Rusnok versus Akademie věd

Premiér v demisi Jiří Rusnok vyjádřil v rozhovoru pro HN svůj pravděpodobně velmi laický a pro mě poměrně překvapivý názor na fungování Akademie věd a výzkumu v ČR obecně. Peněz na výzkum je prý dost, ale výzkumníci jimi nemístně plýtvají, nechtějí se zbavit podprůměrných ústavů a získávají málo peněz na patentech. Klidně by prý stačilo mít ústavů 30 místo padesáti a místo prezidia by je zastřešovalo nové ministerstvo.

M. Komm

Po pádu Nečasovy vlády si mnozí akademici hlasitě oddechli, protože s vládou odešla i dlouholetá snaha části ODS Akademii věd buď úplně zrušit, nebo alespoň vyhladovět postupným snižováním rozpočtu. Podle všeho ale ODS jen plnila přání zainteresované průmyslové lobby, která si po změně kabinetu dokázala rychle najít cestu k uplatňování svého vlivu.

Zpět ale k premiérovým obviněním. Základní problém jeho tvrzení je, že je nemá o co opřít, či spíše že jsou v rozporu s publikovanými zjištěními. Nejrozsáhlejší audit české vědy provedl před několika lety Technopolis. Audit zadala tehdejší ministryně MŠMT Miroslava Kopicová. Jeho výsledky jasně hovořily o tom, že AV je jednou z nejefektivnější vědeckých institucí v ČR. Audit také kritizoval systém rozdělování prostředků na vědu (tzv. “kafemlejnek”) a doporučoval posílit institucionální složku financování výzkumu na úkor grantů. To se ale mnoha politikům nehodilo do krámu a tak výsledky auditu ignorovali a dál pěli ódy o tom, jak je třeba podporovat aplikovaný výzkum.

Zvídavý čtenář se možná ptá, proč tento evergeen?

Aplikovaný výzkum totiž v českém kontextu znamená především výzkum prováděný soukromými firmami. Funguje to tak, že soukromé instituce za státní peníze provedou výzkum (nebo spíše vývoj), následně vyrobí nový produkt, ten prodají a zisk si nechají. Výhodné, že?. A to je pořád ten lepší případ, taky se totiž klidně může stát, že firma prostě papírově vykáže nějaký výzkum a státní peníze použije na sanování svého rozpočtu. Tento systém fungování je diametrálně odlišný od situace v jiných zemích EU, kde naopak soukromé firmy podporují základní výzkum prováděný na státních institucích. Tento penězovod je pro firmy samozřejmě velice lákavý a jistě dokáží politiky patřičně „motivovat” k tomu, aby aplikovaný výzkum podporovali. Akademie věd se zaměřuje na základní výzkum, navíc je to státní instituce, takže politickým stranám nemá „co nabídnout”. Ve světle této situace je možné odhadnout, odkud se berou Rusnokovy “studie”, které v rozhovoru zmiňuje. Nejspíš mu svůj názor na věc vysvětlil jeho minstr průmyslu, Jiří Cienciala, známý to zástupce svazu průmyslu a dopravy v RVVI.

Rusnokova slova o tom, že si AV na sebe málo vydělává na patentech, zřetelně odhaluje, jak málo toho o českém výzkumu ví. Akademie je určená k tomu, aby na svých pracovištích prováděla především základní výzkum, tj. výzkum, který není primárně orientovaný na získávání patentů a s nimi souvisejících prostředků. Důvod k tomu je prostý – výzkum, který si na sebe vydělá, mohou dělat soukromé firmy. Stát by měl financovat takový výzkum, který je pro soukromý sektor příliš riskantní investicí, ale který významným způsobem posouvá poznání v daném oboru, z čehož může dále čerpat výzkum aplikovaný.

Co se týká průměrných, podprůměrných a excelentních ústavů AV, kromě Technopolisu si vedení AV nechalo udělat obsáhle hodnocení, které šlo až na úroveň jednotlivých oddělení. Výsledky přirozeně ukázaly určitý rozptyl v kvalitě jednotlivých pracovišť, odhalení nepřijatelně neproduktivních oddělení se ale nekonalo. Rozhodně ale nelze vedení AV vytýkat, že se nesnaží kvalitu výzkumu ve svých ústavech kontrolovat a zlepšovat.

Jak reagovat na Rusnokova slova? V případě, že by podobné výroky pronesl normální premiér, bylo by na místě proti tomu protestovat a případně požadovat jeho demisi. Jiří Rusnok v tomto směru tak trochu předběhl svojí dobu a tak nezbývá než si zbožně přát, aby během balení kufrů ve Strakové akademii držel ústa spíše zavřená a hlavně, aby v ten pravý moment za sebou nezapomněl zavřít dveře.

Důležitější je, jak se k tomuto nehoráznému obvinění postaví politické strany, které mají šance po volbách zformovat vládu. Dočkají se konečně akademici férového přístupu k podpoře vědy a výzkumu a nebo je čeká další kolo zápasu s průmyslovou lobby?

Co dodat? Snad jen, že premiér v demisi svými slovy poškodil dobré jméno a pověst Akademie věd a měl by předložit důkazy pro svá tvrzení, říct kterých 20 ústavů AV je tak špatných, že by měly být zrušeny, kde se plýtvají peníze. Pokud to neudělá, budou jeho výroky slovy Egypťana Sinuheta jen „bzučením mouchy v mých uších“.