Není třeba Havla uctívat ani shazovat, doba nám dala i vzala takového Čecha, jakého jsme si zasloužili, bohudík a taky takového Slováka, bohužel.

Socialismus je nesmyslná myšlenka odtržená od reality. Skončil, protože neměl co nabídnout. Připisovat to disentu je stejné, jako přiznat kohoutovi zásluhy za svítání.

10 let bez Havla, Pro mne a jistě nejen pro mě, to znamená, že tu schází.

Patřím k těm pomatencům, kteří mají rádi odkaz Václava Havla. A jeho jméno, i když je mrtvý, mi pořád něco říká.

Lidí, kteří se pokládají za velké světáky proto, že jim jméno Václava Havla nic neříká, je mi líto.

To je obvykle jen póza, když někdo tvrdí, že mu dnes jméno Havla nic neříká.

Do 10.12.1988 ale opravdu obecně známý nebyl.

To máte tak, Havel byl v 89. produktem PR, a to už od samého počátku s aureolou v podstatě svatého. V lidech majících dlouholetou zkušenost s komunistickou propagandou už proto nevzbuzoval důvěru, a to tím spíše, čím více byl prosazován jako "vůdčí osobnost disentu", ačkoliv obecně známý vůbec nebyl. Lidé tehdy skandovali jména Komárka, Císaře nebo Dubčeka, ovšem ten zahynul v důsledku autonehody vzbuzující četné spekulace. Pak se nedivte, že v něj řada lidí dodnes nevěří.

Dost mě překvapilo, že lidi skandovali Dubčeka. Skalního komunistu, spoluautora legendárního pendrekového zákona.

Na druhou stranu je to pochopitelné - s Dubčekem v pozici hlavy státu by se mohla vrátit normalizace a veškeré činění od listopadu 89 by bylo zadupáno do země.

Co říct na téma Havel a národ? Protože jsem ročník 53, vše si zatím dobře pamatuju. Není to obecným fenoménem, že nějakého velikána znectí lid? Národ a výrazný politik, který se objevil na vlně revoluce, kdy se mění epochy. Pokud si s tím Havla ztotožníme, můžeme ho uctívat a stavět mu sochy. Pak tu ale žije hodně lidí, kteří mají pocit, že jim před r. 90 bylo líp. Třeba moje příbuzná - když jsem jednou před ní řekl jeho jméno - poznamenala "ten zločinec". Proč viděla ta milá ženuška Havla jako zločince? Asi proto, že si ho spojila s velkým rozkrádáním let 90tých a dalších. Objevilo se mnoho nešvarů - pamatujete si na ty neustále podivně prohrávané arbitráže, kdy každý cizinec, který zažaloval stát, vyhrál miliardy? Rozprodáme všechno! To je kapitalismus přece, vykládali nám hlavně politici ODS a podobní. Divoký kapitalismus obhajují Češi ještě dnes. ....Čili odsud zřejmě zášť k Havlovi, i když autorem Big Privatisation byl samozřejmě ten pán, co si ho můžeme plést se Santa Clausem. ..Havel za to ovšem nemohl, že národ je takový, jaký je. Pak chřadnul, až uchřadnul. Docela bych si někdy rád přečetl pravdivý příběh Václava Havla, ale vzhledem k mému ročníku narození, se toho samozřejmě nedočkám. Takže nic máme tady Klause, Zemana, Babiše - jiné facety národní povahy. Andrejko, díky za valorizace důchodů. Merry Christmas. Zapomeňte na Havla. Jen se k tomu chudák nachomítl.

Myslíte tohoto světově proslulého Big Privatizátora? https://www.youtube.com/watch?v=dMoaJCd6qMk

Jako jeden z těch kteří za dětských až mladických let zažívali tyhle události v určité naivitě, z níž jsem později vyrůstal s Vámi v podstatě musím souhlasit.

A ten poslední nejstručnější odstaveček tomu u mne a věřím i mnohých z naší generace i skoro odpovídá současnému dojmu z této osobnosti.

A je zajímavé, že letos, roku 2021 bylo plno možností si kromě tohoto 10. výročí, si připomenout řadu dalších výročí, které byly nějak přehlédnuty. Bylo to možná způsobeno tím vývojem epidemické situace která nás už značný čas provází i starostmi které lidi trápí uvědomí-li si kam naše ekonomická situace spěje a v neposlední řadě i obavami z klimatických změn a řady dalších pesimistických ukazatelů.

Proto mne udivilo že žádný ze zdejších autorů, kteří nám svými dojemnými literárními výtvory připomínají různá výročí a osobnosti, nevzpomněl jiného rovněž kulatého, v tomto případě dokonce již 30. výročí.

To shodou okolností a náhod nastalo v den stejného data, tedy 18., i když o jeden měsíc a 20 let dříve, než nás opustil nyní oslavovaný V. Havel. Tehdy šlo o datum 18. listopadu roku 1991.

Tehdy nás také opustil jeden z bývalých, a podobně jako Vámi vzpomínaný, rovněž další z jistě nezapomenutelných presidentů naší historie a našeho tehdy ještě se Slováky společného státu.

Pokud by byl býval kdosi ze zdejších talentovaných literátů na toto výročí býval včas vzpomněl, jistě by jeho literární zpracování vzpomínek mohlo v čtenářích vyvolat podobně nezapomenutelný zážitek, kterých není nikdy dosti.

Dobrý den, jako kavárník, pravdoláskař a havlista jsem jeho odkaz tak jak Vy fabulujete nikdy nevnímal. A ani nikdo kolem, v mé sociální bublině. Ledasco vysvětluje fakt, že jste tu v letech po revoluci nežil. To jste o dost chudší, ale je to Vaše škoda. (Každopádně tu zapšklost kterou z Vašich textů cítím to vysvětluje)

Respektuji váš postoj a názor vycházeje z vašeho přiznání, že žijete v sociální bublině. Tam, jako vždy platí zákonitě zcela jiné hodnoty. Mým úkolem ale vždy bylo pozorovat společnost jako celek.