Malá zelená agitka.

Dovolte mi prosím takovou malou zelenou agitku. To se pořád mluví o globální změně klimatu, o omezování produkce CO2, grantuchtivých vědcích, Klausovi hájícím svobodu, ale základní princip přístupu k našemu životu jako takovému nikde. Omezování produkce skleníkových plynů je pouze jedním z problémů, přestože velmi závažným. Říkají vědci.

zdroj: papir.arnika.org

Dokud však v našem životě neposuneme zdraví v žebříčku hodnot o trochu výše a nezahrneme do něj starost o naše životní prostředí, jsou ojedinělé aktivity typu méně CO₂ do roku 20xx pouhou dohodou politiků. Každý z nás by měl přispívat k ochraně svého životního prostoru svým dílem. Lidé často začnou dělat to, co je najednou módní, stále více časté, dělá to soused, obec to podporuje apod.

Pojďme dál a přemýšlejme, co v našem každodenním životě je zbytečné a můžeme to lehce odmítnout. Reklamní letáky. Řekněte upřímně, kdo z Vás je potřebuje a honí se za slevami. Už dávno víme, který obchod je v našem okolí pro nás nejvhodnější svou cenou, sortimentem a vzdáleností. Při honbě za levnou potravinou či oděvem bysme velmi často zjistili, že čas strávený běháním mezi obchody se vůbec nevyplatil. A když už nás něco opravdu naláká a koupě uspokojí je otázka jestli tyto ojedinělé radosti stojí za to množství papíru a energie na jejich výrobu a dopravu.

V panelových domech se objevují u schránek lepenkové krabice, kam lidé přicházející domů z práce odhazují většinou všechny letáky. Cesta takového „denního tisku“ by se pak dala popsat asi takto: Tiskárna – distributor – roznašeč – schránka – krabice od banánů – kontejner (v lepším případě na papír) – recyklace.

Všude, kde jsem bydlel, jsem si na schránku vylepil samolepku – Reklamní letáky NE, zpravodaj města ANO. Řada z Vás má buď stejnou nebo jinou. Kupodivu fungují a letáky nás již neotravují. Před dvěma měsíci jsem se přestěhoval, snad již natrvalo. V listopadu jsem ještě nechal letáky vhazovat do objemné schránky našich vrátek, abych pak 30. listopadu večer nashromážděné listy zvážit a „zanalyzoval“.

Dovolte mi, seznámit Vás s výsledkem. Za měsíc listopad nám přistálo na dno schránky celkem 1,8 kg papíru. Nejotravnějším marketem byl Globus se svými 0,3 kg papíru. Následovaly další, zkrátka skoro všechny super, hyper, megamarkety, které u nás na Plzeňsku najdete. Podle množství letáků poznáte, o který sortiment je největší zájem a tedy, kteří lákači jsou nejaktivnější. Prodejci elektra (0,25 kg) a nábytku (0,17 kg) se činí nejvíce, hned za potravinami.

A teď trochu počtů. V ČR je přes 4 mil. domácností. Drtivá většina z nich bydlí v obcích, kde tyto obchody působí anebo v alespoň v jejich blízkosti. Bydlím v obci s 5 tisíci obyvateli. Můžeme tedy směle odhadovat, že 4 mil. domácností dostalo v listopadu v průměru 1,8 kg papíru do schránky. Tomu odpovídá 7.200 tun papíru. Za rok je to řekněme 72.000 tun. Počítám jen 10 měsíců, některé jsou jistě slabší.

Odmítnout letáky je pro mě zcela samozřejmá věc. Je to malý příspěvek k tomu, abych se choval tak, jak si příroda zaslouží. Pro někoho je to prázdná fráze, někdo mě bude obviňovat z plíživého návratu do jeskyní a strašením o ničení životního prostředí. To už nechám na Vás. Pokud jsem však někoho přesvědčil, měl tento článek smysl.