Vojáci c. a k. pluku č. 1 císaře Františka Josefa se vrátili do Horního Benešova

Koncem října 2019 byla dokončena mimořádná rekonstrukce, a to oprava pohřebiště Velké války v Horním Benešově. A tak se obrazně navrátili zemřelí vojáci c. a k. pěšího pluku číslo 1 do míst odkud odcházeli na bojiště

Předně děkuji panu Vladislavovi Pečinkovi za laskavé svolení k užití fotografií a podkladové materiály, bez kterých by tento článek nevznikl.

Proč byl hrob vojáků Velké války na hřbitově v Horním Benešově? Daleko od hřmění děl a frontové linie? Počátkem října 1914 probíhala ofensiva ruské imperiální armády, již padl rakouský Lvov, ztráty císařské armády byly nezměrné, v obležení byl klíčový pevnostní komplex Přemysl a chystalo se tažení ruských vojsk na Krakov. Právě v Krakově byl dislokován c. a k. pěší pluk číslo 1 společné armády, jehož majitelem byl sám císař František Josef I, proto nesl název pluk Kaiser Franz Josef - das k.u.k. Infanterieregiment „Kaiser“ Nr. 1

Opravené válečné pohřebiště Horní Benešov

V době ohrožení Krakova bylo rozhodnuto přeložit náhradní prapory (Ersatztruppem) umístěné v té době v Krakově a v Opavě do Horního Benešova. Představitelé města byli požádáni velitelem vojenského územního velitelství v Krakově, aby připravili ubytování pro 2 400 mužů a 50 důstojníků náhradního praporu pěchotního pluku č. 1 Kaiser Franz Josef z Opavy. Náhradní prapory byly jednotky určené pro doplňování ztrát mateřského tělesa na bojišti.

Vojsko dorazilo do města 14. října 1914 a zůstalo zde až do konce války. Důstojnický sbor a čtrnáct vojenských kanceláří bylo umístěno v bytech, většina z 2 400 vojáků v hromadných ubytovnách,  několik desítek vojáků ubytovali sedláci ve svých statcích na předměstí. V listopadu 1914 byla část vojáků přestěhována do čtyř dřevěných baráků, v prosinci téhož roku k nim přibyly i čtyři ročníky zeměbrany z východního Slezska. Bylo zřízeno i 72 nemocničních lůžek - 34 v sále kamenného sklepa, 26 v tělocvičně a 12 v nemocnici se zavěšenými lůžky.

Dne 14. listopadu 1914 odjel z Horního Benešova na frontu první pochodový prapor (1. Marschkompanie). S vojáky nastoupenými na náměstí se rozloučili, velitel posádky podplukovník Aristid ritter von Wagenbauer pocházející z Nových Heřmínov a místní farář a děkan Alois Fischer. Vojáci pak za zvuků vojenské hudby a v doprovodu velkého počtu místních i přespolních odpochodovali na nádraží, kde nastoupili do 30 připravených vagónů a odjeli do Opavy. Postupně odjížděly další a další pochodové prapory, dne 2. prosince 1914 sedmá, v září 1915 patnáctá a v březnu 1916 již dvacátá. V období od října 1914 do léta 1916 opustilo Horní Benešov na 3 300 vojáků. Odcházeli většinou do nebytí a nebylo jim souzeno vrátit se do svých domovů.

Na podzim 1916 rozhodla městská rada zřídit na městském hřbitově čestný hrob na počest vojáků zemřelých v místní vojenské nemocnici. Pomník, jehož zhotovení, včetně vedení stavebních prací, bylo svěřeno poddůstojníkovi feldwebelovi architektu Hansi Fickertovi z Karlových Varů, byl slavnostně odhalen a vysvěcen dne 1. listopadu 1916. Částka byla shromážděna peněžními sbírkami mezi obyvateli města, vojáky, část byla uhrazena z obecní pokladny.

Dne 5. listopadu 1918 byly oddíly z Horního Benešova rozpuštěny. Mnozí vojáci zde navždy zůstali na pohřebišti.

Pomník se dochoval, i když v poněkud upravené formě. Dlouho byl ve velmi žalostném stavu, ale díky zájmu a úsilí iniciátorů rekonstrukce pana Rudolfa Grygara a pana Vladislava Pečinky, města Horní Benešov a ČS obce legionářské se hrob vojáků Velké války dočkal své rekonstrukce.

V hrobě je pochováno patnáct vojáků – poddůstojníků a vojínů, kteří zemřeli v lazaretu v Horním Benešově. Dalších devět vojáků je pochováno v některých hrobech, které tehdy poskytli k jejich poslednímu odpočinku někteří občané města.

Přečtěme se jejich jména a tiše vzpomeňme na jejich službu a oběť císařství, které zemřelo spolu s nimi.

Albert Batke vojín *16.8.1880 Neuwald, okres Krnov, Slezsko +13.3.1915
Jan Baum vojín *4.1. 1896 Zighartice, okres Frývaldov, Slezsko +7.4.1917
Robert Boguth poručík v z. *15.2.1894 Benešov, okres Bruntál, Slezsko +27.3.1918
Josef Drössler vojín *20.4.1887 Benešov, okres Bruntál, Slezsko +2.5.1916
Julius Hauke vojín *14.10. 1897 Zighartice, okres Vidnava, Slezsko +10.2.1916
Gustav Hoffmann vojín *25.12.1867 Benešov, okres Bruntál, Slezsko +2.12.1917
Vilém Jilg vojín *6.12.1877 Benešov, okres Bruntál, Slezsko +11.9.1918
Peter Kalisz pěšák *1893 Trziana, Polsko +23.12.1914
Max Kromner rotmistr *23.1.1876 Benešov, okres Bruntál, Slezsko +29.9.1916
Erwin Kutzer vojín *15.1.1885 Horní Grunt, okres Frývaldov (Jeseník), Slezsko +1.3.1915
Jindřich Ludwig vojín *11.12.1882 Benešov, okres Bruntál, Slezsko +8.7.1918
Arnošt Navar vojín *14.5 1890 Benešov, okres Bruntál, Slezsko +15.10.1918
Max Partsch vojín *9.4.1900 Benešov, okres Bruntál, Slezsko +22.5.1918
Karel Peiker vojín *1872 +13.6.1918
Adolf Půža vojín *17.6.1891 Oudoleň, okres Chotěboř, Čechy +1.12.1915
Josef Sedlaczek rotmistr *19.9.1887 Melč, okres Opava, Slezsko +1.9.1918
Josef Schinke rotmistr *6.12.1881 Benešov, okres Bruntál, Slezsko +17.5.1917
Alfred Schumný vojín *23.7.1893 Nový Jičín, Morava +6.2.1915
Adolf Schwechla vojín *16.7.1894 Benešov, okres Bruntál, Slezsko +20.2.1918
Hugo Slöser desátník v z. *12.2.1877 Lichnov, okres Bruntál, Slezsko +21.8.1916
Jan Spiller vojín *3.12.1871 Jindřichov, okres Krnov, Slezsko +1916
Emil Vase vojín *2.6.1895 Dolní Lipová, okres Frývaldov, Slezsko +26.11.1915
Eduard Winkler vojín *30.12.1887 Cukmantl (Zlaté Hory), okres Frývaldov (Jeseník), Slezsko +25.2.1918
Max Winkler vojín *13.3.1886 Füllštejn, okres Krnov, Slezsko +2.2.1916

Na základě informací od pana Rudolfa Grygara a Vladislava Pečínky

Jaromr Indra

Deutsche Post Troppau č. 260 za 14. 11. 1894, 13 z 25. 12. 1918, 258

z 4. 11. 1922, 259 z 2. 11. 1927, 98 z 11. 12. 1938.

Freie Schlesische Presse Troppau č. 240 z 20. 10. 1912,243 z 24. 10. 1912,

95 z 14. 6. 1914